Červenofúz

Společně se Sedmi samuraji nejlepší Kurosawův snímek. Příběh mladého lékaře nastupujícího na zkušenou do nemocnice pro chudé je strhující a dokáže zaujmout především díky osudům obyčejných lidí. Přes tři hodiny stopáže vůbec nenudí a nebýt do filmu nezapadající jedné bojové scény, tak ani není co vytýkat. Není zde ona otravná teatrálnost, která "zdobí" některé jiné snímky tohoto japonského velikána, pro zdlouhavost tu také není místo a snad poprvé je u Kurosawova snímku dobře využitá hudba. Výsledek je sice jednoduchý a komorní, ale v tom je právě jeho síla a největší přednost, jelikož se může naplno soustředit na osudy, chování a pohnutky jednotlivých postav. Všichni herci hrají skvěle, ale jednoznačně nejlepší je tradičně charismatický Toshiro Mifune ve své životní roli zdánlivě despotického lékaře s dobrým srdcem. Důkaz, že výtečnému filmu stačí pár herců, dobrý scénář, pár interiérů a naprosté minimum exteriérů. Humanistický snímek, který patří k vůbec nejlepším japonským dílům. Škoda, že Rudovousem po šestnácti společných filmech skončila jedinečná spolupráce dnes již legendární dvojice (nejen) japonské kinematografie. (03.02.2007)

Epizody, poměrně chabě slátané dohromady. Podle mého mínění ani skvělá režie nedokázala vyrovnat polopatičnost scénáře. A jako pohádka o prozření a správných hodnotách.... hm, hm. Nicméně pozoruhodný Mifune exceluje, např. scéna při inkasování peněz za léčbu boháče byla podle mne jedna z jeho vrcholných.... (28.10.2006)

Akira Kurosawa si opět vybral velmi silný příběh, který se mu podařilo natočit poměrně komorně, ale přitom mu dát silný nádech, kdy vás bude zajímat, jak to dopadne, jak se vztahy mezi postavami vyvinou a jaké budou následky jejich chování. Toširó Mifune vy zde dobře vypadal i v barvě, hlavně kvůli názvu. (27.05.2016)

Bravúrny, excelentný, výnimočný, odvážny, existenciálny, a takto by som mohol pokračovať prídavnými menami asi do nekonečna, lebo na čo siahne Akira Kurosawa, to zaváňa úspechom, alebo extrémnym zápalom veci, keď sledujem viacero príbehov z nemocničného prostredia, v ktorom vládnu prísne pravidlá, na ktoré sú dôvody, pričom nový doktor Jasumoto bude musieť vytrpieť tvrdohlavé autority šéfa, ktorého volajú Červenobradáč ! Tento chlapík mi nadobro vytrel zrak už svojim plným fúzom, ktorý má vo zvyku si tri - krát sám chytiť, zvyk je železná košeľa, alebo totálne ma zasiahol, keď v jednej bitke polámal nepriateľom končatiny, ktorí si ale poriadne o to koledovali, inak je Dr. Niide vskutku mierumilovný človek, ktorý ako sa hovorí, ani muche by neublížil ... Teraz exceluje Yûzô Kayama vedľa tradične obsadzovaného Toširá Mifuneho, ale podotýkam, že naposledy, predstavte si tie spoločné roky, spoločné projekty, fascinujúce úspechy herca a režiséra, kde práve neviem, či jestvuje takto dlhá tradícia nakrúcania, kedy si už režisér nevie predstaviť urobiť projekt bez dvorného herca. Toširó mal toho asi už plné zuby, lebo takúto BRADU si nesmel holiť, a tak prichádzal o ďalšie filmové projekty, som si istý, že ani jeden sa nemá za čo hanbiť, lebo to stálo za to ! Nemocnica má veľkú kapacitu chudobných pacientov, ktorí tu bežne zomierajú, proste sú momenty, keď im už nepomôže ani Pán Boh. Dr. Jasumoto je zo začiatku namosúrený, aby prišiel na to, že tento špitál je jeho životom, bez ktorého si nevie predstaviť jestvovať. Po čase príde na to, že bude pomáhať, lebo komu sa nelení, tomu sa zelení ... Mám extrémnu CHUŤ vidieť ešte tých niekoľko predošlých spoluprác, ktoré ma zatiaľ utvrdili v jednej veci, a to, že sú geniálni, ... (13.09.2015)

Na můj vkus sice zbytečně moc dlouhý, ale zato cenný snímek z lékařského prostředí. Kurosawa tímto filmem opět trochu předběhl dobu, a to i přestože je příběh samotný zasazený do konce období Edo (tedy jde o historické drama z 19. stol.) Vedoucí doktor "Rudovous" totiž ztělesňuje postavu, která by měla být i dnes vzorem lékařů. Nesnaží se pacienty pouze "léčit", ale opravdu "uzdravit". A stejně jako se už v podstatě obecně ví i dnes, i on si je vědom toho, že psychická stránka člověka je propojená s tou fyzickou, tedy ví, jak důležité je neléčit jen symptomy, ale duši člověka. Moudrostí této postavy je nakonec ovlivněná v podstatě "hlavní" postava filmu - mladý doktor Yasumoto. Sledujeme tak jeho psychologický vývoj při práci v této chudé vesnické nemocnici. A setkáváme se postupně s různými pacienty a jejich životními příběhy. Množství z toho je sice v dnešní době nepředstavitelné (jde přece jenom o historickou dobu, kde hrála o to větší roli japonská hodnota cti a lidé se dejme tomu více uchylovali k extrémním řešením problémů třeba sebevraždou...), ale jinak si z toho může i dnešní člověk hodně vzít. Škoda jen té délky, něco bylo táhlé víc, než bylo z mého pohledu nutné, ale na druhou stranu tam nebyla vysloveně "hluchá" místa. U Kurosawy ostatně není taková délka filmu výjimkou, takže mě to nepřekvapilo. Na závěr bych ještě vyzvedla herecké výkony, které byly všechny na vysoké úrovni včetně těch dětských. Mifuneho samozřejmě netřeba zmiňovat. ~(4,1★)~ (23.03.2020)