Zložka 64

V pořadí čtvrtá filmová adaptace knižní kriminální série (zatím je prý šest dílů, nevím, nečetl jsem) dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena se vrací s kriminálním oddělením Q, nevyřešeními případy, permanentně nabroušeným detektivem Carlem Mørckem i jeho muslimským kolegou Assadem. A je to zatím ze všech natočených snímků suverénní pecka. Tři mrtvoly roky naaranžované okolo jídelního stolu v jednom z kodaňských bytů, čtvrtá židle prázdná. Kdo si místo (ne)zasloužil? Vracíme se do 60. let do ostrovního převýchovného ústavu pro mladé dívky. Nebyly nebezpečné, netrpěly na tu dobu „závadnými“ chorobami. Jen byly poněkud divočejší ve svém sexuálním apetitu. A už tehdy započalo masové nedobrovolné zbavování rozmnožovacích schopností neposlušných dívčin. A prorůstá do současnosti ruku v ruce s dalšími aktuálními problémy Evropy. Tudíž se dostáváme do tematicky závažných rozměrů, které vůbec nepůsobí samoúčelně. Ba naopak. Přirozené je i napětí mezi vyšetřovateli, protože Assad má oddělení opustit a Carl se tváří, že to jde mimo něj. Jejich vztah je dynamický, vzájemné pošťuchování funkční. A ačkoliv Nikolaj Lie Kaas zůstává králem deprese, jeho vývoj je patrný a sem tam projeví nějakou vstřícnost nebo uznání. Zápletka vyznívá poměrně originálně, napětí graduje, snímek má solidní tempo. Takže za mě opravdu velká spokojenost!! (23.02.2019)

Journal 64 spojuje chladný severský styl, neuvěřitelný spád a témata, které jsou až bolestivě aktuální. Tyto chladné, místy až neuvěřitelně odtažité ingredience vytváří drásavý a depresivní riminální koktejl, při němž nebudete napětím téměř dýchat. Režisér Christoffer Boe bravurně pracuje s kompozicí obrazu a soundtracku, pročež budete mít občas velmi nepříjemný pocit, že se celý snímek Journal 64 odehrává ve Vašem sousedství. Z omylu Vás ale naštěstí vyvedou pochmurné reálie Dánska, jež celý tento výjev velmi působivě doplňují. Ve finále tedy zamrzí jenom delší stopáž, která bohužel obsahuje několik hluchých a zbytečných scén. Skvělá práce! (23.02.2019)

4,5* prostě ti Dánové umí natočit detektivku, mně se to moc líbilo. shodou náhod jsem o víkendu viděla znovu Lovci hlav, které jsem kdysi dávno taky viděla ve Světozoru a byla jsem nadšená a Královskou aféru .... a mně se líbí ta atmosféra, co vůbec není líbivá na první dobrou, o to víc je realističtější. O oddělení Q jsem nikdy neslyšela, nic neviděla a možná právě proto jsem byla skoro nadšená, že je to na 5*. A hlavně to téma ... kdy někteří lidé mají pocit, že jsou lepší než jiní je hodně aktuální. (24.01.2019)

Štvrtý film v poradí drží kvalitu svojich predchodcov. Rovnaké plusy (kvalitne natočené, zaujímavá zápletka,...) aj mínusy (necharizmatická ústredná detektívna dvojica, prítomnosť zbytočne tupých policajtov,...). Pre TV nadpriemer, pre kino priemer. Ak bude piaty film, tak rád pozriem, pretože dostanem dobre vyplnenú dvojhodinovku. Všeobecné ČSFD nadšenie však nezdieľam. (19.01.2020)

Další excelentní trefa do černého od seveřanů, kteří ukazují, že zas a znova je se na co dívat. Tak nervydrásající vyhrocený příběh a zpracování jsem už sakra dlouho neviděl a musím říct, že jsem doslova trpěl s obětmi ve filmu. Napětí a gradace od poloviny filmu až do samotného konce bylo skvělé, a intenzivní finále, u kterého jsem byl jak přišpendlený k sedačce, mě jen utvrdilo v maximálním hodnocení filmu. Fakt, že toto téma by mohlo být aktuální a probíhající někde “výše”, jen přidává filmu na kvalitě. Tohle se neslutečně povedlo a lituju, že jsem na to nešel do kina. Více filmů s touhle dvojkou detektivů prosím. (22.03.2019)