Most cez rieku Kwai

Společně s Memphis Belle a Oddíl 10 z Nevarone nejlepší válečný film všech dob, tenhle je navíc hodně drsný. Horko, není kam utéct a drsný šéf kempu. Nečekejte přestřelky tohle je pravé peklo války. Hereci jsou neuvěřitelně parádní a hrají naprosto dokonale. Hudba se dnes prakticky stala klasickou hlavně pískací pochod. Co více říci parádní a nezapomenutelný filmový zážitek. (24.01.2016)

Všichni tvůrci si zaslouží velké uznání, protože natočit takhle dobré válečné drama v roce 1957, to je opravdu obdivuhodné. Nejedná se o žádnou střílečku, střílení tam prakticky skoro není, je to spíše psychologické drama, ovšem fakt to diváka zaujme. Stopáž se někomu může zdát delší, ale mě opravdu film po celou dobu bavil, je to napínavé. Jen na začátku, jak ten britský plukovník odmítá se svými důstojníky pracovat, to nebylo moudré rozhodnutí. Být tam kterýkoli jiný japonský velitel, tak je všechny hned postřílí. Takhle měli štěstí a povedlo se mu tu psychologickou válku vyhrát. Jinak ta melodie, jak si vojáci pískali, ta je moc povedená a chytlavá. (07.10.2017)

Nemám rád velkofilmy... nevím proč, snad jsou na mně moc dlouhé (jistě, jsou výjimky, např. Titanik nebo Pán prstenů), prostě mi nějak nesedí. Nesedl mi ani Lawrence z Arábie od stejného režiséra jako Kwai. Takže proč pět hvězdiček? Kvůli dvěm věcem: již zmíněná psychologická válka mezi japonským a britským velícím důstojníkem... a tragicky absurdní závěr... (30.11.2005)

Skvěle vygradovaný závěr, jinak jde spíše o film neakční až komorní. Skoro bych to označil především za psychologický souboj plukovníka Nicholsona a plukovníka Saita. Jejich vztah se zajímavým způsobem vyvíjí. Jsou to vůbec velice zvláštní postavy. Alec Guiness je přímo úžasný. Scéna, kdy po dlouhé době vyjde z vězení a sotva se drží na nohou, ale snaží se jít důstojně, protože se na něj dívá jeho mužstvo, patří k nezapomenutelným. Oscary za film, režii, scénář, střih, kameru, hudbu a pro Guinesse, nominován byl Sessue Hayakawa, který hrál Saita. (18.08.2003)

» Žeby kolaboroval s nepriateľom ? « 『 Áno, je to pravda, ale činil tak neumýselne, že si to nakoniec ani poriadne neuvedomoval, a keď už predsa oči dokorán otvoril, bolo takmer neskoro 』Psychologická vojna medzi japonským a britským plukovníkom. Kto z koho ? Saito versus Nicholson. _MIESTO = Zajatecký tábor. Úloha = Postaviť strategický most. ĎALEJ = Máme tu i jeden odvážny útek, keď sa sem znovu tento utečenec Shears vracia, aby pripravil trhaviny na odpálenie, vyhodenie mostu do povetria ! _ A renomovaný anglický režisér David Lean o tom nakrúca majstrovský - Veľkofilm, ktorý odštartuje sériu s týmito zložitými, výpravnými, monumentálnymi, filmovými MEGA- dielami, ktoré sa už navždy zapíšu do dejín kinematografie. V tých najznámejších TROCH si vždy zahral excelentný, chameleónsky herec ALEC GUINNESS, ktorý sa najprv s veľkou bravúrou prevtelil do svojej extrémne tvrdohlavej postavy jedného z plukovníkov, keď mu k tomu jeho japonský kolega Sessue Hajakawa zručne sekundoval, a tak obidvaja vytvárajú naprosto strhujúcu, pohlcujúcu štúdiu uvažovania, t.j. myslenia na opačných stranách barikády. Filmové obsadenie je skvostné, úplne najväčšiou hviezdou je istotne Bill Holden, ktorý inkasuje kolosálny honorár, ale asi bol toho hoden, pretože má priezvisko, ktoré v Hollywoode veľa znamená. Vynikajúci bol už v mojom najobľúbenejšom skvoste - Sunset Boulevard, a tu to len podtrhuje, že má výsostný talent zaujať publikum, aj keď nepredvádza typické oscarové herectvo, ako Alec. Ba ani Jack Hawkins nebol žiadny filmový zelenáč, bažant, ktorý by sa vedľa týchto MEGA STARS niekde strácal, na to koľko málo miesta tu má, dokáže taktiež strhávať pozornosť pre svoj daný charakterný potenciál. „Najsilnejšou zbraňou” režiséra je bezpochyby práca d.p. Fascinuje ma, ako nikdy predtým. To jednoducho treba raz vidieť, ako o tom sto krát počuť. Milujem KAMERU v jeho snímkoch. Nemenej dôležité artikle sú : hudba, strih, výprava, ktoré skátka perfektne zapadajú do konceptu, ktorým sa vytvára taká filmová udalosť, ktorú si najlepšie vychutnáte iba na čo najväčších plátnach kín. Scenár Mikea Wilsona a Carla Foremana je síce trošku zjednodušený, upravený, prispôsobený, lebo trochu pochybujem, že by si Briti až takto dovoľovali, ale priama logika tu jestvuje, prečo je tomu tak ? Ale ako vravím, v Mekke Filmu si všetko urobia aj tak podľa seba, aby to zachutilo. Z ôsmych nominácii na cenu Akadémie, film nakoniec premenil 7, keď len Saito vyšiel naprázdno, a pritom bol naprosto presvedčivý ! Most cez rieku Kwai, je moja srdcová záležitosť, ktorú som si už na celý môj život obľúbil, a tak sa k nej budem už asi navždy vracať... (02.02.2019)