Sugata Sanširó
Judo Saga
Sanshiro Sugata
Obsahy(1)
Rok 1882, éra Meidži. Mladý Sugata Sanshiro přichází do školy bojového umění judo. Stává se silným, avšak tvrdohlavým studentem mistra Yanoa a brzy se zúčastní turnaje mezi policií a dalšími školami. Prvotina japonského režiséra Akiry Kurosawy. (KrystofD)
Recenzie (16)
Sugata Sanširo trpí bohužel tolika nedostatky (z nichž nejmarkantnější je velice ledabyle vyprávěný příběh), že i přes několik pozoruhodných momentů (např. Sanširův souboj s mistrem Muraiem), se jedná o dosti podprůměrný film. Nevidím důvod, proč dávat vysoké hodnocení jen k vůli tomu, že na režisérské stoličce seděl Kurosawa. Spíše naopak. - - - * a 1/2 ()
Debut světoznámého japonského režiséra Akiry Kurosawy a ihned naprostá pecka. Dějství o počátcích juda je jednoduchý avšak velice propracovaný a seriózní příběh. Má to sice klasickou šablonu o příchodu muže do školy bojových umění s úmyslem stát se mistrem, ale v takovémto zpracování to bortí veškeré hranice. Je vtom určitá filozofie mající sílu i v dnešní době. Obtížná cesta za svým snem, dosáhnutí dokonalosti v řemesle, vyrovnat se s vlastními emocemi a najít si tu správnou cestu. Jedná se o řemeslně povedený film přibližující japonskou kulturu na poli silného příběhu a dokonalé choreografii akčních scén. Film, který se zapsal mezi výjimečné filmové klasiky. A Akira Kurosawa ukázal, v čem tkví jeho síla. ()
Kurosawa se dá už ve své prvotině jednoznačně poznat, třeba až lyrickými náladotvornými záběry počasí reflektujícími rozpoložení postav. Také nikam nepospíchá, což může být v nepříliš dějovém snímku o bojovém umění a turnaji škol napováženou. Samotné judo pak nepatří zrovna k efektním stylům, poskakování v klinči po dódžó a přepálené přehazování oponentů na metry daleko před užaslými diváky mi v těch pár krátkých zápasech připadly přinejlepším kuriózní. ()
V zásade je to film, ktorý je predzvesťou väčších vecí. Príbeh možno jednoduchý, ale to nevadí. Na dobu svojho vzniku je to ale veľmi dobre remeselne zvládnuté. Netreba si ale namýšľať, že sa jedná o nedobrý film. Kurosawa už tu ( aj na poli scenáristickom) ukazoval výraznú snahu o hľadaní nejakej styčnej myšlienky. Príbeh síce je o bojovníkoch... A ťažko by sme tam hľadali filozofiu čo zmení život. Ale tá myšlienka o dobre a hľadaní hodnoty u jednotlivca tu je. A bude sa objavovať aj v ďalších jeho dielach. Režijné nápady typu - cez stratenú topánku sledujeme plynutie času, sú už potom len chuťovky. A Takaši Šimura ako jeden z dvorných Kurosawových hercov poteší. Po pozretí prvej časti zvyšujem o 1*. Tie filmy so sebou krásne komunikujú. A tak som sa rozhodol ich brať ako jeden samostatný film. ()
Tak tohle až zase takový zázrak není. Vlastně je zde toho pro Kurosawu typického málo. Sice je tu na svou dobu neuvěřitelně krásná kamera, ale co je to platné, když nemá co ukazovat. Příběh je dost banální, takových jemu podobých jsou k vidění stovky akčních béček. K dobru přikládám opravdu krásné filmové záběry, které se jjen tak někde nevidí. ()
Reklama