Jîn

Bezchybné poselství snad pro všechny lidi na světě a kdo to tak nevnímal, ať se podívá ještě jednou. Nádhera a děs, které se tu prolínají nás jasně vybízí : "Vyber si člověče to, po čem by přirozeně měla toužit většina lidí !" Úžasný film, kde není zapotřebí mnoha slov, ale zapojení všech našich smyslů a pocitů..........jedině tak lze pochopit, co nám chtěl touto dokonalou formou předložit Reha Erdem. (21.01.2015)

[Febiofest 2014] Meditativní pacifistickej snímek se 17letou Jîn [žin], která uteče od partyzánů, doslova splyne s přírodou a ozbrojena kalashnikovem, se kterým občas zalehne, když se cítí ohrožena, sama putuje nebezpečnou částí Turecka. Jakoby odnikud se v horské přírodě občas po Jîn střílí a stejně tak znenadání přilétají stíhačky bombardující území a narušující pomalu plynoucí příběh. To co je mimo rám plátna jakoby neexistuje a může odtud kdykoliv bez varování přijít smrtelná hrozba, čímž Erdem navozuje dost klaustrofobickej permanentní pocit ohrožení v kontrastu s pomalu plynoucím pacifistickým humanistickým příběhem se symbolickou rovinou s do příběhu naklíčovanými zvířaty. Scéna s vajíčky nebo s vystrašeným medvědem jsou víc než výmluvné. Jîn (hlavní hrdinka i film) se po většinu stopáže obejde beze slov, která by tento podmanivý snímek spíš rušila, ale ve filmu je s nimi nakládáno velmi dobře a účelně. (23.03.2014)

Nie som zrovna fanúšikom lyrizácie filmov, a tak to na mňa nespravilo až taký dojem ako na mnohých iných, ale treba uznať, že remeselne bol tento film zvládnutý na výbornú. Úžasné scenérie divokého Kurdistanu, ktorými sa ozýva streľba z hlavní vojakov útočiacich na často neviditeľných partizánov. A uprostred tejto naturálno-vojnovej "prestrelky" sa objavuje mladá dievčina Jin. Dilema či zostať alebo ujsť sa tiahne celým filmom, len škoda, že dramatizácia v tomto prípade bola postavaná do úzadia a prednosť dostala opäť Erdemova milovaná lyrickosť. (01.01.2015)

Tihle chtějí do EU? Co na to říct? Že lidi jsou dobytek, nejlíp věděl i ten méďa. Mimochodem, smutná a zároveň krásná scéna ve filmu, kde první nezpívané slovo padne asi po 25 minutách, všemu dominuje parádní kamera a zvuk (prosím o evropskou cenu zvukaři). Doporučuju tohle si dát na velkém plátně a s aspoň šestikanálovým zvukem, bude-li příležitost. Do zákulisí tureckého filmového průmyslu nevidím, ale tohle se klidně mohlo příští rok na jaře objevit v Brně na Cinema Mundi a stejně tak usilovat o Oscara (nestane se, nominaci získal film Kelebegin rüyasi). Někdy to jde i beze slov a díky Reha Erdemi jsem byl při tom, když se válčilo. (06.11.2013)

Tolik pravdy, tolik poselství a tolik jasně formulovaných názorů. I s minimem dialogů, které jsou tady naprosto zbytečné. S nádhernou kamerou a přírodou, která už je jen takovou třešničkou na dortu. Bez ohledu, na zemi, v které je tenhle film natočen má bezpochyby silně internacionální záběr. V dnešní době a konfliktech to platí dvojnásob. Bohužel, nedělám si žádné iluze, že by snad nějak přispěl, k vyřešení, nejenom turecko- kurdského konfliktu. Na to už po tomhle světě nějaký ten pátek chodím… (21.01.2015)