Metropolis
Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Recenzie (420)
Drama postavene na pribehu a hercich - tahle kombinace je tady tak vybusna ze bere dech bez ohledu na rok vzniku nebo vek divaka! ()
Píše se rok 2012 a jsem uchvácena. Takhle si lidé představovali 21. století? Překrásné zpracování němého filmu. ()
Někteří tu píší, že by takovýto film obstál i dnes. To je doufám omyl, protože takhle hnusnej filmovej zážitek by si dneska přál dopřát snad už jen málokdo. Je to úplně stejně stupidní jako třeba Teletubies, nicméně i na tuhle zmíněnou stupiditu bych se podíval mnohem radši - oni tam totiž mluví. Němej film byl možná zajímavej ve své době. Určitě to byl zázrak nové technologie a lidi se víc než nad obsahem podivovali nad tím, že vůbec něco takového lze... No, naštěstí jsme dnes již trochu dál a na podobný sra*ky už se dívat nemusíme. Díky pokroku! ()
Nielen na svoju dobu, ale navždy jeden z najdokonalejších snímkov, dychberúci, vizionársky, úžasný! ()
Filmový skvost. ()
Film, který odstartoval Sci-Fi. Škoda, že dnes je to nedoceněné dílo. ()
Megafilm dvacátých let, který paradoxně příliš úspěchu nesklidil. Já však s klidný svědomím můžu říct, že 89 let po svém vzniku je stále skvělou podívanou a vrcholem němého filmu. Umění, které předběhlo svou dobu. "Prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce." ()
Obrovský, vizionářský a obrazově parádní film. Těžko nějak objektivně hodnotit, obzvlášť z pohledu dnešní doby. Jediné co napíšu je, že danou dobu to silně předběhlo, inspirovalo to spoustu moderních (nejen sci-fi) filmů a Metropolis nikdy nebude zapomenut. A to už je nějaký ten milník. Dnešní divák asi 2 a půl hodiny černobílého a němého filmu nezvládne, jedině pak nadšenec do filmu. Ale to je prostě evoluce jak diváků, tak filmů.. ()
Velkolepé, bezchybné. /100% ()
Splatil jsem dluh filmové historii a zhlédl prapředka všech sci-fi snímků v jeho "nejnovější", restaurované verzi obohacené o nalezené argentinské pasáže - už to mne naplňuje radostí. A přihlédnu-li k faktu, že vzdor věku a nehovornosti dokáže film vtáhnout a vyprávět složitý příběh ztracených iluzí, rozpadu idealizovaného světa pro vyvolené a hravé proměny jednoho charakteru, musím smeknout. Herecké výkony odpovídají dobové technice a expresionistické stylizaci, vědecko-fantastické nápady zaujímají svou nekomplikovaností a nelze si ani představovat, jak musely v době vzniku působit na diváky použité triky. Výstavba záběrů u strojů bere dech a kompozice davových scén dává tušit, kde brali inspiraci mnozí další, dnes slavnější tvůrci. Jen to všechno dá poměrně velkou práci, podívat se na snímek celý a ještě promyslet všechny jeho témata, která už dost nesnesitelně směřují k avantgardní, rovnostářské proměně společnosti. ()
Už se těším až to někdy uvidím s českými titulky, němčinou totiž nevládnu. ()
Něco tak úžasného jsem snad ještě neviděl!!! Tak nádherná filmová práce se nevidí. Co by za ty triky dali dnešní filmaři. Po technické stránce je to na neuvěřitelně vysoké úrovni, vzhledem k době vzniku. Kamera je úchvatná, experimetující... Tenhle film má neuvěřitelný žánrový přesah...od romantiky, komedie, přes sci-fi a fantasy, až po drama a horor. Smekám klobouk, který kvůli tomuto účelu začnu nosit, a to jak před tvůrci, tak i před výkony herců (především Brigitte Helm). A ty kulisy!!! Škoda jen, že se nezachoval celý, jinak po právu filmový a kulturní klenot. ()
Fritz Lang je naozajstný génius, jeho podanie ďalekej budúcnosti a vízia udalostí, je neskutočná. Cena tohto filmu bola 2 milióny USD (čo je na rok 1926 závratná suma) a na castingu najali 37,383 ľudí. Naozaj majstrovský kus. ()
Není trošku děsivé, že většina fantasy a sci-fi klišé se zrodila v jediném snímku? ()
Tento typ filmov raz jeden cynik trefne nazval uchvacujúcou nudou-viete, že sú hodné obdivu, ale vy ich obdivovať nebudete. To je u mňa aj prípad Metropolisu. Skladám poklonu vizionárstvu, ale na druhej strane, dopozerať ho dokonca by ma asi zabilo. ()
Svým tématem byl film na svou dobu celkem překvapivý. Snaha o nadčasovou vizi kombinovanou s tehdejší současností. Dále se ve filmu již silně objevoval sociální motiv – myšlenky komunismu. Dějově mi ten film přišel i napínavý. Je zde vidět i snaha sledovat více událostí najednou, např. zaplavování města a útěk lidí z města. Nebo střídání záběrů, co se děje ve městě nahoře a co ve městě dole. ()
viděl jsem to, ale hodnotit to nedokážu. myslim, že pro dnešního diváka to zdaleka nemá takový "umph" jako tehdá před 80 (!!!) lety. kolik z vás vidělo nějaké další filmy z této doby, aby to mohli posoudit? ()
Dokážu si asi jen matně představit jak musel Metropolis působit na diváka z tehdejší doby. Protože na mě v 21. století, více než 80 let po jeho vzniku, zanechal obrovský dojem. A to jsem si vůbec nebyl jistý, jak na mě tato do nebes vynášená klasika zapůsobí. Bál jsem se naprosto zbytečně. Je to bomba! Některé scény patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy ve filmu viděl a jejich obrazy si v hlavě vybavím kdykoli i za padesát let. Skláním se před tvůrci ,kteří nejen že o mnoho desítek let předběhli dobu, ale hlavně obrovskou výpravu a tisíce komparsistů nepoužili pro efekt, ale pro silná poselství. Brrrr Nechtěl bych se dožít takové budoucnosti. Až z toho naskakuje husí kůže...100% ()
Z toho, co z filmu zbylo, jsem měl dobrý pocit, scénář byl velmi silný. V dnešní době už sice vize super města z roku 2026 nepůsobí moc pravděpodobně, ale z technického hlediska se tvůrcům podařilo s ohledem na rok vzniku vytěžit vše, co šlo. Je to po vizuální stránce neibvykle dobře zvládnutý počin, který dokáže oslovit i dnes, přestože je němý. ()
Súvisiace novinky
Francis F. Coppola připravuje vysněný projekt
Legendární režisér Francis Ford Coppola (Kmotr, Apokalypsa) dnes slaví osmdesáté narozeniny, na důchod ale rozhodně nepomýšlí. Místo toho totiž oživuje svůj vysněný sci-fi projekt Megalopolis, který… (viac)
DAS FILMFEST nabídne filmové hody
Bláznivá špiónská komedie, thriller o pomstě a spravedlnosti, ponurá dystopie nabízející neutěšený obraz naší budoucnosti, film o slavném spisovateli Stefanu Zweigovi nebo fascinující příběh dvou… (viac)
Festival Das Filmfest chystá filmové hody
Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (viac)
Metropolis konečně kompletní
Tady na CSFD je určitě zbytečné vysvětlovat, jakou je dystopická sci-fi Fritze Langa z roku 1927 klasikou, jak změnila kinematografii a jak moc ovlivnila jiné tvůrce a díla (za všechny jmenujme… (viac)
Film je jedním z klasických děl německého expresionismu. Viděla jsem neúplnou verzi, kde chybějící scény do vysvětluje dodatečně vložený text. Chybějící scény byly údajně zničeny při požáru a celá verze filmu údajně neexistuje. Bohužel jsem ho viděla pouze na malém monitoru svého PC a popravdě musím říct , že kvůli určitým scénám lituji, že jsem ho nemohla vidět na velkém plátně.Obzvláště pak kvůli mrazivě a monstrózně působícím scénám, jakou bylo střídání zubožených dělníků a na tehdejší dobu celkové nadčasové ztvárnění města Metropolis, které mi doslova vzalo dech. Svět budoucnosti, svět roku 2026, je ve filmu popisován velmi přesvědčivě a sugestivně. To, že režisér studoval architekturu je velmi dobře čitelné, když se ve filmu pozorně díváte na dokonale architektonicky propracovaný Metropolis a nezbývá Vám než ho obdivovat. Dle mého názoru musel být pro diváky koncem 20. let ohromným překvapením a velkolepou podívanou, protože svým technickým zpracováním, tématem a vizí budoucnosti udělal nepochybně velký skok v čase. Například scény, jakými byly sestrojení robota-androida nebo vizuální ztvárnění města Metropolis se vzdušnými silnicemi a leteckou vzdušnou dopravou mezi mrakodrapy. Při sledování filmu Vám postupně dochází, odkud všichni pozdější filmoví tvůrci svých sci-fi filmů čerpali a čerpají inspiraci. Znám mnohem mladší filmy jejichž triky dnes působí směšněji, v lepším případě nostalgicky. Přesto režisér na tehdejší dobu dokázal své dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že i navzdory stále pokročilejším technologiím film neztrácí na své přitažlivosti a sugestivitě ani dnes. Fritz Lang svým vizionářským dílem v mnoha ohledech předběhl dobu. Není tedy s podivem, že se díky realizaci tak rozsáhlého snímku dostala německá produkční firma UFA do vážné finanční krize. Náklady ve výši 7 mil. marek se údajně vrátily pouze z jedné sedminy a tím také učinily tento film na svou dobu nejdražším filmem.Scénář k filmu napsala režisérova tehdejší manželka Thea von Harbou podle své knižní předlohy. Paradoxem je, že tento snímek byl údajně jedním z oblíbených filmů Adolfa Hitlera. Fritz Lang však fašistickou ideologii na rozdíl od své ženy odmítal. V důsledku její kolaborace s němci se s ní poté i rozešel a emigroval do USA. Nelze se trochu ubránit dojmu, že film mohl vzniknout i na základě jakési skryté propagandistické objednávky, kdy se Německo vzpamatovávalo z prohrané první světové války a potřebovali v sobě probudit národní hrdost. Na druhou stranu, co se týká podání obsahu tak i ono „prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce“ zůstává ve svém důsledku stále aktuálním sdělením i v dnešní době. Stejně tak ztvárnění toho čeho jsme svědky v dnešní době. Děj filmu se odehrává v roce 2026 ve velkém industriálním městě budoucnosti zvaném Metropolis, rozděleném do dvou protikladných světů. Nahoře žije bohatá elitní skupina a vědci zatímco dole v podzemí musí masy zotročených dělníků dřít do úplného fyzického vyčerpání, aby smetánce zajistili jejich bohatství. Vládce-továrník Metropolisu Fredersen, řídí a kontroluje město za pomoci všudy přítomných strojů. Jeho syn Freder se zamiluje do chudé dělnické dívky jménem Maria. Tajně jí sleduje do podzemního světa dělníků, kde vidí na vlastní oči bídné podmínky života dělníků. Poté se rozhodne Freder připojit k Marii kvůli níž se též pohádá a rozejde se svým otcem, protože Maria hájí za práva dělníků. Nepodněcuje sice dělníky k revoltě, ale naléhá, aby hledali východisko smírnou cestou a měli trpělivost a naději v lepší život. Vládce Fredersen chce omezit vliv Marie na dělníky, který má a proto žádá o součinnost svého šíleného vědce Rottwanga, který mu ukáže umělou bytost, kterou sestrojil. Umělá osoba může mít chování i podobu jakékoliv osoby. Šílený vynálezce Rottwang sestrojí robota – umělou Marii, která je úplně identická s tou pravou. Falešná Maria robot má za úkol vyvolat nepokoje a vyzývat dělníky k rebelii a k ničení strojů, aby měl továrník Fredersen záminku spustit násilnou represi. Vše nakonec přeroste ve zkázonosnou povodeň, která málem zničí celé město. Film končí sociálním smírem díky lásce Marie a Frederem neboť právě Maria ve filmu ve své prorocké vizi říká, že ruce a mozek je nutno spojit srdcem, které dává tušit naději na začátek nové společnosti. Závěr filmu působí ve svém celkovém sdělení trochu naivně a utopisticky. Sociálně, filozoficko-náboženské sci-fi, ve kterém režisér velmi silně uplatnil sklony k formalismu a pompéznosti. Projevuje se zde silná expresivita a kompoziční promyšlenost záběrů, což dokazují nejen dech beroucí mohutné masové scény a velkolepé obří dekorace industriálního města, ale i formalistická vyvážená kompozice obrazu a efektivní využití trikové techniky. Bohužel se však nemohu trochu ubránit pocitu, že celá tahle pompéznost byla na úkor obsahu a zamýšlené sdělení filmu tolik nevyznívá, protože ho režisér schoval za veliké dekorace. Tento snímek mi připomněl hodně novodobých sci-fi filmů ztvárněných na podobné téma stroje a lidé, vláda, bohatství versus moc. Například filmy jako Blade Runner, Matrix, Minority Report. () (menej) (viac)