John Wick 3

Nejlepší dvě scény trojku otvírají a jsou spíše zakončením dvojky. Pak začíná nový, trochu jiný film. Naznačené filmové univerzum je rozpracováno, potkáváme se s jeho nejvyššími šedými eminencemi. Výlet za nima ale jak prostředím, tak akcí nedosahuje dramatické koulervoucnosti ani vizuální spektakulárnosti Říma z dvojky s jeho diskotékou, katakombama a šéfkou Camorry. A stylová elegance předešlého dílu se 100%-ním zaměřením na Wicka se mění v nepředvídatelnou fantasknost s výraznějšími logickými chybkami a s více postavami, ovlyvňujícími Wickův osud jinak než smrtelnou ruční zbraní. V rámci žánru ovšem pořád solidní zástupce jeho referenční série. (05.07.2019)

Kdepak Baba Jaga, Kostěj Nesmrtelný je to! Běloruský geroj, co nechce umřít, protože ví, že by ho poslali opačným směrem, než je manželka, zase headshotuje, bodá a mlátí pod nápaditou taktovkou zkušených chlápků od fochu. To jsou neměnné konstanty. Stejně jako to, že Reeves retardovaně běhá i hraje nebo že nastavená mytologie je zcela podřízená akci a všechny ty vzletné fráze pronášené se stříbrnými lžičkami v prdeli, nečinnost bezpečnostních složek či skutečnost, že vraždy na veřejných prostranstvích nejsou sebemenším důvodem k panice (jak kdosi vtipně vysvětlil ve FAQ na IMDb: „It´s New York city“) je potřeba brát s nadhledem a pochopením pro Wickovo svébytné universum. V apartmánech žánrového hotelu se vedle Garetha Evanse ovšem ubytovala jen úvodní živočišná bitka s chladnými zbraněmi (před ní pobavilo urychlené skládání revolveru ala buono Blonďák zaslechnuvší ostruhy) a třeba finále v Continentalu, byť s krásným „parabellum“ Vivaldiho, už bylo poněkud vyčerpávající a kryt byl občas na místě dřív, než přišel úder. Poslední „yeah“ poměrně jasně naznačilo, že se jede dál (někteří byli kvůli tomu schválně ušetřeni a mám pocit, že jistá lehce prošpikovaná osoba možná i popadne dech). Není důvod, aby tomu tak nebylo, když Kosťa Jonatán drží v rukou zlaté vejce, nicméně mám obavy, že už Stahelski začal klesat z vrcholu křivky.. (20.06.2019)

Hm, takže došlo nejen na třetí část, ale chystá se, jak jinak, čtvrtá. O příběhu ani nemá cenu psát, jelikož vše se točí jen okolo honiček a zabíjení. Tempo chvílemi připomene Zastav a nepřežiješ, anžto Reeves je téměř v permanentním běhu. Ostatně Reeves se zde proměnil v definitivního nezničitelného mutanta, a přesunul tak snímek do čisté sci-fi. Spolu s ním mají nadpřirozené schopnosti i mnozí jeho protivníci. Potěšila mě A. Hustonová, ta stará čarodějnice má pořád jiskru. Nu a Berryová se potácela někde mezi Bond Girl a Storm. Objektivně 2*, ale já si užíval ty velkolepé akční scény ať už na motorkách, v hotelu či na cestách, o dokonalé souhře cvičených psů nemluvě. Za ně především dávám...3,5*, zaokrouhleno na slabší 4*. (03.02.2020)

Dvojka mě úplně nepotěšila, trojka mi to však všechno pořádně vynahradila. John Wick se posouvá dopředu. Ne v tom smyslu, že by zabil víc lidí (i když to možná taky), ale režisér Chad Stahelski a Keanu Reeves přišli na strašně moc neokoukaných způsobů, jak to zabíjení na plátně dělat. Zatímco minule se hlavně střílelo, tentokrát se víc spoléhá na kontaktní souboje, chladné zbraně a něco, co bych nazval „čtyřnohý arzenál“. A je to skvělé!  Každá akční scéna je jiná než ta předchozí. Jednou se střílí, pak je tam honička na motorkách, bitka velkej vs. malej, případně malej vs. mnohem menší a ze všech akčních momentů dovedou tvůrci vymáčknout naprosté maximum. Už během první půlhodiny předvede třetí John Wick tolik věcí, že by většině režisérů akčních filmů vystačily na celou kariéru. Velkým plusem je tentokrát i přítomnost opravdu výrazných vedlejších postav, ať už stojí na Wickově straně, nebo mu jdou po krku. Stahelski sice dál rozšiřuje svět a mytologii a já mám dál pocit, že to není úplně třeba, na druhou stranu nepůsobí to už tak násilně jako minule a vzhledem ke kvalitativnímu a vlastně i kvantitativnímu posunu v akci mu to rád odpustím. Jsem rád, že lidem zodpovědným za tuhle sérii nápady ještě evidentně nedošly. (15.05.2019)

Po dějově nasírací dvojce je trojka v rámci svých velmi limitovaných možností dílo mající hlavu a patu. Pokud tedy přistoupíme na řád světa organizovaného zločinu, jak je nám tu představen. Největší plus filmu jsou ovšem ty přesahy do žanru komedie, které dodají švih kdejaké konině. Myslím, že v příštím díle čeká konec toho frajera z pouště. Chtít po člověku, jehož smyslem života je vzpomínat na mrtvou ženu, snubní prsten, je jasná sebevražda. Druhý adept na mrzký konec je potom ona hysterická arbitryně. Jedna naznačená otázka zůstala bez odpovědi - naučil ten japonský kuchař samuraj někoho ze svých žáků vařit? (01.04.2020)