Cesta do Ameriky

To, že chce princ ženskou s více než jednou mozkovou mitochondrií, je chvályhodné. To, že odmítne ženskou s dutou mozkovou dutinou, zato s plnými ňadry, je obdivuhodné. Jenže celá cesta do Ameriky je nudnější, než sledovat hvězdy ve dne. Střet dvou rozdílných světů většinou nabízí možnosti pro tvorbu různých vtipných situací, no tady se dalo pousmát tak dvěma třem. Eddie jako komik pozbyl to nejdůležitější - komičnost, což se nedá nahradit výrazem pomateného telete z dovozu. (31.12.2009)

Eddie Murphy pro mě asi v nejoblíbenější roli. Je super, že ani po tolika letech to neomrzí a že se dokážu stále u toho zasmát a bavit. Dříve jsem vůbec netušil, že si Eddie zahrál tolik rolí. Masky byly hodně kvalitní, jen když se pořádně podíváte, tak ho poznáte, stejně tak to bylo u Arsenia. Až teď jsem si všiml, že ten zloděj je vlastně Samuel L. Jackson :D (27.05.2012)

V mých očích vrcholný okamžik dnes již utichlé slávy Eddie Murphyho je prostým příběhem o Popelce, kterému prospívá útlum komediální razance hlavního hrdiny. Tím je korunní princ z africké královské rodiny, který chce za oceánem najít tu pravou, které by si mohl vážit. Funguje to po letech, funguje to pořád. Murphy si užil nespočet převleků, vypustil ze své užvaněné pusy řadu skvělých replik a divák tak dokáže odhláškovat většinu scén. Komerčně druhý nejúspěšnější film roku, u mě naprostá sentimentální jednička!! Akeem prostě suverénně patří k mým skutečným rodinným srdcovkám té doby (Sám doma, Krokodýl Dundee). (22.10.2006)

Perfektní komedie. Jedna z mých nejoblíbenějších, při které naplno vynikne talent Eddie Murphyho i Arsenio Halla, který byl svého času jedním z nejoblíbenějších komiků v USA. Myslím, že kdo tento film neviděl v originále, je o dost ochuzen. Murphyho geniální měnění přízvuku v různých rolích je totiž skutečně vynikající. (01.03.2005)

Cesta do Ameriky je v rámci Murphyho hrané filmografie jedním z těch povedenějších kousků, přesto jsem si k filmu nenašel cestu ani po letech od jeho uvedení. Murphyho (a Hallova) obliba v latexových převlecích byla v Cestě do Ameriky ještě v plenkách a tudíž veskrze snesitelná (oproti pozdějším Klumpovým jde rozhodně o "poklad") - nicméně Randy Watson a reverend Brown se ve filmu nemuseli vůbec objevit. Dějově jde o vcelku jednoduchý příběh o osamostatnění se a vzdoru vůči svým kořenům, který je místy humorný, místy toporný - ale oproti některým pozdějším Murphyho filmům neurazí. Čas od času se ale s Akeemem a jeho lehce (více) otravným společníkem Semmim rád vydám na cestu do Ameriky (a Zamundy). (30.10.2023)