Túlavý pes

Opět vynikající Kurosawa, napínavej detektivní film, ale co víc! Úžasnej sociální obraz poválečnýho Japonska, vliv Američanů (tehdejších okupantů!, alespoň pro Japonce) kam se člověk podíval. Baseball - pro Japonce cizí hra, na níž 4 roky po válce chodilo 50 000 lidí na zápas, swingový tanečnice, který, chudinky, vypadají při tom tanci tak nepřirozeně. Do toho silnej filosofickej podtext (tak nějak se přiklánim k soucitu mladýho policajta v podání Mifuneho) a magnetický vtáhnutí diváka do děje, zajímavá hudba, skoro dokumentární kamera, skvělý herecký výkony, a to horký léto tenkrát v Japonsku....... (24.01.2007)

Místy sice poněkud zbytečně zdlouhavé, ale jinak pěkný japonský film noir. (14.07.2009)

Veľmi podarený kriminálny snímok s prvkami psychologickej drámy. Predlhočížne zábery mi napodiv vôbec nevadili, ba priam naopak, môjmu oku iba ulahodili. S Kurosawovými filmami sa len teraz zoznamujem, ale mám tušenie, že "toto je začiatok jedného dlhého a pekného priateľstva". (02.04.2010)

Japonska noirovka od mistra filmoveho remesla - a prvni role, kde vidim Mifuneho jinak nez jako samuraje. Byly to jeho zacatky a je to poznat, film tahne vic Shimura v roli staryho detektiva, nez panikarici a vinou szirajici se Mifune. Detektivka ze stary skoly, ktera nabrala na sile az nekde kolem prvni hodiny, me bavila a kdyz tam frajerka tancovala v satech za krvavy prachy, tak jsem si vzpomnel na divou Baru Capovy Babicky. Film klidne mohl skoncit dramaticteji, ale jsem spokojen a jsem rad, ze to detektiv Sato nakonec zvladnul. Jinak super kulturni vlozky z japonskyho baseballu nebo kabaretu. (11.05.2022)

Mezi Kurosawovými kriminálními thrillery sice nedosahuje úrovně fílmů "Nebe a peklo" ani "Zlý chlap spí dobře", ale i tak to stojí za to vidět. Na těchto Kurosawových filmech mě baví sledovat prostředí poválečného Japonska. Kolem půlky film trochu ztrácí dech a zkrácení o 20-30 minut by možná neuškodilo. Dávám ***1/2 (09.04.2009)

Stále přemýšlím nad tím, jestli dát silné 3* nebo slabé 4*. Ona to totiž je obyčejná kriminálka, která je obsahově velmi dobře zpracovaná, ale po stránce formy sice má skvělou kameru, ale úplně zbytečně se táhne. Prostříhat to na 90 minut a nic by se nestalo, protože některé scény jsou skutečně neopodstatněně dlouhé (třeba to skoro až nekonečné chození po městě, kde se ani nemluví nebo záběry baseballu) a kvůli tomu to postrádá nějakou pořádnou atmosféru. Zase herecké výkony jsou tady skutečně zdařilé a to hlavně u skvělého Tošira Mifune (kterého dobře znám už z jiných Kurosawovoých filmů) a závěr se mi hodně líbil, stejně jako nějaké další scény, ale i přes to všechno bych si to už podruhé asi nepustil. A i když v tom všem je nějaký drobný přesah, od Kurosawy bych přece jenom čekal něco víc. Finální dojem z toho ale mám celkem dobrý, takže nakonec ty slabé 4* dám, ale už bych chtěl zase konečně vidět od Kurosawy něco pořádného, co mě dostane stejně, jako Sny Akiry Kurosawy nebo Děrsu Uzala... Najdu vůbec ještě něco takového? Snad jo... Slabé 4* (05.12.2020)

Na rozdiel od vacsiny mam obrovsku uctu k Kurosawovi a tuna ide o trpezlivu detektivku, kde sa naoko sice nic nedeje, ale prostrednictvom dialogov sa postupne rozpleta siet a zloduchovi su dvaja detektivi neustale na stope. Kulisy potesia, exteriery su na urovni a Toshiro Mifune bol vynimocny herec, ktory zvladal nielen akcne sceny, ale bol to aj kvalitny herec. Takych ludi sa vidi len malo a za mna teda vyborna detektivka, v ktorej je klasicke Kurosawove pomale rozvlacne tempo : 84 % (12.04.2016)

Kriminální film noir, který je málo napínavý a vlastně ani moc noir :) Funguje spíše jako sociologická studie poválečného japonska... Normálně bych dal 4, film to přese všechno není špatný, ale protože sjem čekal víc a protože mě místy pěkně štvala hudba, dávám tři... (16.10.2006)

Přepsáno v září 2018. Toulavý pes je pozoruhodnou filmovou mozaikou. Kriminální žánr je uveden v poetických obrazech intimních pocitů. Neschází příchuť existencionalismu, občas se stává společenskou moralitou, nabízí jemné zlehčení, tíživý pocit vinny i realitu každodenní mizérie života v etapě bolestivého přerodu. Stav společenské morálky je střeleckým terčem, zkoumá se zodpovědnost jednotlivce ke společenství. Kráčí se v zaprášenou čtvrtí lidského myšlení a konání, idealismus nesráží ze své víry jeden tvrdý direkt za druhým, strach bezmoci křečovitě svírá vnitřnosti a poslání má lehký přívětivý úsměv čistoty. Hlavní postavou umělecky stylizované výchovy je policejní detektiv Murakami (sympatický Toširó Mifune), bezelstně čestný nováček policejního sboru. Ztráta služební zbraně představuje profesní i lidské zostuzení, nápravná cesta za očištěním ho udržuje v neustálém pohybu. Obětavá vytrvalost, naivní dychtivost a boj až do posledního zbytku sil. Důležitou postavou je policejní detektiv Satō (dobrý Takaši Šimura), zkušený, skromný a rodinu milující Murakamiho pomocník očištění. Ušlechtilost povzbuzuje, poctivost se dokládá vlastním přístupem a trpělivostí. Výraznější postavou je Harumi Namiki (zajímavá Keiko Awadži), mladá kabaretní tanečnice a symbol existenční rozpolcenosti lidské duše. Niterný souboj morálních hodnot a světské třídní nespravedlnosti. A také Jusa (Isao Kimura), Harumin kamarád z dětství a představitel odvrácené strany životních stop reality. Pocit ublíženosti, neschopnost ke změně a prohlubující se zapšklost bere svou představu existenční spravedlnosti do své ruky. Cesta násilí a zločiny překračuje morální hranice a nenabízí cestu zpět. Z dalších rolí: na svědomí apelující pobouřená Harumina matka (Eiko Mijoši), chycená členka nelegálního poskytování střelných zbraní k překračování právního řádu (Noriko Honma), povýšený choreograf kabaretní tančírny (Minoru Čiaki), shovívavý policejní inspektor Nakadžima (Gen Šimizu), vytrvale pronásledovaná kapesní zlodějka (Noriko Sengoku), či do pasti lákaný vrcholný člen kriminální organizace Hondo (Reizaburó Jamamoto). Morální apel Toulavý pes je vybroušen uměleckým talentem poetických filmových obrazů v působivou výpověď dobového prostředí, jeho střetů, snah a novot. (26.06.2009)

Film bych ohodnotil tesne pod samym vrcholem. Natocit tento snimek o deset-patnact let pozdeji, urcite by se zaradil mezi nejlepsi kusy Kurosawy. Dilo skvele predstavuje atmosferu povalecneho rozpaleneho kusu Japonska a socialni problemy spolecnosti. Jako vzdy vynikajici herecke vykony v cele s mladym Mifunem. Krimi zapletka sice neni nijak komplikovana, i tak vas ale zarucene vtahne do deje, film krasne graduje a zaver je skutecna lahudka... (21.06.2008)

Fantastické, jak Kurosawa používá klasické postupy z románů a originálně je převádí do filmové řeči, aniž by byla dotčena jejich podstata. A tak hledání dealerů na tržišti evokuje horko a desítky našlapaných kilometrů úzkými uličkami, kdy nevíte, co vlastně máte hledat.Každá postava je jemně charakterizována - Mifune přes válečné zkušenosti, Shimura přes svou rodinu, tanečnice přes ubíjející práci... Mám rád klasický román, jak v knize tak i ve filmu. (17.09.2008)

Trochu naivný snímok, ktorý miestami dosť nudil. Akčné scény boli zvládnuté na rok vzniku velmi dobre, škoda, že neboli aj na charaketr filmu početnejšie. A tiež viac mi pážil herecký prejav Šimuru ako samotného Mifuneho. Hodnotenie: 60% (27.03.2013)

Kurosawa se pustil do noirového thrilleru zasazeného do japonského prostředí a vytvořil zajímavé dílo, které ale nedosahuje kvality jeho nejlepších filmů, ale k zahození rozhodně není. (15.01.2009)

Tato utahaná kriminálka postavená na konverzaci se Kurosawovi bohužel příliš nepodařila. Je to poctivý film, ale takových je spousta. (01.03.2013)

Kriminálka v japonském duchu. Z filmu jsem měl pocit, že byl tentokrát Kurosawa inspirován americkými detektivkami ve stylu "americké drsné školy". Všudypřítomné vedro, upocené tváře. Film má poměrně jednoduchou zápletku. Hlavnímu hrdinovi, začínajícímu detektivovi, je na počátku příběhu ukradena zbraň a pomocí této zbrani je následně pácháná trestná činnost. Mladý detektiv musí napravit svoji pošlapanou čest. Jsme v Japonsku, pár let po válce. Ve filmu zazní několik známých melodií připomínající Ameriku, Itálii a Španělsko. (06.03.2008)

Velmi dobrý noir na japonský způsob. Výborní Mifune a Shimura, skvělá hudba, perfektní kamera, ale místy až příliš pomalé tempo. (06.04.2009)

Hříšní lidé města tokijského se stínem prohrané války v zádech a historicky první buddy movie. Určitě by šlo krátit, jenom si nejsem jistý, jestli by pak portrét jedné doby v jednom městě byl pořád tak úplný a sugestivní. (23.05.2014)

Bezchybná pátračka, která by v současné době už nemohla vzniknout. Kurosawa se totiž neštítil stopáž natáhnout skoro až realtimovou vyšetřovací prací, která krásně přibližuje jednak detektivní dřinu a hlavně realitu zapadlých uliček poválečného Japonska. (03.10.2014)

Povedená kriminálka. Kdo by řekl, že na námětu „ukradnou mi v tramvaji pistoli“ se dá postavit dvouhodinový film? Pravdou je, že některé scény by se daly výrazně prostříhat, ale svým způsobem mi tam vysloveně nevadily (cca desetiminutová pasáž, kdy hlavní hrdina bloumá všude po okolí a hledá dealera zbraní). Chvílemi trochu nezáživné, kdyby se to zkrátilo tak o dvacet minut, určitě by to nebylo na škodu. A spíše se mluví než jedná (což rozhodně neberte jako negativum). Co pozitivně překvapilo, bylo hlavní herecké duo a vůbec prokreslení charakterů hlavních hrdinů. Tak znovu: povedená kriminálka. 70% (23.07.2008)

Naprosto dokonalý snímek od Kurosawy, který je pro mě no.1 v režii. Příběh, tempo filmu a Mifune Toshiro, co víc bych ještě mohl vyzvednout, hm dokonale zachycování poválečné atmosféry Japonska na mě působí jako dokumentární film. Tenhle film je prostě špička, ale to od Kurosawy vlastně všechno. Po dlouhé době jsem se opět dostal k tomuto filmu a stále výborné, což jen dokazuje, že perfektní díla, které vznikly více jak před půl stoletím, jsou nesmrtelná. 100 % už jen za to všudy přítomné vedro, které celý film provází:-) (25.02.2011)