Sully: Zázrak na rieke Hudson

Jsem přesvědčená, že Sully je rád, že ho mohl hrát Tom Hanks v jedné jeho "neskutečné" situaci, kdy šlo o život 155 lidí. Já se přiznám, že jsem měla několikrát slzy na krajíčku a jsem ráda, že jsem mohla vidět i druhou stránku věci, kdy probíhalo vyšetřování. Skvěle natočené a těch 35 vteřin lidského faktoru mě už totálně dostalo. Tom byl vynikající jako vždy, to byla trefa do černého a celkově to byl zázrak, jinak to neumím pojmenovat. (12.11.2016)

Přece jen jsem v poslední době viděl pár severských dramat, kde mi způsob vyjadřování a zobrazování emocí sedí více. To jest méně expresivně a syrověji. A to říkám přesto, že se Eastwood i herci drží a snaží se jakýkoli patos omezit na nejmenší možnou mez a já je za to chválím. I tak, trochu té uslzenosti navíc tam je, namísto rozjímání nad tím, co se asi tomu člověku honí/honilo v tu kterou chvíli hlavou. Jinak nemám prakticky výhrad, navzdory notoricky známému dobrému konci, který je i naprostému neznalci této události předestřen hned od začátku, je film vrcholně napínavý, dobře poskládaný a zahraný. Hanks v poslední době uvízl ve ztvárňování skutečných mužů (nemýlím-li se, je to za poslední dva roky už čtvrtý případ) a jde mu to k duhu. A Eastwood, kterého jsem jako herce nijak zvlášť nemusel? Za kamerou mu to jde dobře, i když ne vždy se s ním sejdu jako zde. (09.09.2016)

Můj děda je rád, když jednou za rok dojde do kostela, babička se za tu dobu vybičuje zhruba k jednomu pletenému svetru, no a Clint natočí film... Navíc takovým stylem, že se všichni jeho mladší kolegové můžou vrátit zpátky do režisérských plenek. Mám ale jeden problém. Číslo 208. Sully se proslavil 208mi vteřinami, film o něm zase tím, že v něm těch 208 vteřin opakuje přibližně tak sedmkrát. To dělá skoro 25 minut z hodiny a půl. Každá opakovačka byla čupr, což o to, akorát chci říct, že s kapitánem jsem se ztotožnil jen díky tomu, že se ztotožňuju s herectvím Tomáše Hankse a ne proto, že by mně to umožnilo samotné vyprávění příběhu. To ale nic nemění na tom, že až sebou do Hudsonu plácnu já, chci aby o tom točil Eastwood. (23.09.2016)

Ani se mi nechce věřit, že už jsou to dva roky, co jsme se na tuhle novinku chystaly s kamarádkou. Nakonce zvítězilo Dítě Bridget Jonesové a na film došlo až dnes na návštěvě. Sice to nebylo velké plátno, jen obří obrazovka, ale zato pohodička a nerušené sledování bez sypání popcornu na záda a šplouchání coca coly za krk. Nutno dodat, že Clint Eastwood je prostě skvělý režisér, ví, co točí a jak to má vypadat, má i šťastnou ruku při vybírání tématu. Vedení příběhu v retrospektivě s použitím zvukového záznamu z kokpitu umocnilo zážitek, vtažení do děje nastalo automaticky hned na začátku. Tohle se prostě povedlo. Chesley Sullenberger znám pouze z dobových dokumentu, ale Tomu Hanksovi se opravdu zadařilo vystihnout jeho charakter i gestigulaci. Skvělý film na páteční večer v kruhu přátel, padl nám všem do noty. (22.06.2018)

Pro někoho to může být hra na jistotu (je tu oscarový oblíbenec Clint Eastwood, oblíbenec americké vlády Tom Hanks, příběh podle skutečnosti) a nemýlí se. Přesto film zbytečně netlačí na emoce, patos tu není tak silný, jak by mohl, a hlavně způsob natočení perfektně rozvíjí hlavní motiv přistání a vnitřního boje kapitána letadla se svým svědomím. Tom Hanks tu zase po delší době podává výkon, který vtáhne civilním pojetím a současně je uvěřitelný (žádné jeho velké úsměvy a dětinský kukuč). V závěru filmu možná chybí vyvrcholení, ale divák si při závěrečných titulcích rychle uvědomí, že vyvrcholením byl samotný čin kapitána a záchranných jednotek. PS: velké plus za věrhodnost a důraz na detaily (25.09.2016)