Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Ryan O'Neal, Marisa Berenson, Patrick Magee, Hardy Krüger, Steven Berkoff, Diana Körner, Murray Melvin, André Morell, Philip Stone, Peter Cellier, Ferdy Mayne (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Príbeh bezvýznameného írskeho hochštaplera, ktorému sa podarí postúpiť na vyššie miesta v spoločenskom rebríčku len preto, aby napokon zažil tvrdý pád. Po otcovej smrti žije Redmond Barry so svojou matkou v skromných pomeroch. Je zamilovaný do sesternice, tá ho však napokon kvôli sobášu s anglickým dôstojníkom odmietne. Keď Redmond v súboji dôstojníka zabije, musí z rodného kraja odísť. Tak sa vydáva na cestu životom, ktorá je plná dobrodružstiev, ale aj podvodov a falošných nádejí. Na tejto ceste si Redmond vyskúša množstvo identít: stane sa vojakom v Prusku, neskôr špiónom či falošným kartovým hráčom. Napokon sa ožení s aristokratkou a zmení si meno na Barry Lyndon. Zdá sa, že v prísne hierarchizovanej spoločnosti 18. storočia šťastie praje takým, ako je on. Redmond Barry je totiž morálne nezaťažený, bez škrupulí, prispôsobivý a najmä vie vycítiť príležitosť. Má však jednu slabinu: po ničom netúži viacej ako po spoločenskom uznaní a rešpekte. Adaptácia románu realistického spisovateľa Williama M. Thackeraya je dôvtipnou satirou spoločnosti, v ktorej je úspech či pád podmienený pôvodom, známosťami a bohatstvom. Režisérovi Stanleymu Kubrickovi sa podarilo s nemenej citlivým zmyslom pre satiru vykresliť postavu Barryho Lyndona ako exemplárny príklad i obeť pomerov, ktoré plodia i ničia hochštaplerov. Pri vizualizácii sveta 18. storočia sa Kubrick inšpiroval dobovými maliarskymi plátnami a mimoriadny dôraz kládol na autentickosť kostýmov, dekorácií a prirodzeného osvetlenia. Za stvárnenie, vystihujúce dobovú atmosféru príbehu, získal množstvo ocenení, okrem iných aj Oscara za najlepšiu kameru, výpravu, kostýmy a hudbu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (441)
Jeden z filmov majstra Kubricka, na ktorom rok výroby (1975) nie je vôbec poznať. Zaujímavý historický film popisuje príbeh o životných výhrach a prehrách Barryho Lyndona a jeho premeny ako človeka. Stopáž 178 min. je dosť, ale fakt to zbehne ako voda a najväčšiu zásluhu na tom má dobrý scenár a dobré herecké výkony. No, a aby som nezabudol, majstrovská réžia. Film na mnohých miestach doprevádza hlas rozprávača, ktorý nedovolí aby ste sa nudili. Odporúčam 90%. ()
Sága rodu Barryů, později Lyndonů, je opět jako u MP od začátku vyprávěný příběh. Samotný děj je Kubrickovým zpracováním doveden ad absurdum k téměř čisté dokonalosti. Historické exteriéry krajiny mají v jeho šerosvitu magickou sílu a stáváte se jakoby návštěvníkem uchvacujících obrazů v Louvru. Jeho oko fotografa a fotografické počátky z roku 1945-1950 v něm zanechaly a dále rozvíjely vytříbený vkus pro kompozici, sladění detailu s děním a experimenty s barevným laděním. Perfektcionizmus mu zde v žádném případě není cizí, přihlédneme- li na snímání filmu pomocí technikou "steadycam", bez pomoci umělého osvětlení a s přístroji vyvinutými pro NASA, docílil opravdu nezapomenutelných záběrů. Jak již zde někdo řekl o BL: Jeho bolestná krása vás dostane na kolena. Velká škoda, že jeho další historické téma "Napoleon", které již měl do detailu propracované a připravené, nebylo vubec použito a upadlo v zapomnění............... ()
Cynická rokoková noblesa v dokonalém zarámování. Tímhle filmem Kubrick snad nejvíc potvrzuje, že práce režiséra a kameramana je pro něho v podstatě jedno a to samé. Kouzlo obrazu spolu s hudbou bez problému smaže citový chlad a obsahovou netečnost, která u Kubricka občas hrozí. Podobný zážitek mám snad jen z Ciminovy "Heaven's Gate", i když tam jde spíše o fascinaci samotnou scénou. ()
#76 Tak tentokrát se pan Kubrick příliš netrefil do mého vkusu. Především stopáží, abych byl přesnější. Což o to, prostředí mi nevadilo, dobová hudba byla vskutku libová a herci opět skvělí, ale příběh mě prostě nezaujal natolik, abych se vydržel kochat celé dvě a půl hodiny ! Barry Lyndon je jeden z těch filmů, které dokáži ocenit ale nebudu lhát, že jsem si ho užil, protože upřímně, ke konci to bylo spíše o síle mé vůle. 6,9/10 ()
Kubrick použil při natáčení modifikovaný objektiv Carl Zeiss se světelností 0.7 s ohniskovou vzdáleností 50mm, který byl vyroben pro NASA (fotografování vesmíru). Postavy se tak například ve svéně se svíčkami pohybují velice pomalu, protože hloubka ostrosti je extrémně malá a tak je třeba dávat pozor, aby z roviny zaostření herci nevypadli (ono je to tak trochu blbost protože hloubka ostrosti bude při tý světelnosti v milimetrech ale protože rozlišení filmu tý doby nebylo nijak grandiozni, mensi neostrost se snese, protože si jí nikdo nevšimne). ()
Galéria (203)
Zaujímavosti (29)
- Stanley Kubrick lpěl na každičkém miniaturním detailu a chtěl, aby film pořádně zachytil také dobové malby na stěnách. Rozhodl se tedy nepoužívat umělé osvětlení a všechny scény jsou osvětlené přirozeným světlem nebo světlem ze svíček, kvůli čemuž musel používat superrychlé 50mm čočky na kameru, které vyvinulo NASA pro natočení přistání Apolla na Měsíci. (Dr Lizal)
- Stanley Kubrick spočiatku uvažoval, že by pre film kúpil práva na slávnu hudobnú tému Nina Roty zo snímky Krstný otec (1972). (Kristusazapad)
- Mnoho z exteriérov filmu bolo natočených v Írsku a Anglicku. Natáčalo sa aj v Nemecku. (classic)
Reklama