Kapitán

Veru tak, šaty robia človeka. To platí hlavne pre chaotické časy, kedy všade vládne zmätok a neporiadok. Dynamické po celý čas, a to sa mi na tom páčilo. Tiež plné smutných vecí a za srdce chytajúcich momentov. Tie popravy boli naozaj strašné, pričom čiernobiela kamera dodala celej atmosfére nádych autencity a naturálne dobové vyznenie. Škoda toho konca, tam kde sa po dramatickej stránke malo pritvrdiť, tak tam sa ubralo. Nadpriemer. 75/100 (17.01.2019)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $108,708║Tržby Celosvetovo $345,000▐ Robert Schwentke si vybral dosť ťažkú a náročnú tému na to že holdoval niekoľko rokov skôr čisto akčným hollywoodskym projektom. Na prekvapenie mu vojnová téma v oblasti utečeneckého nemeckého tábora sadla. Téma podľa skutočných udalostí, je z jednej strany dosť drsne pojatá, na nič sa nehrá, dá sa povedať má to svoje vyhrotené napätie. Nakoľko ide plagiatorského kapitána, ktorý robí rázne rozhodnutia po svojom. Miestami z toho saje nepríjemný chlad, až zvrátenosť. /75%/ (25.11.2018)

Všichni si plně vybavíme snímek 'C. a k. polní maršálek' (1930), [jak známo, vedle české verze vznikla i německá], ve kterém se Vlasta Burian ve své roli oblékl důstojnickou uniformu a začal dělat pořádek. Tento německý snímek je v podstatě to samé, jen s katastrofickým dopadem brutalismu. Pronásledovaný mladý německý voják na sklonku druhé světové války náhodně nalezne odstavené auto s důstojnickou uniformou kapitána, kterou si oblékne a přesně po vzoru Vlasty Buriana si hraje na mocného, když se tu náhle objeví voják jiný. Identitu kapitána tak okamžitě vezme za své a začnou se dít věci. "Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka...", zpívali kdysi si Werich s Voskovcem a jak je opět vidět, něco na tom skutečně je. Německý snímek plně střílí do vlastních řad ukazující urputnou krutost a fanatismus fašistického idealismu.  Aby to nebylo zase tak jednoduché, poukazuje se i na fakt, že i tady platila určitá pravidla. Snímek je záměrně natočený černobíle, avšak jako překvapení tu přeci jen jeden barevný záběr máme, jehož smysl je jasný. Záměrně je však použít i doslova groteskní styl poukazující právě na absurditu všeho dění. Příběh, odehrávající se v zajateckém táboře německých dezertérů, je zřejmě staven na skutečných událostech, které v takovémto zpracování mají tak nedozírnou sílu, že se mnohým slabším povahám musí z toho snad i žaludek zvedat. Po technické stránce je každá scéna natočena precizně a na vysoké úrovni. Jestli se pojatou hrůzou a násilím tento vcelku odvážný počin zařadí vedle slavného snímku Stevena Spielberga 'Schindlerův seznam' (1993) už zůstává na samotných divácích. Potenciál však k tomu má. (27.04.2020)

Zřejmě nejbrutálnější sebekritika německých filmařů vůči jejich národnímu odkazu – druhé světové válce. A natočeno tak dobře, že jsem měl co dělat, abych našel nějaké negativum. Robert Schwentke je evidentně profík každým coulem. Po umělecké stránce to pojal černobílou formou s tak dobrou kamerou, že dlouho jsem lepší neviděl. Atmosféra je taková, že by se dala krájet a chvílemi jsem měl i pocit, že dialogy tu okopčili od Tarantina. Ta scéna u toho sedláka, kde si mladej kapitán Willi Herold vytváří speciální rotu, nebyla za pět, ale rovnou za šest hvězd. Příběhově to bylo pojato spíše komornější formou, ale vlastně to bohatě stačilo. Neuvěřitelná cesta Williho od řadového vojína po kapitána byla tak bleskurychlá, že jsem minutu, co minutu zíral, co jedna nalezená uniforma dokáže s jedním vojákem na sklonku války. To, že je vše podle pravdy jen utvrzuje fakt, že válka rozevře skryté lidské vlastnosti dokořán a ukáže, co se v lidské bytosti vůbec skrývá. Ač by to nikdo z nás nedokázal připustit, natož pak pochopit. Kapitán je neuvěřitelný film. Kvalitní filmařina, skvělý námět a kopa brilantních nápadů vč. samotné závěrečné scény nebo jediného barevného záběru dokázala, že se jedná o jeden z nejlepších válečných filmů posledních let, co jsem měl možnost vidět. (29.01.2019)

„Takže gestapo udělilo kapitánu Heroldovi právo na několikanásobný zjednodušený vojenský soud a přebírá veškerou zodpovědnost?“ Co dokáže uniforma…trochu jsem měl obavy, aby to nebyl jen táhnoucí se černobílý evropský art. Opak byl pravdou! A černobílý obraz podívané jen přidával. Hlavní „hrdina“ se prakticky hned od převléknutí začne chovat jinak. A ono mu ani nezbude nic jiného, musí totiž řadu věcí. Snažit se všechny přesvědčit o svém postavení a nehnout u toho ani brvou. Čelit silnějším osobnostem, rozpoznávat na čí stranu se má zrovna přidat a komu věnovat přízeň (groteskní sbírání si vlastní armády). Zachovávat klid a vyčkávat do poslední chvíle (zda se problém nevyřeší sám za něj), ale přitom zvládnout i rychlá a riskantní rozhodnutí. A já jen fascinovaně sledoval, kam až je schopný zajít (psychologie hlavní postavy je napsána a zahrána skvěle). Nakonec ty 2 hodinky utečou jako voda, jedinou kaňkou je pak podivných cca posledních 10 minut (včetně závěrečných titulků)…na slabších 5* to ale ještě bude. (22.09.2018)