Osvietenie

Typický Stanley Kubrick. Vo filme niet chvíle, ktorá by nebola súčasťou prepracovanej mozaiky psychologického labyrintu. Všetko je perfektne načasované, plynulé, kamera sa väčšinu času pohybuje v pravých úhloch a v rozvnobežkách so stenami šablónovitého hotelu. V hudbe nezaznie jediný tón, ktorý by v nej nebol nevyhnutný. Výtvarný i hudobný minimalizmus najhrubšieho zrna, dokonale umocňujúci stiesňujúci pocit z prázdneho prostredia, kde sa príbeh odohráva. Jacka Nicholsona nesledujeme iba ako filmovú postavu, ale vďaka Kubrickovmu vizuálne naturalistickému režijnému pojatiu sa ním stávame. Rovnako ako v ňom, aj v nás sa stupňuje nervozita, až sa sami obávame, čoho by sme boli na jeho mieste schopní. Shining sa takmer ani nedá označiť nálepkou "horor", ktorá náleží bežným hororom pre žánrové pobavenie. A hoci je škoda, že mi jeho chlad a precízna vykalkulovanosť neumožňujú prežiť príbeh hlavných postáv ináč než iba myslou, dávam plné hodnotenie. Rešpektujem Kubrickovu odosobnenú cestu, ktorou sa vydal, pretože v tomto šialenstve budem nachádzať pri každom zhliadnutí niečo nové. (05.06.2002)

Asi jsem divný brouk, ale Kingovu knihu jsem zkoušel číst třikrát a vždycky jsem ji po zhruba sto stranách odložil. Nelíbila se mi. Zato film mě okamžitě dostal svojí sugestivní atmosférou plíživého děsu, na níž má olbřímí podíl mistrovský výkon Jacka Nicholsona. Jacka Torrance rozehrává jako harfu, nejdříve potichoušku se všemi temnými podtóny, aby pak náhle začal rvát všechny struny. Jackova proměna v monstrum je postupná a vpodstatě "dělá" tenhle film. Kubrickovi se obdivuhodně podařilo vytvořit strach bez tmy a stísněných prostor. Strach Osvícení je strach vzdušný, světlý, prostorný... A tím naprosto unikátní. K autenticitě filmu přispívá i to, že zlo jakoby nemělo zdroj – přícházi "zevnitř" Jacka, nebo je to zlo vtělené do genia loci? Je Jackovo šílenství skutečně pouze dílem jeho pošramocené psychiky? Divák vězí ve stejné nejistotě, v jaké uvíznou hlavní hrdinové snímku, těžko určuje rozložení sil mezi realitou a nadpřirozenem. Ale vše vede jen k jednomu.. REDRUM... také z toho máte husí kůži? (30.01.2004)

Hodne husta zalezitost, ale bylo zde pro me jedno zklamani - nebal jsem se. Sice je tu opravdu dokonaly Jack Nicholson, kterej utahne film sam, ale narozdil od jinejch Kubrickovo filmu mi film prisel misty predvidatelny (hlavne zabiti cernocha) a misty zbytecne uspechany. Hned na zacatku mi neprislo, ze by to byla nejaka strasne skvela rodinka, ale narozdil od jinejch filmu byla uveritelna. Nicmene postupna zmena v silence se moc nekonala, vse se imho stalo ve scene s psanim knihy, kde z niceho nic zacal vysilovat. Ale je fakt ze az ke konci se to hezky stupnovalo. Jediny co tu je desivy je Nicholson a to tak, ze hodne, ale celkova atmosfera mi prisla hodne husta a neprijemna, ale ne moc strasidelna, i kdyz par drsnejch momentu se tu najde. Skvele se povedla hudba, misty skutecne az rvala usi. No na 5* to samozrejme je, ale jine Kubrickovo filmy se mi libily vic. (25.03.2006)

Stanley Kubrick nebyl žádným horrormanem, ale jako mnoho jiných ambiciozních umělců bral možnost, natočit si něco v tomhle žánru, jako výzvu. Inspirován úspěchem Carrie Briana De Palmy, vzal si na mušku další Kingovo dílo. Pečlivě studoval slavné horrorové snímky 70. let (zvláště Omen a The Exorcist) a snažil se nejsilnější ingredience, které v nich objevil, transformovat do svého filmu. Jeho cílem bylo natočit "nejlepší filmový horror všech dob", a nutno uznat, že výsledek se této definici hodně přibližuje. Tím, že se Stephen King od tohoto snímku distancoval, jen potvrdil, že filmovému umění zas tak moc nerozumí. Ale co. Ken Keasey také všude rozhlašoval, že Přelet od Formana je shit, a pak byl několikrát spatřen, jak se na něj v převlečení plíží do kina. :-) Ostatně, je celkem známo (a je to pochopitelné), že spisovatelé obecně trpí tím, jak si filmaři jimi stvořený svět přizpůsobují vlastnímu vidění. Dodatek 2018: V době psaní komentáře jsem vycházel z tehdy u nás oficiálně šířené teze o Kingově postoji. Objevovala se zvláště v souvislosti s novější adaptací Shiningu z roku 1997, na níž King spolupracoval. Ve skutečnosti však spisovatel nebyl ke Kubrickově verzi zdaleka tak kritický, jak se tvrdilo. V jeho teoretické práci Danse Macabre, věnované horrorovému žánru všeobecně, se můžeme dočíst, že byl k filmu naopak mnohem vstřícnější, než se tvrdilo. Zmíněný Kingův spis u nás poprvé vyšel až minulý rok, proto připisuji tuto poznámku alespoň nyní. ... Na druhou stranu je docela možné, že King v souvislosti s novější adaptací Shiningu svůj názor na Kubrickovu verzi poněkud vyostřil. (25.05.2007)

Hodnotit si nedovolím, ale musím alespoň napsat komentář (to abych se k tomuto filmu omylem v budoucnosti nevrátila:) ). Opravdu nejsem hororový fanoušek a psycho napínáky taktéž nemusím. A když se k tomu přidá ještě to obsazení, doba a skutečnost, že je to podle Kinga.. zkrátka mi to opravdu nesedlo, ani jsem to nedokázala dokoukat. Stupňující napětí u takových žánrovek mi hrozně vadí, zdá se mi předvídatelné a nesnáším to, jak v každé postavě hledám již od začátku nějakou zvrácenou osobnost. Pro mě prostě takové typy filmů nejsou... (09.08.2012)