Krásná neděle

Zamilovaný pár, chudý jak kostelní myši, se na rande s pětatřiceti jeny v kapse potlouká poválečným městem a zažívá jak malé okamžiky štěstí a radosti, tak třídní nerovnosti a neférovosti. Vše během jedné báječné neděle, střídavě optimisticky slunečné i depresivně deštivé. Sice mi přišla celá druhá polovina, tzn. krize a naléhavé usmiřování se závanem "magického realismu" (nebo také počínajícího šílenství ze zoufalství :-)), nehorázně utahaná, ovšem stále tak nějak lyricky pěkná a bez debat mistrovsky zrežírovaná, že nemám to srdce dát jen 3 hvězdičky. (19.09.2018)

V Krásné neděli je hlavním tématem to, čím se Kurosawa ve své kariéře zabýval vícekrát – chudoba. Už od začátku je tento fenomén všudypřítomný a bolestná relita boří veškeré náznanky romatnických představ svých hrdinů, když se nechají unést sněním. Vyzněním je film hodně ponurý až depresivní a hlavně zobrazuje absolutní bezmoc svůj osud ovlivnit. Pokud by Kurosawa natočil stejný film o deset let později, určitě by dopadnul lépe, avšak v podobě jaké je se rozhodně neřadí k režisérovým klenotům. Přeci jen spousta pasáží je velice zdlouhavá a působí téměř jako by režisér nevěděl co s filmový materiálem. Pokud tedy chcete vidět jak Akira Kurosawa účtuje s chudobu pusťte si Na dně nebo Dodeskaden. (07.11.2011)

[3,5*]     Príbeh chudobnej zaľúbenej dvojice odohrávajúci sa v bezútešnej dobe povojnového Japonska, kedy bežní ľudia treli biedu a darilo sa akurát kadejakým špekulantom, ktorí na danej situácii parazitovali (čierny trh prekvital). Film má spočiatku humorný nádych (napr. milo-humorná scéna s bejzbalom), postupne ale nadobúda až nádych tragický, aby až v závere ukázal zase nejaké tie iskierky nádeje. Trochu som najskôr bojoval s predstaviteľkou hlavnej role, ktorá s jej bucľatou tváričkou vôbec nevyzerá na to, že by trpela hladom, musel som ale neskôr uznať, že to zahrala výborne. Film v mnohom pripomína Kurosawove neskoršie skvelé dielo Dodes'ka-den (1970). Akýmsi jeho sympatickým posolstvom je, že aj v najhorších časoch treba dúfať a nemá sa prestať snívať.  "We have to face reality to survive in a world like this." "This is the kind of world where you need dreams the most. You can't live without them. It'd be too painful." (11.07.2022)

Mnoho diváků namítne, že Kurosawa rozmělnil jednoduché sdělení do nadstandartní stopáže. Je to skutečně tak, ale přesto je i tento snímek natolik atmosférický a pocitově sevřený, že mu to (přinejmenším nejeden fanoušek) odpustíte. Dva roky po prohrané válce tento snímek kombinuje neorealistické zobrazení chudoby s nadějí ve stylu Franky Capry bez otravné morality. A to ho dělá nadčasovým. Stejně jako skvělý výběr západní klasické hudby pro vypjaté scény. (22.02.2014)

Chudoba a nenaplnená túžba z nej uniknúť. Do tejto problematiky nahliadame cez vzťah dvojice mladých protagonistov, ktorým predražené povojnové Japonsko nepraje. Ich peripetie sú často úsmevné, ale skrýva sa za nimi nespravodlivosť. Nedostatok peňazí znamená nedostatok zážitkov. Znamená porovnávanie sa s druhými. Znamená to pocit menejcennosti, hoci obidve postavy sú sympatické a inteligentné. Tieto Kurosawove sondy boli vždy tak trochu iné. Pretože sa za všetkou tou bezútešnosťou skrývala častokrát neistá nádej. A tá ako ťahúň v príbehu funguje parádne. Celé je to súbor prekrásne vypointovaných scén, ktoré v mnohých veciach prekvapia aj svojou aktuálnosťou. Tie paralely s dnešným svetom sú až tragicky presné. Ďalší malý zárez plný motívov, ktoré v ďalších filmoch majster doviedol k dokonalosti. (06.09.2022)