Jolee

Kdybych měla vybrat nejlepší a nejsilnější film, bude to vždycky a jedině Amadeus. Tři hodiny skvostné historické podívané, naprosto ohromující hudba a dokonalé výkony herců. To rozpustilé geniální dítko v podobě Toma Hulceho si zamilujete stejně tak, jako budete na konci filmu nenávidět zrádného Itala Salieriho (F.M. Abrahama). Nikdy nepochopím, jak jsme mohli člověka Mozartovy velikosti nechat pohřbít tak potupně...

"Bobši, tohle je tvůj tatínek." "Ta-tí-nek?" "Mluví! Přátelé, kdo to říkal, já jsem to říkal! Nu Bobši, jistě máš ještě něco připraveného, zatlač." "Ta-tí-nek je blbec." "Poznal mě!" Nádherná (konstruktivní) kritika stupidních normalizačních let a cimrmanovský humor.

Mé hodnocení bude asi trošku zkreslené, protože tomuto filmu zkrátka nadržuji. Patří totiž mezi mé nejoblíbenější. Nejen že je to přehlídka pánů Herců, ale ještě navíc pojednává o druhém nejslavnějším dějinném období České země. Rudolf II. byl podle mého názoru přesně takový popletený milovník umění a snílek, jak ho ztvárňuje filmový Jan Werich. Snímek je plný inteligentního humoru, werichovských her s češtinou a nádherných renesančních kostýmů. A vážně mě nechává chladnou, že je to tak trochu agitka, protože se právem počítá ke skvostům české kinematografie.

Kočár do Vídně je nádherné minimalistické dílo, které se v podstatě celé odehrává jen v hustém lese, což filmu dodává hrozivě stísňující atmosféru. Iva Janžurová, jako Krista, neustále sledující svůj kočár, bezmocna jakékoliv komunikace s německými vojáky. Snímek, i přestože je zaměřený na téma války, je hlavně intimním dramatem jedné ženy, která je zmítána emocemi. Dle mého názoru je Krista životní rolí Ivy Janžurové.

Dokonalé psychologické drama z let, kdy jsme psychologická dramata uměli nejlépe. Příběh silně charakterní ženy Jaroslavy Tiché, která chce pohřbít svého muže tam, kde bylo jeho poslední přání, nádherně odráží nesmyslnost normalizační doby. Film má velmi působivou a skličující atmosféru, na které ještě přidává prostředí chudého venkova a zima. Ovšem nejsilnější je závěr filmu, kdy celá vesnice stojí za ženou mrtvého sedláka. Obrovský zástup lidí prochází vesnicí a doprovází bývalého souseda na jeho poslední cestě. Symbolika pomyslného vítězství nad režimem musela tehdejší papaláše překrásně nasrat.

Budeme zkažené. Jedno z nejlepších filmových rozhodnutí. Hudba. Střih. Vizuální zpracování. Věra Chytilová byla mimozemšťan, ale v tom nejkladnějším smyslu slova.

Aby se Amíci z tý svojí byrokracie a předpisů neposrali. Perfektně zahrané životopisné drama dvou neskutečných frajerů z kokpitu. Sullyho vážně nemohl hrát nikdo jiný než Hanks a Aaron Eckhart mu svou nonšalancí skvěle sekunduje. Emoce bez patosu, tak jak to má bejt.