Král psanec

Dost slušný film na poměry Netflixu. Dnes už se takových historických řežeb moc netočí. Nedokážu sice posoudit historickou přesnost, ale film se mi dost líbil. I obsazení je super. Jak Chris Pine v roli Roberta Bruce, tak Aaron Taylor-Johnson jako šílený Douglas. Sympatická byla i Florence Pugh jako Elisabeth. Bitvy se mi taky dost líbily a celkově jejich taktiky. Akorát to nemá onu velkolepost Statečného srdce. Hraje tam dost herců z GoT. "Ať žije král!" (27.11.2018)

Průměrný historický kousek s jednou povedenější bitvou, která ale v nejlepším skončí. Výborná kamera, úderná i něžná hudba, slušivé kostýmy a standardní herecké výkony. Dvě třetiny filmu by se daly zvládnout na divadelních prknech, jelikož se jen mluví, mluví a mluví. Nijak šokující gore nezachrání ani jedno rychlé vyvržení, zbytek jsou pytlíky s červenou barvou na tělech komparzistů. Ani osamocené podříznutí si fanoušek drsných bitek neužije naplno. Krásy Skotska ukázal již jiný film, o velkolepých bitvách nemluvě. Jistě, nelze srovnávat se Statečným srdcem (i když se tvůrci hodně snažili, aby to divák dělal), jelikož to je zcela jiný level. Čekal jsem tedy něco úplně jiného, než televizní přepis známého příběhu. Někomu to ale může stačit. (16.11.2018)

Vynikajuci Tv film. A mozno je aj dobre, ze to neslo do kin. Citit totiz, ze moj oblubenec David Mackenzie (3 jeho filmy milujem) je stale este iba festivalovy reziser a velkofilmovu vizualitu a pracu s emociami nema tak premakanu ako napr. Gibson a hlavne Ridley. Pri domacej projekcii teda neposobi chudobne a celu tuto sviznu, drsnu a posobivu jazdu som si dokazal velmi uzit. Jedina skoda nevyraznej hudby. Postavy ma bavili vsetky do jedneho, pribeh je dostatocne nosny a atmofera funguje vo svojej spinavosti vyborne. Chybaju mi podobne filmy. Silnych 8/10 (15.11.2018)

Víc než neoficiální pokračování Statečného srdce vypadá Robert Bruce a jeho cesta jako poloviční remake. I tady jsou zrady, lásky a velkolepé bitvy, ale jakkoli se Gibson svého času od historických reálií odlišoval až absurdně, s radostí mu bylo odpuštěno, protože každým zvratem trhal divákovo srdce vedví. Mackenzie se dějin drží pevněji a přidává na bojovném bahnění, ale já se nemůžu zbavit pocitu, že je to všechno moc naoko. Úvodní interakce na mě nefunguje jako vtáhnutí do děje, ale jako vábnička v podobě scény bez střihu, vyhřezlá střeva nepodporují hrůzy války, jen samoúčelně z člověka vypadnou v celé nahotě, vřelé city se u novomanželů objeví jedním střihem. A Chris Pine, věčný to sympaťák a rošťák na pohled, do rolí zadumaných panovníků teprve dospívá. Král je tak v tomto případě psanec odvážný a příjemně nekompromisní, ale Srdce jeho bojovým zpěvům zoufale chybí. (14.11.2018)

Realita mezi chlapy v sukních před a po zbourání a naporcování Viléma Stěnoesa evidentně nebyla až úplně taková, jakou nám ji v pětadevadesátem romanticky nakýčoval brutální Mel dle zkreslujícího scénáře přímého Volišova zadku (opak předka). Ale jebat, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „abstrahujme od toho“, nechme dějepisnou akurátnost hysterikům, Statečné srdce je pořád jeden z nejlepších a nejzábavnějších historických velkofilmů, jaké kdy osvítily celuloid, a rehabilitace Bobíka Brúse, trochu nespravedlivě vygibsnovaného do proradné kundy, právě proběhla. Neproběhla asi úplně podle představ rodiny Brúsů, sice v ní Robert až na anglické velezmrdy nikoho nijak zvlášť nezrazuje, nicméně je tu vykreslený tak trochu jako přiteplený nerozhodný jeliman, porážkový Skot a latentní impotent. Ovšem proběhla téměř podle mých představ jakožto přihlížejícího, protože se jedná o poctivou, slušně odsejpající a hezky natočenou porci středověké řezničiny. Srovnávat to s výše zmíněnou Gibsoniádou je sice něco jako chlastat po ušlechtilém osmnáctiletém Lagavulinu vodu z pračky Jeníka Chodce, ale flašku to má docela hezkou a ožrat se z toho taky dá vcelku slušně. (11.11.2018)