Chatrč

Tento „nářez“ bych určitě nedoporučoval divákům, jako jsem já, tedy absolutním neznabohům, fanatickým ateistům a rouhačům nejhrubšího zrna, neboť ti by mohli, stejně jako já, dostat během těch více než dvou hodin, několik epileptických záchvatů, smrtelných křečí a dočkat se hromadného odumírání mozkových buněk. A naopak, spokojené bude jistě publikum, pro nějž je kostelík druhým domovem, místní kněz tím nejhodnějším a nejpřítulnějším strýčkem a jenž je hluboce přesvědčeno o tom, že pokud vám nějaký zvrácený hovado unese a brutálně zavraždí malou dceru, a vy, aby jste se tím netrápil a srovnal se, tak stačí tomu perverznímu zmrdovi odpustit před bohem a hned se vám uleví, stejně jako zde ústřednímu hrdinovi, v charismatickém podání Sama Worthingtona, u kterého ale nemám vůbec tušení, proč se upsal právě této pobožné agitce a neskrývaného náboru nových oveček. Doufám ale, že to byli čistě jen peníze a ne jeho přesvědčení o smysluplnosti a výpovědní hodnotě filmu. Úvod zápletky je ale jinak docela emočně silný a dramatický, nicméně ve chvíli, kdy se Worthington setkává s „Bohem“, a to je poměrně dost brzy, tak pro mě ten film v tom okamžiku skončil a já vlastně pak už jen sledoval naprosto nesnesitelné, nepochopitelné a ve své podstatě choré žvatlání, ze kterého jsem vůbec netušil, co tam vlastně postavy pořád dokola řešili, a to co vyřešili, tak to byly perličky, prostě magorismus nejvyššího kalibru. Já na to ale neměl ani trochu žaludek, to co se tu odehrává, to je destrukce zdravého myšlení, a jen jsem se díky této podívané utvrdil, že cokoliv spojeného s jakoukoliv vírou v Boha, či s jakýmkoliv náboženstvím, je slabé a nemocné, takže já bych to prostě zakázal a vymýtil, jelikož lidem pak z toho stejně akorát jen jebe, právě jako hlavnímu hrdinovi zde. Po filmařské stránce by si každopádně Chatrč zasloužila možná i průměrné 3*, ovšem za ten obsah bych si musel přestat vážit sám sebe, kdybych dál víc než jednu, a i to je moc! Proti takovémuto vymývání mozků se musí totiž zkrátka bojovat. Božský hnus!!! (07.02.2020)

Film co se dost špatně hodnotí - koukl jsem na něj ze zvědavosti. Po filmový stránce je to samozřejmě nesmyslně ubohý (teda já si to docela užil jako komedii). Po stránce ideologický to není tak děsivý jak jsem čekal, což bylo dost příjemný překvapení. Určitě příběh je něco jako Odstíny šedi (The Shack) ve stahu k Twilight sáze (Bible) - což je asi dost nefér přirovnání (hlavně co se Bible týče), ale co už. V záplavě klišé jako je "byl to vše jenom sen (near dead experience)", bůh je žena (v tomhle případě černá žena a indiánský stařík), rasově a genderově vyrovnaný ansámbl (v dnešním postmoderním světě zjevně nezbytnost) a stovky dalších se dá nalézt zkousnutelný systém morálky a návod k přístupu k životu v kontextu "new age" křesťanství. Ta poslední část mě v momentech až překvapila. Zdá se, že křesťanství tak jak ho prodávají církve už moc nejede a snáz se odvolává na boha jako odsuzovače církví a jen čistého milovníka svých projektů. Musím uznat, že kdybych věřil tak bych určitě byl velkým fandou poselství tohoto filmu. Jako ateista musím, ale jen pokyvovat hlavou nad neuvěřitelnou složitostí, které morální hodnoty vyvstávající z křesťanství přinášejí. Problémy, které ve světě bez boha jsou triviální a prozkoumatelné rozumem jsou ve světě Svaté Trojice komplexní problémy s dalekosáhlími dopady na jedincův světonázor a to mi přijde jako strašný množství práce. (05.01.2018)

Nuže, tohle bylo tak pobožný a křesťanský, až jsem málem začal googlit fotky mladých kloučků a dívenek. Sam Worthington je kvalitní herec a ve filmu působil důvěryhodně, ale i tak nedokázal zachránit otčenášskou a přeamerickou pointu. Pokud nevěříte v Boha a neztratili jste zrovna někoho blízkého, neztrácejte tímto filmem čas (jako já). (20.05.2017)

Stuart Hazeldine natočil veľmi dôležitý film. Vysvetlím hlbšie v recenzii. Začal by som tým, že vo filme sa vlastne nič nestalo. Nepreháňam dokonca, keď poviem, že je to iba spleť scén, pospájaných esenciou cynizmu a snahy o vyvolanie emócie. Prečo práve cynizmu? Macovi totiž zomrie dieťa. A boh má tú drzosť povedať mu, že on stál pri vrahovi a navždy pri ňom stáť bude - ale to nevadí Mac, cheer up, zajtra bude oslava. Taktiež kvôli prostému faktu - film zneužíva ťažkú tému straty svojho blížneho na propagovanie práve týchto nezmyslov. Počas filmu mi vyvstávalo nespočetne veľa otázok. Aby som uviedol aspoň jednu - teda je pravda, že boh doteraz zasahuje do sveta. Je teda pravda, že má veľký plán, podľa ktorého sa všetko deje. Je však pravda aj to, že boh vytvoril jedného konkrétneho anjela. A že z tohoto konkrétneho anjela sa stal následne satan. Keď skombinujem všetky tieto výroky, nie je teda pravda, že boh teda vytvoril zlo a to zlo sa ďalej šíri práve podľa jeho veľkého plánu? Nerobí to z boha to zlo? Inak si to vysvetliť neviem. Film však popiera aj sám seba, kedy sa raz metaforicky boh objavuje ako Octavia Spencer, inokedy ako muž - čo by teda v teórii malo znamenať, že Mac svojmu otcovi odpustil... až do momentu, kedy sa opäť objaví Octavia Spencer? Všetky tieto otázky vyvstávajú z tohoto filmu a film ich buď odmieta adresovať, alebo ak ich aj adresuje, tak nedostatočne a radšej hneď prejde ku témam, v ktorých cíti, že má pevnú pôdu pod nohami. Prečo teda hovorím, že Stuart Hazeldine natočil nesmierne dôležitý film? Podprahovo totiž chcem veriť, že to vôbec nebolo o troch bohoch, ktorí sú jeden. Ale že to bolo práve o nebezpečenstve ovládania myšlienok - čo bolo vlastne presne to, čo boh robil, kým bol Mac v bezvedomí. O zahrávaní si s myšlienkami iných ľudí, a následne menenie ich názorov tak, aby to vyhovovalo votrelcovi. Inak si totiž neviem vysvetliť, ako mohol Mac odpustiť vrahovi svojej malej dcérky. Nič také sa totiž odpustiť nedá, a garantujem, že keby sa hrdinovia ospevujúci tento film ocitli v Macovej koži, tiež by nikdy neodpustili. Čo však nedokážem odpustiť ja osobne je absencia rozuzlenia a katarzie. Divák totiž nikdy nezistí, kto je vrah. Zatiaľ nehodnotím, možno jedného dňa. Neviem sa totiž rozhodúť, akú myšlienku mal film uviesť a najmä propagovať - avšak chcem veriť, že to bola tá menej nebezpečná pre spoločnosť. (30.03.2024)

Myslím, že snímek „Chatrč“ je zpracován velmi těžce pro obě skupiny.. Ti, kteří jsou bez víry, budou snímkem znuděni a budou celý film brát jako reklamu na Boha.. Ti, kteří jsou věřící, můžou být pobouřeni kontroverzním ztvárněním Svaté trojice.. Jelikož nemám ráda fantaskní filmy bez příběhu, ale pouze o prožitku, pochopení a osobní transformaci, tak jsem se opravdu dost nudila.. Ale přečkat více než dvouhodinovou stopáž relativně šlo.. Sam Worthington je dobrý herec, ale na tuhle roli ještě nedosáhne.. Octavii Spencer mám ráda, škoda, že tu neměla příliš prostoru.. Nemyslím, že problém „Chatrče“ je zpracování nebo scénář, ale to, že tvůrci příliš tlačí na pilu a tak všechno co nám servírují působí hodně křečovitě a uměle.. Konec je na můj vkus až moc přeslazený.. „Chatrč“ je obrazový a pocitový film, bez velkého děje.. Je to film o transformaci a odpuštění.. Bohužel upoutávka (popis) tady na ČSFD mu velmi škodí a nenahání na něj tu správnou cílovou skupinu.. Knihu jsem nečetla a ani se na ní po shlédnutí nechystám – nejsem velký fanda náboženské tematiky.. (08.11.2017)