Arizonský sen

Cítím, že jsem k tomuhle filmu potřebovala dozrát – možná proto jsem až po deseti letech objevila právě onu pointu. A taky jsem se za tu dobu naučila, že se o některých věcech nemluví, protože by ztratily kouzlo. Snad si jen na závěr dovolím citát (údajně od M. Twaina): „Nikdy se neodpoutávej od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít.“ (07.07.2014)

Naprosto živelný film s pohádkovým nádechem vznášejících se zvířat, lidí i věcí, kde každá postava vybočuje z takzvaného „normálu“. Začíná snovým příběhem na zasněžených pláních Aljašky o zázračném psovi a zázračné záchraně Axela (vtěleného do domorodého Inuita - lovce podivuhodné ryby, která proplouvá celým příběhem) ze spárů smrti v mrazivé bouři. *** Bez vlastního přičinění Axelův sen života v pustině ticha dostává reálnou podobu. Namísto ledového kontinentu ocitá se však ve vyprahlé poušti Arizony a jeho dočasným domovem není iglú, nýbrž dřevěný ranč obývaný dvěma ženami, ventilujícími různým způsobem svou bolavou duši. Axel nyní stojí jako hromosvod, terapeut, milenec a kdovíkdo ještě mezi nimi (to JE život) a s nekonečnou stavbou létajícího stroje (jeho SEN) se musí ještě potýkat se svým strýcem - jenž chce mít z Axela svého nástupce, totiž spořádaného prodejce ojetých aut - a jednoduchým bratrancem, jehož jedinou starostí je balit holky... *** Režisér tímto zvláštním pojetím dostává samotného diváka do dramatu děje, kde vše ne-možné stává se jako by nic možným, a ze kterého nelze vyplout nedotčeně. Leda byste byli zázračná křivooká rybka… *** Všichni v tomto zajímavém filmu byli ulétlí, včetně hlavního "maskota" křivooké ryby proplouvající - respektive prolétávající celým dějem voda nevoda. Vše co létalo, byť křídla nemaje, navozovalo tu správnou atmosféru s kouzelným snovým nádechem a poněkud zmírňovalo brutálnost výkřiků rozervaných duší. (30.07.2014)

Arizona Dream mě nějak minul a nic mě na něm příliš nazaujalo. Johny Depp - opět skvělý. Hudba - dobrá. Příběh - občas pěkné myšlenky, jinak mišmaš. (17.11.2008)

NEPOPSATELNĚ NÁDHERNÝ FILM NA MINIMÁLNĚ ŠEST HVĚZD (29.01.2009)

Tragikomedie s tak lahodnými a úsměvnými scénami a maličkostmi, že sem se oblizoval ještě pár dní. Faye Dunaway na svá léta pořád šíleně zasněná znalkyně Cadillaců, Johnny "Nanuk" Deep jako, mno prostě jako Johnny Depp, Lili Taylor jako věčně-svejma-pohledama-legrační harmonikářka a chovatelka želv a Vincent Gallo jako Cary Grant, Robert de Niro, Joe Pesci, Al Pacino, John Cazale a prodavač Cadillaců. Krásně lehký film, u kterého se opravdu člověk pobaví a možná si i splní nějaké sny. (23.06.2009)

Pobýt v téhle šáhlé a milé společnosti byla neskutečná pohoda.Jeden herec lepší než druhý.Mě nejvíc bavila Faye Dunaway a hlavně Vincent Gallo.Kusturica mi to omšelé ''život je krásný (a i když někdy stojí za hovno,má cenu ho žít)'' předvedl tak,že vůbec nemám chut' se s ním hádat.Vůbec sem se nenudil. (06.09.2010)

misty hutnost myslenky prekracuje jeji stravitelnost, coz me spolu s lehce pretazenou stopazi a stopovymi prvky komedie, nalezenymi az po dukladnejsim kutani, primelo se v prubehu filmu nekolikrat podivat na hodinky. napad se silenou maminkou i dcerenkou neni vubec zly, ovsem verim, ze do jejich roli by se daly najit lepe padnouci herecky nez (zejm.)Faye Dunaway a Lili Taylor. porad ovsem silnejsi **** (27.07.2011)

Ryby jsou chytré, protože nepíší komentáře. *** Ve zkratce: Ryby jsou chytré a nemusí přemýšlet a vytvářet zkratky. (17.07.2012)

Zaujalo mě to. Nevím co víc - režie, nebo povedená a originální hudba a nebo skvělí Depp. Další perfektní film na který bych nikdy nepřišel nebýt ČT2. Film plný odkazů na jiné perfektní filmy, kterým se vyrovnává. Trochu mi to připomínalo Pravidla Moštárny a trochu Velkou Rybu. (09.09.2012)

Obávám se, že ani po opakovaném zhlédnutí jsem některé věci nepobral. Jinak bych vypíchnul vynikající herecké výkony, řadu nezapomenutelných scén, sexy Faye Dunaway, zajímavý hudební doprovod. (14.12.2014)

Respektuji ty, které to oslovilo. Pro mě však více než výrazně přehršel „více než surrealisticky“ absurdního a více než prvoplánového surrealismu. Sotva 2 ** za Johnnyho Deppa a výbornou hudbu. (19.10.2015)

Tohle nebyl zrovna můj šálek kávy. Unylé NIC. (18.05.2016)

Je něco všivého na E. Kustoricovi. Jakoby jeho postavy neměly žádnou morálku, žádné ohledy, nevyznávaly žádné hodnoty. V tomto případě to naštěstí bylo zjemněno ametickou touhou po všednosti a normálnosti a kompenzováno dobrými herci, ale i tak... zůstává pachuť, dekadence, bezútěšnost, nebýt samého závěru, litovala bych času, který jsem nad filmem strávila.... A taky radost za tu touhu létat, i když byla opět ztvárněna až patologicky... (29.12.2019)

Další Kusturicův film o problémovém dospívání. Formálně se však už hlásí do režisérova zralého období. Vyprávění by se dalo popsat jako magický realismus. Realistický obraz snílka z problémového prostředí je totiž obohacen snovými sekvencemi a obrazy. I když se film odehrává v Americe, je typicky Kusturicovský. Dechovka, ženy a umírající strýc, jugoslávský temperament a rozervanost. Jako vždycky. A to je podle mne největší problém Kusturicových filmů. Hrozně se opakují. Pokud je to jeho první film, který jste viděli, je to jasných 5* za originalitu a velký zážitek. Pokud je to 5. Kusturicův film za 1/2 roku (jako v mém případě), pak je to slabých 3, a verdikt - nuda, nic nového pod sluncem, to samé jako vždycky. (Arizona Dream má však pro fandy bonus. Víte kdo je ten hysterický pošuk v hospodě, který volá do Istambulu? Sám pan režisér!) Měl bych také určité námitky proti jeho stylu - zobrazení ohromně smutných věcí ohromně veselým stylem. Divákovi přirostou postavy za ty 2 hodiny k srdci, a jaké je to pak překvapení, když je na konci režisér nechá všechny zklamat, zlomí je, svět je semele. Já vím, je to realistické, ale chtělo by trochu soucitu s diváky... Btw. natáčení tohohle filmu se muselo na 3 měsíce přerušit, protože Kusturica trpěl strašlivými depresemi... (13.01.2007)

Zvláštní film. Vzdáleně připomínající Co žere Gilberta Grapea, ale s podstatnými rozdíly: hlavní postavy jsou spíše neobyčejné než obyčejné, hlavní hrdina nehledá sám sebe, ale dospívá, a závěrečné vyznění je mnohem trpčí. Celý film je pak po kusturicovsku hutný a syrový, ovšem Emir své obvyklé úrovně v tomto ohledu tentokrát nedosáhl. Johnny Depp i další čtyři představitelé hlavních rolí hrají první ligu. 7/10 PS Boží je scéna hned ze začátku, kdy se Depp probouzí při jízdě autem, na poli jsou rozestavené Cadillacy a nějaký chlapík kolem zametá. To je sen! (07.12.2007)

Hodně jiný film se skvělým soundtrackem, vyčnívá hlavně Vincent Gallo jako Paul Leger, to je hustej magor. První film od Kusturici co jsem viděl a laťka je teda nastavena hodně vysoko... (26.03.2008)

První polovička mě tak nějak nudila, byly místa, kde sem se usmál, ale celkově nic moc. Pak to časem něco získalo, těžko říci co, ale líbilo se mi to. Děj je pochopitelný, dokonce hodně jednoduchý, ale tomu, co stojí za hranicemi oživlých obrazů, jsem zcela neporozuměl. Na závěr má oblíbená věta: Já nikdy neumřu, budu žít věčně až se jednoho dne stanu želvou :-) (02.11.2008)

No Kusturicu moc napozeraného nemám, ale Arizona Dream mi i napriek skvelému Deppovi nesadol. Inak parádna je hudba. (25.07.2009)

Tento film ma vôbec neoslovil. Je tu znatelne cítiť Kusturicov rukopis, ale mne tu tá jeho do absurdna ladená atmosféra nesedela. Film je rozvláčny a nudný. Humorné scénky mi niekedy prišly ako ako zo starých čiernobielych grotesiek. Na danú temu možno až priveľmi "podivne" hĺbavá atmosféra , niekedy ponorená do nepríjemne depresívnych polôh. Až príliš často som sledoval hodinky a z letargie ma vytrho len dosť málo scén. Kedže ma neoslovil ani režisérov film čierna mačka, biely kocúr , jedíným (pre mňa) dobrým Kusturicovým počiom tak ostáva Život je zázrak. (11.08.2009)

Zkraje se mi zdálo, že americké reálie a Kusturicova balkánsky rozmarná imaginace si příliš nerozumí. Ten pocit se posléze smazal ne snad tím, že by se obě ingredience organicky smísily, ale spíš proto, že Kusturica tu Ameriku regulérně převálcoval a nastolil svůj vlastní pořádek. Prostředí a herci ano, ale celková nálada filmu je jednoznačně v linii jeho ostatních opusů. Když pominu tradičně výborného Deppa a Dunawayovou, zajímavou postavu vytvořil Vincent Gallo. Jeho kopírování filmových dialogů mělo asi představovat absenci vlastní fantazie v protikladu k Deppovu neomezenému snílkovství. Motivů a myšlenek je tu ale jako obvykle mnohem víc, osou všeho je pak zrání hlavního hrdiny, které není bezbolestné ale ani beznadějné. Radost ze života tváří v tvář jeho krutým záludnostem, to je ostatně leitmotiv snad všech Kusturicových příběhů. Trochu jsem se tentokrát míjel s Bregovičovou hudbou. (28.03.2010)