Spartakus

Velice nerada ubírám hvězdu právě Kubrickovi, ale musím být spravedlivá. Filomena má pravdu. Tohle je velkofilm z dob, kdy diváci očekávali velkolepou podívanou jako na divadle a k tomu bezvadné kostýmy. Dostali sladký romantický příběh, u kterého si mohli pobečet jako želvy a pokochat se krásnou kamerou. Jenže pravý Spartakus měl přijít v oblacích prachu, v potu a špíně, z toho filmu měl být cítit pot a spálenina, měla být vidět krev a rány, měl být drsný a barbarský. A tohle všechno nebyl. Škoda, že místo Kubricka záměru dostane divák jen sterilní sestříhanou podobu. Knižní předlohu neznám, ale filmový příběh je postavený jednoznačně na milostném vztahu. Jako vždy vznikl romantický film v historických kulisách. Nutno přiznat, že ty kulisy byly nádherné, někdy až moc. :o) (04.01.2015)

Parádička, parádička, parádička. Srať nato, že film nepojíma veľa z historického diania vtedajšom svete, ale tento film je o gladiátoroch a to film poníma, viac než dostatočne. Je to o legende, ktorá vzišla z otroctva, nie o Caesarovi, Rímskom štátnikovi ani o senáte a preto som spokojný. Je tu všetko čo tu má byť a politikárčenie patrí do iného filmu. Co si viac filmový divák môže priať, keď v jednom kotli je romantika, agresia, akcia, krutosť, spolupatričnosť, parádna vypráva, neskutočná kamera a dokonali herci. Nie Som fanúšikom takéhoto tipu filmu, ale výnimka potvrdzuje pravidlo a táto je jedna z nich.Na troj hodinový film je tu tiež pár nudnejších scén a niektoré tam naozaj boli zbytočné, ale hodnotím celok a ten je vynikajúci. Parádno výpravno-historický veľkofilm do čias minulých, kde zvieratá znamenali viac ako ľudia. Len škoda, že tých bojových scén tu bolo máličko. (05.07.2015)

Čas prověřil hodnotu tohoto výpravného historického filmu přetékajícího patosem, kýčovitými kulisovými scenériemi a husitským životním stylem, včetně Kirka Douglase, který byl na roli panice i gladiátora tak trochu za zenitem, zvlášť při mnohem nižší životnosti tehdejších obyvatel, beztak by mnoho vztyčených palců v cirku nespatřil, nu, i ten můj míří k zemi, což mě kvůli S. Kubrickovi mrzí dvojnásob. (24.05.2010)

Velmi milé překvapení. Naordinoval jsem si jako povinnou četbu dva historické velkofilmy, i když tento žánr nemám moc rád. Po afektovaném a patetickém Ben Hurovi, plném ochů a achů a hovorů ve světle luny na mne Spartacus zapůsobil jako balzám. Sice na nějaký ten patos přece jen někdy došlo, přesto tyto dva filmy dělí obrovská propast a zdá se nemožné, že vznikly jen rok po sobě. Jiskrné dialogy, vesměs velmi civilní herci, několik opravdu zajímavých a skvěle zahraných postav - nejvíc jsem si užil Petera Ustinova (Batiatus, majitel školy gladiátorů), který přímo geniálně ztvárnil podlézavého, bezpáteřního a ustrašeného zbabělce se všemi jeho nervovými tiky, mumláním a koktáním. Myslím, že si ten zážitek brzy zopakuji. (02.02.2009)

Neskutečně patetický sandálový velkofilm, ve kterém sice nenajdeme žádné božstva či mesiáše, o to více se nám však pokouší přiškrcený Kubrick (či snad producent) valit klíny do hlavy. Přeš veškerou monumentální standardizaci, a že jí je požehnaně, má tenhle otrok alespoň několik světlých a dramatických momentů, které stojí za archivaci. Pokud z hlavy vyženete ubíjející stopáž a velké množství kýčovitých výjevů plných slziček, zůstane vám několik kvalitních a povětšinou i dosti rozmáchlých scén a výteční herečtí představitelé, kteří se s římskou ctností vypořádali na jedničku. (31.05.2005)