Spartakus

33/33 (3x) Starz! se inspirovalo úspěchy HBO, FX a Showtime a natočilo nového Spartaka jako seriál plný akce, krve a nevázaného sexu. To celé v počátku zabalilo do úhledného digitálního balíčku a příběhů z gladiátorské školy, kde má každý své sny a cíle. To by samo o sobě možná bylo dostatečně zajímavé, pro mě ovšem již méně, ale musím se pozastavit nad vynikajícími herci v klíčových rolích. Protože ti jsou tím hlavním pikantním lákadlem. Dokonalý pár Batiata a Lucretie hrají John Hannah a Lucy Lawless, kteří společnými silami posilují to nejlepší ze svých kariér. John už dávno není jen tím poskokem z Mumií a Lucy Xenou. Ačkoli Xena byla postavou s tolika tvářemi, o které se jen každé herečce může zdát. Je skoro neuvěřitelné, jak přirozeně vyznívají veškeré scény, jejichž nedílnou součástí jsou zápasy na smrt a nikdy nekončící soulože mnoha způsobů... Nahota není pobuřující, akce je nezbytností. Lucy poodhaluje vše, aby dávala tušit ještě víc, jak jen je tohle možné? A samozřejmě velice na místě jsou intriky v podání Ilithye Vivy Biancy. Andy Whitfield v titulní roli z počátku vypadal, že bude tím nejslabším článkem, ale vyvíjí se spolu se svou postavou a postupně se také stává elitním oblíbencem celé show. Což by samozřejmě bylo na pováženou, kdyby se k tomu nedopracoval ani v polovině, i když samozřejmě jisté vývojové stupně jeho charakteru jsou méně uvěřitelné. Z režisérů stojí na absolutním vrcholu Michael Hurst, jehož interpretace přinašeče deště byla dech beroucí a souboj s obrem nejmýtičtější. Samozřejmě svůj vysoký standard potvrdil Joe LoDuca na postu hudebním. Díky dokonalému prequelu Gods of Arena jsem přečkala velice uspokojeně čekaní na novou sérii Spartacus: Vengeance a vyrovnala jsem se s úvodními díly Blood and Sand, které zdaleka ještě nedosahovaly rozkoše a ukojení z druhé poloviny série. Spartacus je cestou televizního dramatu nové doby. Příběh revoluce třetí neúspěšné vzpoury otroků v antickém Římě nepromlouvá k dnešku tolik jako vzdor nobility, intriky, ambice a chtíč. (07.09.2010)

Na historii je třeba zapomenout; o Spartakovi se toho koneckonců ví tak strašně málo, že by to stačilo sotva na televizní čtyřicítku. Tohle je třeba brát jako pohádku, stejně drsnou jako klasické pohádky bývají, ovšem výslovnější. Skoro by tomu slušel lépe název Krev a porno. Ovšem filmařsky je to dokonalé - od scénáře přes herce, triky k režii to nemá chybu. (24.03.2013)

Hodnocení po pilotu: Pět hvězd. Dostal jsem přesně, co jsem chtěl, možná i malinko víc. Seznam požadovaných rysů nového gladiátorského seriálu, na který jsem se půl roku (od ukázky) těšil, byl následující: chci 1) efektní souboje ala 300, 2) vymazlené zpomalovačky, 3) potoky krve, 4) spousty krásných nahotinek s bujnými poprsími, 5) alespoň nějaký "příběh", který seriál neshodí do mazlavého bláta v aréně. To všechno tu je, a tak si ode mne Andy Whitfield jako bezejmený bijec odnáší maximální hodnocení. Jako bonus je první díl šedesátiminutového kulervoucího pop-cornu doplněn sexy filtry a přepáleností - tentokrát jsou přehnané nejen počítačové efekty, ale i dabing herců a zvuk obecně. Prostě bomba, kouká se na to s rukou v kalhotech. Těším se na každý další pátek! Možná jednoho dne nakonec uvěřím, že má srdce. Až mu jej vyrvu z hrudi! Hodnoceni po čtyřech dílech: Pořád je to sice děsně candy, ale akční jízda z prvního dílu si vzala dovolenou plus seriál se snaží až moc okatě šokovat (erotika, brutalita), a to se nedělá. A nebo se to musí umět zamaskovat. Uvidíme na konci série, zatím trochu slabší 4 hvězdičky. Hodnocení po deseti dílech: WTF, seriál si slušně pohrává s dramatickou linkou a zvraty jsou nečekaně odzbrojující! Akce a kozy si pauzu rozhodně nedávají... jasných pět! Po komplet první sérii korunuji tento skvost na krále akčně-historicky-dramatických seriálů. Posledních dvacet minut závěrečného dílu jsem údivem nezavřel hubu. (24.01.2010)

Slovy nepopsatelná hovadina, kde se půlku každého dílu šuká a půlku bojuje. Boje vám možná subjektivně přijdou kratší, ale to je tím, že režie prokoukla kouzlo zpomalených záběrů a cpe je naprosto všude, především pak do míst, kam se absolutně nehodí. Po dvou dílech jsem usoudil, že udělám nejlíp, když si se seriálem půjdeme každý svou cestou. Animace bojových i šukacích scén je naprosto úděsná. Chtělo to asi být něco ve stylu 300: Bitva u Thermopyl s tím obrovským rozdílem, že tam byla animace a zpomalené záběry takové, že se na ně dalo koukat a byly použity ve vhodný okamžik. Herci nezajímaví. Příběh ubohý, co jsem alespoň z dvou dílů vypozoroval a troufám si rovněž tvrdit, že vím, kudy se bude seriál ubírat a jak skončí. Tenhle seriál je zkrátka práce nedotažená a odfláknutá. Tomu nechť odpovídá moje hodnocení. ODPAD! (22.03.2012)

Sdílím nadšení. Exploatační seriálová verze legendárního Spartaka, která ale vůbec není blbá. Xena, šukačky, intriky, lehce třístovkový akční vizuál podpořený CGI masem a krví (nakonec beru - hlavně že je to na TV poměry nevídaný brutál), zdegradovaná římská smetánka, nestydaté a krvežíznivé občanstvo, nasvalený buzáci, parádní herecké výkony (#1 - John Hannah jako mocichtivý Batiatus), ale především: čím dál zajímavější zápletka s řadou překvapivých zvratů a působivých momentů. Několik prvních dílů mi to ještě úplně nesedlo - Spartaka pronásledoval přízrak Douglase staršího, byl z něj neposlušný usmutněný hodňák, no prostě mi moc nevoněl a děj ještě nebyl tak chytlavý (dobrá tu ale byla ta podsvětní temná vsuvka). Ale pak už to kopalo řiť víc a víc a posledních pár dílů jsem musel vidět tak těsně za sebou jak jen to šlo. I ten Andy Whitfield si mě nakonec získal (a homoprototypní Crixus už mě tolik nesral:D). Takže i přes ten horší rozjezd je BLOOD AND SAND nakonec ’u Jupiterova ptáka’ dobrá podívaná. 8,5/10. (28.10.2010)