Pearl Harbor

US patriotismus v míře převeliké, láska obrovská a ke všemu díky milostnému trojúhelníku zašmodrchaná, herecké výkony nijaké a to celé zabalené v Bayově trademarkovém agresivním režijním stylu aneb kravina, která nakonec dopadla lépe než by se mohlo na první pohled zdát. Především díky úžasné scéně samotného náletu na přístav Pearl Harbor. První výraznější (a nikoli poslední) Bayův krok vedle. (26.04.2005)

Naprosto zbytečný patos, tradičně nesympatický Affleck a Bay opět totálně utržený ze řetězu jakékoliv soudnosti (a ne, akční scény točit prostě neumí, to uměli mistři, jako Cameron či McTiernan). Adoraci tohoto tvůrce opírajícího se pouze o digitální triky, absolutně nerozumím (povedená Skála budiž výjimkou). Film, který se mi vybaví jako první, když se řekne - kýč. (01.12.2023)

Možná jednou příjde den, kdy se Michael Bay vyhrabe z filmů typu: "Hej Michaeli, mám tady docela dobrej nápad a ucházející scénář. Oskara za to sice nedostanem, ale s tim velkym rozpočtem se z toho udělá kasovní hit a my všici budem v balíku. Co ty na to? - Ok, beru Jerry." Uznávam že většina jeho filmů (až na tupé Mizery, Armaggedon, ...) jsou hezčí průměr a docela dobré akčňáky plné odvahy a bla bla bla, ale taky by už mohl natočit něco pořádného, co MÁ alespoň ucházející příběh. Jinak ty dvě jsou za kvalitní bojové scény (u Baye rozumně efekty), blbého Ben Aflecka (jak již bylo řečeno v Team America) a fůru nelogických paskvilů (rejža asi místo hodin dějepisu klátil spolužačky na záchodcích). (22.08.2007)

Nemám daleko k 5ti * a to i přes to, že se na Machaela Baye dívám spíš jako na průmyslníka než jako na filmaře. Přes patos, hrůzné herectví Affleckovo, zbytečnou délku a tak dále, se mi film jako celek opravdu líbil a citila jsem z něj i přes kasovní ambice poctivou snahu o co nejautentičtější vystižení této události. Přiznám se, že i proto, že jsem v té době měla Hartnettovské období a zatímco jiní si dokola pouštěli nálet, já "padákovou" scénu. (03.05.2005)

Nevycházím z údivu nad tím, že jsem tuhle Bayovu vizuálně přesycenou, pro oko a na efekt navoskovanou, nezastíraně amerikanistickou a sentimentem čpící rozmáchlost opomenul ohodnotit! Vždyť ji mám tak rád! Pokaždé si tu do prsou se bijící milostnou zápletku nadsazenou do nebetyčných výšin "červenoknihovního" sentimentu, která připomíná načančanost a kašírovanost starých dobrých hollywoodských melodramů, rád přetrpím jen kvůli čisté rozkoši z výstavby, provedení, epičnosti a kolosálnosti napadení Pearl Harboru. To je vskutku maxi-sekvence hodná nesmrtelnosti. (08.02.2009)