Metropolis

Obrovské dekorace ...důvod konce hnutí expresionismu bylo, že filmy stály na vysokých nákladech (podobně i tento film). To přivedlo společnosti na pokraj krachu. další důvod byl odchod tvůrců do Hollywoodu, změny ve vedení filmové společnosti UFA (tvůrci dostávali menší finance) a expresionismus už nebyla alternativa, ale byl velmi populární a pronikal i do designu. Tedy toho byl na delší dobu poslední film s takovýmito dekoracemi. (09.11.2017)

„Mittler zwischen Hirn und Händen muss das Herz sein.“ - Poprvé jsem viděl Metropolis v roce 2011 a po deseti letech jsem se na jeden z nejvelkolepějších filmů první poloviny 20. století rozhodl podívat znovu. Románová předloha od They von Harbou vykazuje vizionářské rysy a v Langově adaptaci tomu není jinak. Jakožto jeden z posledních filmů německého expresionismu není Metropolis již tak výrazně stylizovaná jako tomu bylo například u Nosferatu či Caligariho, nicméně i tak zaujme monumentálními kulisami a nezvyklou prací s kamerou. Příběhově dokáže Metropolis oslovit i dnešního diváka (navzdory přehršli filmů o dystopické vizi budoucnosti) a díky expresivnímu herectví (především u Brigitte Helm a Rudolfa Klein-Roggeho) je Langův snímek místy i celkem (nechtěně) humorný. (26.08.2011)

Tak jsem konečně viděla slavnou klasiku sci-fi Metropolis a .......... možná malinko zklamání, hlavně asi způsobené nezvykem na hrozné dobové přehrávání (obvzlášť tanečky Mariiny dvojnice byly opravdu šílené). Celkově ale musím chválit, vizuální stránka je opravdu obdivuhodná, zejména scéna, ve kterém člověk-stroj :-) získává Mariinu podobu musela tehdejším divákům vyrazit dech. Skvělé robotické pohyby dělníků ve srovnání s plynulostí pohybů robotky (a později její živelný pohyb v podobě Marie). Představitel Rotwanga by se jako záporák určitě uživil i dnes. (04.04.2006)

Obrazově a výtvarně nadčasové dílo, kde triviální děj tvoří pouhé libreto a aranžmá pohybu proto, aby Lang mohl v prvé řadě rozpohybovat svůj kolosální - obrazově dechberoucí "stroj monumentálnosti". Jednoduchý děj, jehož cílem je nakonec moudro ("Prostředníkem mezi rukou a mozkem musí být srdce"), které moc na dynamice příběhu nepřidává, to ale není hlavním poselstvím tohoto filmu. Langovi šlo v prvé řadě o vyobrazení kybernetického města a posunutí filmařiny z technické stránky zase o krok dále. Vše se mu podařilo měrou vrchovatou a Metropolis tvoří v současnosti inspirativní dílo, které se po právu navždy zapsalo do kinematografických dějin zlatým písmem. (12.04.2006)

Silou imaginace mi to připomnělo Scottův Blade Runner. Některé záběry jsou tak silné, že by se neztratili ani dnes. Na můj vkus se Metropolis hlavně ze začátku sice trochu vleče a mohlo by to být kratší (a to jsem neviděl tu delší verzi:), ale tolikrát jsem se během filmu přistihl s otevřenou pusou a tichým "wow" na rtech, že nelze dát méně. (14.01.2010)

Neuvěřitelné dílo. Opravdu, na dobu svého vzniku nevěřím vlastním očím. Chvílemi mi až vylézaly oči z důlků a nemohl jsem uvěřit tomu, čeho byl Fritz Lang ve 20tých letech schopen. Opravdu vizuálně skvostné. Zároveň i s výborným příběhem a moc hezkým a tak nějak pateticky nepatetickým koncem. Klobouk dolů. 9/10 EDIT: Podruhé viděno 12.5.2017 DEPO Plzeň ve 153 min verzi za epes rádes hudebního doprovodu kapely Forma. Prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce (02.01.2014)

Ve sve dobe bezesporu prukop v oboru sci-fi a perfektni efekty. (03.01.2008)

Plné fantazie, pohled do budoucna opravdu úžasný, vidět to ve své době, tak bych byl unešený, dneska se bohužel člověk maličko chvilkama nudí. Zhlédnuta asi 110 minutová verze. 60% (29.05.2009)

Wow. Veľkolepý film a krásna hudba. Trochu naivné, najmä Mária s Frederom, ale taká scéna so smrtkou a davové scény a zrod Mensch-Maschine. Spomenula som si na Kraftwerk okamžite. Keby som film videla pred mojím rozhovorom s Ralfom H., určite by som sa ho opýtala aj na Metropolis. Inak, film nemal titulky a tých popiskov bolo celkom dosť, škoda, že som väčšinu svojej stredoškolskej nemčiny zabudla. (Lumiere - 8.10.2014) (11.10.2014)

For ME 79% (01.08.2007)

K jistým filmům je třeba dospět, k Metropolis jsem si hledala cestu skoro čtyři roky. Tehdy to byl prostě ceněný němý film, který mi připadal nudný a zdlouhavý, teprve teď jsem ocenila jeho mnohoznačnost. Perfektní město, nedokonalí lidé, základ světového sci-fi filmu. (Verze cca 125 minut - v očekávání plné verze) (12.07.2006)

Monumentální dílo německého expresionismu. Svět Metropolis je jedno z nejchladnějších a nejdepresivnějších míst jaké jsem kdy na filmovém plátně viděl. [LFŠ 2009 – hudba: MIDI LIDI] (04.08.2009)

Stěžejní dílo němého filmu, které právem náleží do zlatého fondu. (29.05.2006)

Měl jsem možnost shlédnout verzi "153 min" (přibližně) a byl jsem unešen. Zaprvné náročností na diváka, kterou bych od filmu z '27 opravdu nečekal, pak také triky a vůbec celkovým zpracováním. Je to skutečný skvost světové kinematografie a doufám, že někdy budu mít možnost shlédnout finální (nejlépe tu původní, dnes ztracenou) verzi. (30.07.2006)

Nejúžasnější sci-fi film jaký jsem měl tu možnost zatím vidět. Němá éra ve svém vrcholném období. Zajímavá myšlenka příběhu,vizuálně nadupané,napínavé a upřímné. Mistře Langu máte mou poklonu za tohle revoluční dílo. (23.09.2007)

Nevím, jestli se k Langovu opusu dá říct ještě něco nového, ale zkusím alespoň několik nesouvislých poznámek. Poetika Metropolis čerpá z několika zdrojů. V první řadě zcela zřejmě navazuje na estetiku poválečného expresionismu. Nejen dekorací a sklonem k roztříštěnosti obrazu (mnohonásobné expozice), ale především i zobrazením poválečné paranoi, strachu z podobně hrůzné války jako byla ta světová. K tomuto tématu se váže i anticipace ruské avantgardy. Langův film jí samozřejmě za mnohé dluží (paralelní a místy asociativní montáž), nicméně po stránce ideové jsou východiska německého režiséra zcela jiné, než je tomu u Ejzenštejna. Revoluce v ruském pojetí avantgardního filmu (Okťabr, Křižník Potěmkin) byla ztělesněním cesty ke spravedlivému řádu. Langova revoluce je matkou požírající vlastní děti. Spravedlivý hněv dělníků se nakonec obrací proti nim. První dystopická scifi navazuje na existencialistické kořeny. Sice oproti existenciální literatuře přináší smírný konec, ale můžeme to přičíst na vrub ohledu na publikum, které nebylo na špatné konce ještě zvyklé. Blade Runner tedy jistě může oprávněně odkazovat k Metropolis, ale mnohem blíže má Langův snímek ke Gilliamově Brazilu. (14.09.2010)

Scéna vytvorenia robota Márie je ohromujúca! Metropolis je veľký film. Veľké filmy sú také, ktoré prebúdzajú v divákovi fantáziu, nechávajú diváka s obrazom po dlhú dobu, vynucujú si rozjímanie o otázkach týkajúcich sa samotnej podstaty života a dosahujú akúsi nesmrteľnosť. Metropolis toto všetko má. Korunovačný klenot filmovej nemej éry, (06.06.2016)

"Veledílo lidské houževnatosti" je Metropolis stejně geniální urbanistická předpověď sociálního inženýrství jako film samotný. Mistr Lang svým dílem otevřel značnou řadu témat, kterými se zabývají největší filmový mágové, jak z euro-atlantického tak asijského ranku. Vizuálně neuvěřitelně působivé, silné a strhující, že v roce 1927 vznikla epos takových rozměrů... Ve stoje jsem tleskal... (18.09.2006)

Majstrštyk Fritze Langa, který se stal vrcholem německého filmového expresionismu rozhodně nezklame filmové nadšence ani po 80 letech. Myslím, že zkrácená, dvouhodinová verze je stravitelnější než původní, jednou tak dlouhá a právě ta délka byla asi důvodem, proč tehdejší publikum z tohoto snímku nebylo masově na větvi a stal se kultem a klasikou němého filmu teprve postupem let. Ale já bych se hrozně ráda přenesla do roku 1927, abych měla neotrlé, počítačovou technikou neovlivněné, nezkušené oko tehdejšího diváka a mohla zjistit jak by na mě udeřila tenkrát ve své originální stopáži mimořádně nadčasová bomba zvaná Metropolis. (27.01.2010)

Nádherný film. Ohromujúci svojou veľkoleposťou v každej jeho sekunde. Fritz Lang sa tu s gigantickým rozpočtom vybláznil a natočil prelomový sci-fi majstrštyk, ktorý vo svojej dobe nemal obdoby. A vlastne aj v dnešnej dobe udivuje spektakulárnymi trikmi a výpravou, množstvo jeho scén ( napr. postupná premena robota na Máriu ) sa navždy zapísalo do dejín svetovej kinematografie. Nemé filmy mali v sebe stále veľký emcionálny náboj. Tento je o veľkosti jadrovej zbrane. Poklona. (15.09.2010)