Spartakus - Pomsta

Oproti 1.sérii "Krev a písek" je série "Pomsta" výrazně slabší. Celkem mě bavily jen některé linie, bohužel spíše ty vedlejší. Bavila mě nepříliš chytrá, ctižádostivá, bezohledná a rozmazlená mrcha Llithya a její dům (vše kolem Batiatova domu) + dřívější domina, nyní pomatená Lucretia, od které bych se teda raději držela pořádně daleko (její činy se daly tak nějak předem očekávat) + pár dalších ojedinělejších scén s některými mužskými postavami. Spartakus mě nyní již absolutně nezajímal, kolem něho je ve dvojce prostoduchý, patetický děj a novej herec mi ani není sympatický, takže když byl na scéně, občas jsem si odskakovala raději uvařit dobrý čaj.:) 3. série už je s prominutím odpad, ani jsem to nemohla dokoukat, přiznám se, že z toho už jsem neměla absolutně nic, ale možná, kdybych tolik nepřeskakovala a nepřetáčela... :) Třeba mi něco skvostnějšího uniklo. :) (01.05.2019)

I když jsem ve finále s druhou, třetí spokojený, musím bohužel přiznat, že se šlo kvalitou trochu dolů. Velmi nešťastné přeobsazení Spartaka se nepovedlo a Liam McIntyre se snaží seč mu síly stačí, Andy to ale není a přijde mi jako takový klučíček bez charismatu. Scénář je slabší, není tu tolik wow momentů a i když se vracejí ti, na kterých stojí dokonalá první série, Manu Bennett, Peter Mensah i Luxy Xena Lawless, nemají tady takový prostor rozjet tu fantazii, jakou předvedli v minulosti. Díky posledním epizodám jde ale hodnocení nahoru, tam si tvůrci vylepšili trochu pošramocenou pověst. (01.05.2018)

Problém druhé sezóny není ani tak v (nezbytném) přeobsazení titulní postavy (McIntyre je možná ještě charismatičtější než byl Andy Whitfield), jako spíš v neucelenosti hlavního příběhu - rozpadá se tak na několik menších, z nichž skutečné grády mají jen dva (velkolepá záchranná a vyvražďovací akce v pátém dílu a závěrečné dvě epizody, v nichž probíhají zpravidla strhující střety s Glaberovou armádou). A jistá potíž je i se samotným Spartakem, který jakoby zde přestal být ústředním tahounem a stal se jen jednou z mnoha postav - a bohužel jednou z těch méně zajímavých. Kvůli tomu se trochu ze seriálu vytrácí primární podstata Spartakova příběhu... Akční scény jsou víceméně na stejné úrovni jako v předchozích dvou sériích (KREV A PÍSEK a BOHOVÉ ARÉNY, btw POMSTA dějově navazuje i na tento prequel!), a opět platí, že zpomalovačky jsou využívány až příliš často... Zábavu v neakčních scénách opět zajišťují především intriky mezi záporáky (Ashur je opět nebývale slizký, vývoj vztahů mezi Glaberem, Ilythií a Lucretií je dopředu jen těžko čitelný) a různorodé konflikty mezi vzbouřenými otroky (Oenomaus/Gannicus, Crixus/Agron atd.). (23.03.2019)

Spartacus: Vengeance (85%) nadväzuje presne na Blood and Sand. Potom čo Spartacus dobil Batiov dom on a hrstka ostatných gladiátorov sa skrývajú v kanalizacii mesta, či v lese a ide za pomstou. Príbeh už nie je tak dobrý ako v prvej sérii, za to akcii pribudlo viac a sú aj zaujímavejšie. Najvačšie mínus druhej série je strata Adnyho Withfielda, ktorého som si skutočne oblúbil. Jeho nahradník vyzerá skôr ako zahradník a nie ako Spartacus. Ale nejde tu len o svaly, Liam McIntyre nevzbudzuje také sympatie ako Whithfield, no naštastie sú tu aj staré známe tváre, ktoré je radosť vidieť bojovať bok po boku. Hovorím nie len o čoraz lepšom Manu Bennettovi (Crixus), či Peterovi Mensahovi (Oenomaus), ale hlavne o Dustinovi Clareovi (Gannicus), ktorý je rozhodne prínos a tým pádom prequel God of the Arena nie je len obyčajný prequelom, ale v niektorých dejových linkách sa tu v ňom pokračuje. Spartacus Vengeance je stále dobrý seriál, no najväčšie mínus je preobsadenie postáv a slabší príbeh. (09.05.2017)

Zamrzí smrť Andyho Whitfielda, ktorý nemá adekvátnu náhradu v ďalších sériach v roli Spartaca. Nový herec ponúka ale črty, ktorého by možno predošlý herec nezahral tak dobre, a to spoločný záujem, morálku pre všetkých, vojenskú stratégiu a spravodlivosť. Mal som si na neho problém zvyknúť a aj keď mi to nepríde lepší herec a lepší Spartacus, verím v to, že tieto črty vie zahrať lepšie a byť tak lepšie stvárneným symbolom. Andy Whitfield mal totižto príliš rebelskú tvár. Spomienky na Naeviu sú nešťastne spoilernuté recastom, takže vieme, že ju nájdu. Glaber intriguje výborne a dokáže Spartakove akcie využívať vo svoj prospech. Jeho súperom sa stávajú Seppius a Varinius, bohužiaľ nedostatočne využití. Zmŕtvychvstanie Lucrecie ale trochu zaváňa scenáristickým prešľapom. Ashur získava dobré postavanie, Oenomaus dobrovoľne bojuje v pit. Oslobodzuje sa loď plná germánskych otrokov, čo sa nepáči Crixovi, ale Agronova loajalita Spartacovi prekonáva všetky ťažkosti. Séria sa držala v podobnej kvalite ako predošlá, ubudlo intríg, pribudlo vojenskej stratégie. (13.01.2024)