Arizonský sen

Savoir vivre! Symbolická polemika o životě a snech (jeho přímé vazbě na jejich předivo a vice versa) obohacená o Kosturicův křiklavý nevkus a balkánský temperament, projektovaný > po jarmuschovsku < do americké krajiny s kulturně globalizovaným mustrem. Albert Lamorisse by měl ze všech těch balónků a aviatického dovádění radost. Já ji měl hlavně z postavy bratrance Paula, která vtipnýni imitátorskými výstupy rozvíjí tezi o tom, že jsou to právě filmy, které od dob svého vzniku uzavírají okruh mezi sny a jejich věcným naplněním, neboť jsou zrcadlením nesplnitelného, které se při konzumpci (narozdíl od četby literatury, kde vypravěče, a tudíž fiktivnost, vnímáme s vrozenou samozřejmostí) stává pro nepoučeného diváka realitou číslo 2. Tím film dosahuje svého nebezpečného manipulativního účinku, tím nám umožňuje svěřit se mu s obrazem našeho já s bezmeznou důvěrou, podobající se vztahu penitenta a jeho zpovědníka. (12.06.2009)

Oh my god, what was it?! :D Já..slovama to neumím popsat, můžu jen říct, že jsem na to zírala asi od poloviny s otevřenou pusou a říkala jsem si "jasně, aby Johnny Depp taky nemohl hrát někdy v něčem normálním." Víte co na filmech úplně nesnáším? Když je nepochopím a tohle byl ukázkový příklad filmu, který jsem už od půlky nezvládala a nejsem si jistá jestli jsem ho vůbec zvládat chtěla. No, rozhodně velice zajímavý zážitek, kterému dám 3* ale jsem si jistá, že si ho nepustím znova. (22.03.2011)

ARIZONA DREAM je dalším "hutným" Kusturicovým snímkem o "dospívání", naplněných/nenaplněných snech, zamilování či lásce, prvních "procitnutích", bolestech atd. Přestože se děj odehrává na "vyprahlém kusu" USA, tak snímku opět nechybí jihoslovanský temperament a jakási "kusturicovská živočišnost". Vedle perfektního natočení, výborně zpracovaných intenzivních dějových gradací či skvělých hereckých výkonů obsahuje i tento Kusturicův opus dokonalou hudbu. (30.11.2003)

Kusturicův vynikající americký film, a přitom plný jeho balkánské poetiky, režisérův nezaměnitelný rukopis je tam neustále znát. Jen ten skvostný eskymácký začátek bych do Kusturici býval neřekl, tím mě překvapil (a příjemně), ale pak už se jede ve známých kolejích - více nebo méně šílené postavy v šílených situacích vedoucí zhusta šílené rozhovory a šíleně se chovající, a do toho hraje Bregovićova skvělá hudba. Sympatický mladý Johnny Depp, Faye Dunaway hezčí než za mlada, ale hlavně famózní a typově stoprocentně "kusturicovská" Lili Taylor (k čemuž jí dopomáhá cigareta, akordeon a cikánská vizáž) a nezapomenutelný svérázný narcis Vincent Gallo se svými hereckými monology. Tenhle film je tak nabitý skvělými scénami (z nichž u mne kraluje společná večeře), že se dá vidět mnohokrát, aniž by nudil (což ostatně platí i pro spoustu dalších Kusturicových filmů). (29.04.2013)

Kdysi jsem měl možnost mluvit s lidmi, se kterými E. Kusturica natáčel. Byli zděšení z toho, jak nerespektoval scénář, přímo na place do filmu vkládal své momentální nápady, jejichž smysl sám neuměl vysvětlit jinak, než že se mu prostě zalíbily, přičemž jejich hlavní kvalitou bylo to, že byly v tu chvíli nové. Mnozí odmítli být uvedeni v titulcích. Přesně tak na mne Arizonský sen působí. Několik moc hezkých nápadů, pár mimořádně povedených sekvencí... a jinak zmatek postrádající jednotící vůli a myšlenku. Snad tam na počátku byla, dá se ještě pořád vytušit, jenže zvětrala v okolním chaosu. (18.07.2009)