Velká legenda Judo

Jo, jo tato prvotina reziserskeho velikana Akiry Kurosawu trpi neduhmi, miestnym prechytralym tlchubam chyba vyrazny pribeh, reziserska vycibrenost, hlbokofilozoficke presahy do naruseneho ludskeho - samurajovho - podvedomia a povedomia. No ale ja si Kurosawu vazim, ba dokonca tvrdim, ze to bol velikan svetovej kinematografie. Pochopitelne, este sa rezisersky len hladal, ale uz vidno talent pre reziu. Mylujem japonske realie a fascinuje ma Obdobbie Meidzi - 1868 - jul 1912, meno nesie po japonskom cisarovi Meidzim. Japonske kulisy su na urovni, akurat sa treba dostat do filmu a navnadit sa na Kurosawovu vlnu. Ked sa to filmovemu diviakovi podari, tak dostane slusnu, lahko nadpriemernu podivanu : 70 % (09.04.2016)

Kurosawa se dá už ve své prvotině jednoznačně poznat, třeba až lyrickými náladotvornými záběry počasí reflektujícími rozpoložení postav. Také nikam nepospíchá, což může být v nepříliš dějovém snímku o bojovém umění a turnaji škol napováženou. Samotné judo pak nepatří zrovna k efektním stylům, poskakování v klinči po dódžó a přepálené přehazování oponentů na metry daleko před užaslými diváky mi v těch pár krátkých zápasech připadly přinejlepším kuriózní. (26.03.2018)

Jen z úcty k režisérské legendě a z úcty k judu nejdu v hodnocení níže. Film není špatný, je to konec konců Kurosawa, jedno že jde o jeho prvotinu, film je ale nudný a nezáživný. Kdo očekává něco na způsob Rockyho ze světa juda, jako jsem trošku očekával já, bude zklamán. Když judo, tak anime a manga, mezi filmy snad nic pořádného neexistuje. A je to škoda, judo je králem bojových umění. (09.11.2021)

Tak tohle až zase takový zázrak není. Vlastně je zde toho pro Kurosawu typického málo. Sice je tu na svou dobu neuvěřitelně krásná kamera, ale co je to platné, když nemá co ukazovat. Příběh je dost banální, takových jemu podobých jsou k vidění stovky akčních béček. K dobru přikládám opravdu krásné filmové záběry, které se jjen tak někde nevidí. (08.08.2006)

Je znát, že to je Kurosawův debut, protože třeba práce s tempem a délkou záběrů zde není moc dobrá a proto se Sugata Sanširó vleče. Příběh je sice jednoduchý, ale mě osobně celkem zaujal, stejně jako většina postav. Kameru ten film má skvělou a třeba závěrečná scéna boje na poli je naprosto mistrná, včetně toho občasného zabírání mraků (btw, Kurosawa na ně při natáčení měl fakt štěstí). Těch zajímavých scén tam je víc, každopádně i přes své chyby, co Sugata Sanširó má, se mi to celkem líbilo a slabé 4* si podle mě zaslouží. Akorát dobrodružný tenhle film fakt není... Slabé 4* (14.07.2020)