Schweik's New Adventures
Obsahy(1)
KAREL LAMAČ (1987-1952), dlouhou dobu pracující v Německu, byl donucen odejít před hitlerovským fašismem nejprve do Francie a posléze do Velké Británie, kde se dále věnoval filmové režii. Jeho film Švejk bourá Německo z roku 1943 vznikl pod vlivem válečných okolností a byl určen hlavně britskému publiku. Snad také proto se vyznění svébytného českého hrdiny Haškovy humoristické předlohy vymyká jeho tradičnímu způsobu zobrazení. Přenáší ho do tehdejší válečné reality a souhrou náhod z něj učiní vojenského sluhu velitele gestapa, čímž se Švejk dostává k příležitosti zachránit mnoho lidí před deportací do koncentračních táborů. Lamač tedy není veden pohnutkou autorské interpretace jako spíše potřebou propagandistického působení. To ostatně zdůrazňuje i ministr zahraničí Jan Masaryk, jehož úvodní slovo bylo k této komedii přidáno v roce 1947, kdy byla uvedena do čs. filmové distribuce. (NFA)
(viac)Recenzie (21)
(3x) Karel Lamač, všeuměl, byl mimo jiné také zakladatelem tradice adaptací Švejkových dobrodružství. Natočil první dva filmy ze čtyřdílného seriálu z let 1926-1927. Neexistoval tedy vhodnější autor, který by mohl přenést Švejka i do moderního boje proti nacizmu. Jeho cesta po zákazu práce v Říši v roce 1938 nebyla snadná. Nečekal už ani na premiéru Jarního vánku, rok předtím se rozloučil s vlastní produkcí, kterou měl s Anny Ondrou. Krátce pokračoval v Československu s Buriankovami, jejichž zvukovou verzi založil už v roce 1930. Mezi nimi si našel čas na trojici remaků svých filmů s Anny Ondrou, jednu režii ve Francii, a pokračoval na západ. Svou vlakovou vášeň uspokojil v holandské detektivce Půlnoční vlak, čímž se uzavřela jeho kariéra 30. let. V březnu 1940 měl premiéru francouzský film Narcisse podle jeho scénáře. Po té pro něj poprvé od roku 1919 nastala nucená pauza od práce na hraném filmu. Tu zlomil tedy zase až po třech letech svou aktualizací Švejk bourá Německo. Tento film byl opatřen českými titulky v roce 1945 a ze stejné verze existuje ukázka v Lamačově medailonku z ČT. V nepravidelných intervalech je tento film možné spatřit v Ponrepu nebo je možné si ho vypůjčit pro projekci na akademické půdě, jinak je prakticky neznámý. Což je skutečně škoda, protože je to výborná komedie. Úvodní slovo má Jan Masaryk, děj se odehrává v roce 1941 a začíná v Praze. Švejk stále bydlí s paní Müllerovou a kromě vyzáže různorodých kradených a jiných ratlíků se věnuje antinacistickému odboji. Činí tak opět nejraději v hostinci U kalicha, sympatické reminisce se dočkáváme i díky scéně s Palivcem a jeho neopatrným naložením s vůdcovým obrazem. Tentokrát na kancléře nesrali mouchy, ale byl použit jako psí patník ;) A skutečně, Švejk se dále jako tajný agent dostává do vězení, neb okatě věří projevu Dr. Goebbelse o tom, že rokem 1941 končí válka a s úderem silvestrovské noci ruší zatemnění a oslavuje mír. Následně se stává sluhou gestapáckého pohlavára a paní Gestapové, toho času divadelní umělkyně. To vše je nasyceno maximem dokonalých hlášek a gagů. Tempo vyprávění neztrácí dech ani když cestuje se suspendovaným pohlavárem vlakem a osvobozujeme vlak mířící do koncentračního tábora. A nebyl by to Švejk, aby se nestal díky plachtě z mlékařského vozu parašutistou... Čili základní kostra zůstala stejná, jen prošla Lamačovou omlazovacích kůrovou (Lamač není jen režisérem, ale také spoluscénaristou a autorem báječného šlágru), což se povedlo na výbornou. Po dešti přichází duha a zimu vystřídá máj... / ten, kdo dneska bídu dře, má zítra nárok na ráj. / Mé boty jsou samá díra a moly snědli můj frak / Já neberu nic tragicky a říkám jednou pro vždcky, / že přejde zas každý mrak. / Však mi se dočkáme, toho co nemáme / sluníčko zas vyleze z mraků ven. / Jen kuráž přátelé - jeden den a neděle / zas bude vesele - Náš přijde den! #LFŠ ()
Švejk jak ho neznáte. 1) Válečný propagandistický film určený pro anglické publikum je cover verze švejkovských dobrodružství v režii 46letého Karla Lamače (taky scénář a píseň). Švejk znovu prochází některými známými scénami, tentokrát však v Protektorátu jako sluha velitele gestapa. 2) 46letý představitel hlavní role Lloyd Pearson s typickým anglickým šarmem a smyslem pro ironii hází spousty hlášek, z nichž některé jsou vtipné i dnes. 3) Půvab dílu dodává i úvodní slovo Jana Masaryka stejně jako titulky v dobové češtině. Ty ovšem nejsou vůbec třeba, angličtině herců je krásně rozumět i s tehdejší válečnou terminologií a roztomilou výslovností českých jmen. 4) Hvězdičky nevyjadřují hodnotu příběhu, ta je nulová, ani kvalitu dobových vtipů. Vyjadřují celkové potěšení, které jsem při shlédnutí této filmové rarity pociťoval. ()
Švejk v britskom podaní o jeden globálny konflikt neskôr. Dobre známe scény z originálu adaptované na aktuálnu dobu (napríklad krčmár Palivec zvesí obraz Hitlera namiesto Habsburga), humor haškovský skombinovaný s humorom anglickým, všetko by to šlo, okrem predstavy, že by Josef Švejk bol aktívnym členom odboja. No, ale doba si žiadala aj takéto obete a tak náš hrdina distribuuje "V boj!" a zachraňuje krajanov pred koncentrákom. Treba priznať, že napriek tomu, že sa jedná o dobovú agitku, sú niektoré momenty vtipné aj dnes. V každom prípade zaujímavá raritka, ktorá stojí za pozretie, no pred samotným zhliadnutím sa treba nastaviť na fakt, že film bol primárne určený britským divákom. ()
"Jedu s šéfem Gestapa do Lublína. Toť se ví, že inkognito!" Velmi dobrá komedie a věřím, že Brity bavila, protože Švejk je takřka univerzální postava a ani jako mazaný odbojář, který si hraje na vola, se neztratil. Karel Lamač jistojistě dohlédl na to, aby v příběhu bylo všeho akorát - Haška, češství, britství... Závěrečná scéna s domnělým ruským parašutistou v plachtě Spojených mlékáren (a hlavně jeho výslech) v sobě má úplně vše a ani Haló, haló! by se za ni nemuselo stydět. ()
Patrně nejlepší film se Švejkem, a to hlavně proto, že si z Haškovy předlohy nevzal v podstatě vůbec nic, s výjimkou pár jmen a lehkých inspirací pro asi dvě situace. Lamač mě hodně příjemně překvapil, humorné situace a dialogy měl pěkně vypointované a dokonce velice vtipné, což u tohoto režiséra a herce rozhodně není častým jevem. Pravda, linka s odbojem působila poněkud přehnaně, protože v protektorátu určitě neplatilo co Čech, to odbojář, ale alespoň jsme se hezky ukázali před anglickým publikem. Masarykovo úvodní slovo bylo neméně vtipné jako film samotný, Angličanům se dodatečně omlouvám, já si určitě nemyslím, že by se mezi obyvateli Londýna našla spousta "prostoduchých Švejků". PS: Lamač byl skutečně jedinečný člověk, neboť jen málokomu se podaří nejdřív zemřít a pak se narodit (dobrá dobrá, budhisté se teď asi popadají za břicha) - viz "oficiální text distributora". ()
Reklama