Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrajú:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (361)
(1001) -"I'm Brian and so is my wife." Zajímavé, že u Ben Hura jsem se u každé scény připomínající Život Briana nemohla ubránit smíchu, kdežto u Spartaka navzdory všemu dojatě brečím. Herci jsou velmi, velmi skvělí, a řekla bych, že hlavně oni film pozvedají nad úroveň ostatních sandál snímků. Mně osobně nejvíc potěšil samozřejmě Kirk, ale i Herbert Lom, Woody Strode, Tony Curtis a zejména Ustinov, který podává "nejmodernější" výkon a byl za to po zásluze odměněn (což mě nicméně vzhledem k tendencím Oscarů trochu překvapuje). Jako celek to ale navzdory mé aktuální posedlosti Kubrickem působí prostě jako starý (zastaralý) film, který mě nezajímá. Je monumentální i na nepotřebných místech a spousta věcí v něm není nezbytná (je zbytná?) Osvěžující alespoň je, že se to neohání náboženstvím (a možná právě to je důvod, proč u Spartaka upřímně brečím a nemám ani nejmenší tendenci se mu pošklebovat). Naprosto náhodný fakt na závěr: když jsem si hledala články o Kubrickově náboženském vyznání, tak na mě vyskočilo, že měl IQ 200, což jsem doteď nevěděla. ()
Tohle musel být ve své době vrchol filmografie. Nejpůsobivější scénou je setkání římských legií se Spartakovou družinou. Závěr představoval velice silný okamžik. Je jednoznačné že nebýt tohoto filmu jistě bychom se nedočkali ani Gladiátora v takové podobě v jaké jej známe. Laurence Olivier ač se to zkraje nezdá se vyklube v pořádného záporáka a jediné co jsem si přál aby Kirk Douglas se vytrhl ze sevření a pokud možno mu prokousl hrdlo. Nestalo se. Vlastně těžko zmiňovat nějakého dalšího herce, protože všichni zde předvádějí skutečné mistrovství. Celé to zastřešil génius Stanley. 85% ()
,,JA SOM SPARTAKUS!..." __ Vo svojej dobe jeden z najdrahších filmov tých čias s Kirkom Douglasom, pre ktorého je postava vodcu otrokov bezpochyby najslávnejšou a najikonickejšou rolou v kariére a ktorá je pre mňa synonymom pri vybavení si mena tohto herca. Následne treba vyzdvihnúť svižnú úlohu Petera Ustinova ako Lentula Batiata, ktorého prerod z pohŕdavého majiteľa gladiátorskej školy na pomáhajúceho neškodného dobráka mu zaslúžene priniesla Oscara. Súboj s Drabom, útek gladiátorov a predchádzajúcu scénu, kedy Spartakus utopí Marcelussa (Charles McGraw) v hrnci s gulášom rafinovane zaváňajúcu čiernym humorom môžem vidieť kedykoľvek bez straty záujmu. Davové scény sú doteraz veľkolepé a oscarová kamera Russella Mettyho (neoficiálne však samotného Kubricka) vie skvelo umocniť viacero obrazov, vrátane ústrednej bitky medzi otrokmi a rímskymi légiami, ktorou sa dokonca inšpiroval aj Gibson pri realizácii ,,Statočného srdca". Trocha neortodoxná hudba jazzmana Alexa Northa patrí medzi moje najobľúbenejšie soundtracky. ()
Brilantne zostavený veľkofilm o vodcovi otrokov - Spartakus (zároveň fantasticky stvárnený charizmatickým Kirkom Douglasom), je jedným z vrcholov monumentálnych fresiek. Natočený zároveň v dobe, odkiaľ ich pochádza najviac a za touto érou mi je (takmer) rovnako smutno ako za filmami noir. Aj keď po hlbšom prebádaní majstrovej filmografie uznávam, že má skrátka lepšie kúsky (pre iných tvorcov by to bol ale dozaista najlepší film), disponuje niekoľkými fascinujúcimi momentmi : zvláštnou chémiou medzi Charlesom Laughtonom a Petrom Ustinovom, ostré tréningy otrokov, súboj (na smrť) a predsúboj medzi Spartakom a čiernym otrokom, kde sa z najväčších nepriateľov stali "kamaráti" zdieľajúci existenčný stav, famózna scéna vyslobodenia, Olivierova protivná postava, sila súdržných ľudí... ()
S tímto filmem mám jediný problém. Přepálená stopáž mě v kombinaci se scénami, ve kterých se stále opakují milostné výlevy či pohledy, chvílemi opravdu ubíjela. Jakmile se však objevil Kirk Douglas v nějaké drsné mužské činnosti, tak jsem byl na vrcholu blaha. Stejně tomu bylo i při monumentálních záběrech z bitvy. Slabší Kubrickovo dílo. Po Mechanickém pomeranči jsem totiž pořádně namlsaný. ()
Galéria (156)
Zaujímavosti (69)
- Pro restaurovanou verzi z roku 1991 bylo potřeba namluvit některé věty za Laurence Oliviera. Vdova Joan Plowright si vzpomněla, že ho velmi dobře napodobil Anthony Hopkins a ten se toho ujal. Tvůrci mu za to poděkovali v závěrečných titulcích. (Kulmon)
- Film se natáčel 167 dní, v době od 27. ledna do 12. července1959. Natáčelo se ve Španělsku a ve státě USA – Kalifornie. (Kulmon)
- Výroba bola zastavená na päť dní, keď Kirk Douglas dostal chrípku. (westerns)
Reklama