Kdo seje vítr
Inherit the Wind
Réžia:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrajú:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (viac)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (191)
Oscar 4 nominace: Herec HR - Spencer Tracy, Kamera ČB, Střih, Scénář - A . . . . . . . Zlatý Medvěd - výběr ()
Další z řady a la these vystavěných soudních dramat. Kramer tentokrát těží hlavně z výtečné divadelní předlohy J. Lawrence a R. E. Leeho. Ze začátku ironické hlášky brzy mizí pod tlakem vážného tématu. Pointu filmu lze označit za ideální kompromis mezi dvěmi rozdílnými přístupy ke klíčové otázce lidské existence. 80% Zajímavé komentáře: flanker.27, RAiken ()
Jo, ideologie je hodně tenký led... JAK SE VŮBEC PÍŠE NEKROLOG O NĚKOM, KDO UŽ JE NĚKOLIK LET PO SMRTI? ()
Film do hlavní linie staví ožehavou otázku doby neboli tu stojí proti sobě věda s církví a ne zrovna nijak láskyplně. Jestli chcete vědět kdo nakonec vyhraje, musíte se na film podívat sami a já bych řekl, že za to rozhodně stojí. Celý film je vlastně jen o tomto případu, ale na to jak je film dlouhý je film nebývale vtipný a případ velice zajímavý a Vy netrpělivě čekáte na smrtící ortel, se kterým se nakonec vytasí samotný soudce v podání nesmrtelného Harry Morgan. Kdo by tohoto herce neznal, když se objevil jako plukovník Sherman Potter v jednom z nejlepších seriálů vůbec M.A.S.H. a tím pádem jsem byl velice rád, že ho vidím i v jiné roli než jako vedoucího, i když soudnictví od toho také nemá zas tak daleko. --- Člověk nevznikl jak praví Darwinův zákon z opice nýbrž opice vznikla devolucí z člověka. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $4,360,000▐ "Stvořil Bůh člověka, nebo člověk Boha?"... tak toto bol opäť úžasný -súdny- zážitok od režiséra Stanley Kramera, silný film /100%/ ()
Soudní drama v režii Stanleyho Kramera s velmi příjemným obsazením, kterému vládne Spencer Tracy. Problematický spor vědy a víry v nábožensky založeném městě (zemi) a setkání dvou mužů, kteří argumentují svoje názory až to chvílemi bere dech. Černobílý film těží nejen z herců a dobré režie, ale také z prostředí soudu, které je velmi přitažlivé, ale zároveň se dá lehko zkazit. Což se v Kdo seje vítr nestalo a já jen zalituji, že se podobné filmy netočí i dnes, i když ony už by nebyli ani z polovičky tak dobré... Škoda, že tahle doba je pryč, ale i na své stáří film působí velmi dobře, i když už není tolik aktuální a jako tradičně je jeho tempo pro dnešního diváka možná příliš pomalé. ()
Naivní patetická soudní fraška. Ano, tak nějak mohl ten soud možná tehdy vypadat, ale všechna ta moudra a životní pravdy jsou dnes natolik známé a samozřejmé...vše jelo podle přehledné a předem jasné tezovité linie. ()
„MYŠLENKA JE VZNEŠENĚJŠÍ POMNÍK NEŽ KATEDRÁLA. A ROZMACH LIDSKÉHO MYŠLENÍ JE VĚTŠÍ ZÁZRAK, NEŽ HOLE PROMĚNĚNÉ V HADY NEBO ROZESTOUPENÉ VODY…“ /// Válka proti Bohu v přímém přenosu! Sice jsou zde (trochu tendenčně?) sluhové fanatické víry vyobrazeni jako ďábelská stvoření, ale co s takovým státem, kde je Bůh nadevše. Perfektní slovní špičkování, uštěpačný poznámky a propagace víry ve vlastní rozum. Navíc bych řekl, že je to (až neuvěřitelně!) pořád aktuální obžaloba náboženskýho fanatismu. Baví mě divadelní herecký výkony i nápad, použít tzv. Opičí proces v boji proti McCarthismu. Stejně tak je zábavnej „zázrak prozření“. A pak že Boží spravedlnost neexistuje! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, která měla premiéru na Broadwayi v lednu 1955, neznám. 2.) Zajímal mě Opičí proces. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Při televizní repríze před nějakými deseti patnácti lety už se historka o bigotních pánbíčkářích, demonstrujících proti poznatkům Charlese Darwina, mohla jevit jako absurditka pro zasmání. Kdo by jen tušil, že se historie bude opakovat a že současná ultrapravicová vláda USA vrátí čas zpátky do středověku, vědu postaví div ne mimo zákon a z evoluce udělá sprosté slovo. Nejinteligentnějšímu šimpanzovi světa vědci naměřili o jeden bod vyšší IQ než prezidentu Bushovi. Možná že právě to ho vyprovokovalo. 100% ()
Dokonalé a ať už v některých ohledech jakoliv hollywoodské, dialogy a samotný scénář je napsán tak bravůrně, že se místy nestačí ani zírat. V šedesátých letech se točili skvělé filmy a tohle je trochu nedoceněná klasika od skvělého Stanley Kramera. ()
Myšlenkovvě silný a příběhově zábavný film o jednom soudním procesu podle všech pravidel, z nichž některá jdou mírně řečeno šejdrem. Je málo filmů, v nichž téměř každá věta je filozofická pravda, kterou by si každý měl opakovat před spaním, ale tento k nim určitě patří. Jen tak pro zajímavost uvádím několik replik (protože označení hláška by pro ně bylo degradací), který jsem si zapamatoval: Považovala jste mého manžela za světce a všechno co činil bylo správné. A nyní ho berete jako ďábla a tak je vše ďábelské. Jenže tak to nefunguje. Klamete sama sebe. Druhá: To je rádio. To bude hračka pro vás. Do toho stačí šeptat a už to řve z tlampačů na miliony lidí. A do třetice všeho dobrého i zlého: Vy nic neznamenáte. Vy se umíte jen smát a pošklebovat všemu, co lidé na světě milujou. Já vás lituji. Vy jste tak sám, tak osamělý. Až jednou umřete, nikdo nepřijde na váš pohřeb zaplakat ani vás proklít. a naposledy: Sedněte si Samsone, teď vám zastřihneme ofinu. (Nejsou stoprocentní citace, protože jsem je slyšel jen jednou.) Spencer Tracy jako by ani nehrál, z každého jeho pohledu je cítit, že tu věc bral za svou i ve skutečnosti. Jednou bych chtěl být právník jako ho on hrál. Oproti mnohým jiným soudním dramatům je zde i hodně často nějaká vtipná poznámka, která se však od dnešních hlášek liší tím, že má i nehumorný a povětšinou spíše závažný obsah. Ale jako herec neexceluje pouze Spencer, ale hodně mě zaujal i Fred March v roli šíleného žalobce plukovníka Bradyho. Ty jeho plamenné řeči o hoře Sinai a slova Nepřemýšlím o tom, o čem nepřemýšlím. jakož i mnoho dalších projevů, jeho výslech Bertovy snoubenky, poslední projev, nervózní a falešný smích vůči publiku když ztrácel půdu pod nohama a začaly mu docházet přesvědčivé argumenty, tenhle chlapík by se jako dogmatik uživil i ve skutečnosti. A potěšil mě i Harry Morgan, který sice v roli soudce měl spíše nevýraznou roličku, zato v něm však jde zahlédnout občasné výbuchy hněvu pozdějšího plukovníka Shermana Pottera (a tak mě napadá, jestli podobnost se jménem Harry Potter je jen čistě náhodná a neúmyslná). ()
Úžasně natočené soudní drama Stanleyho Kramera o tzv.opičím procesu, tedy o právu učit (na jihu USA, 1925) Darwinovu evoluční teorii i přesto, že je to proti zákonu a proti Bibli. Fanatičtí věřící s transparenty proti hrstce intelektuálů. Výtečný charakterní Spencer Tracy v roli obhájce. Trailer: http://www.sms.cz/film/kdo_seje_vitr/ukazka ()
Vynikající drama ze soudního prostředí s úchvatným Spencerem Tracym , nabité chytrými dialogy a skvělými hláškami. Stanley Kramer uměl točit filmy. ()
Výborný film ze soudního prostředí o stupiditě amerického lidu, který přese všechna vědecká bádání stále na školách vyučuje podle Bible. Obrovský herecký výkon podal Spencer Tracy, na němž mi však vadí, že přes tuto roli, byl stále silným věřícím, což znamená jediné: Naučil se sice text, nicméně se nad ním nezamýšlel, protože kdyby věřil jediné větě, kterou jako právník Brady před soudem argumentoval, musel by s vírou seknout. To je asi tak jediná věc, která mi v souvislosti s tímto filmem přijde minusová. ()
Neumím se s jistotou rozhodnout, zda člověka stvořil Bůh, vyvinula ho evoluce z něčeho chlupatého či ho jen mimozemský konstruktér vysoustružil z želatiny. Jistý jsem si však v tom, že na oprátce, s láskou upletené fanatickými katolíky, bych se houpal velice nerad. V rámci souboje materialismu s vírou považuji tento snímek za velmi zdařilý a dovoluji si vyjádřit překvapení, že něco podobného natočili v zemi, ve které se 106% obyvatelstva hlásí k organizovanému věření a ten zbytek neumí číst. ()
Silné soudní drama, které se pouští mnohem dál, než bych před jeho zhlédnutím odhadnul. Už jen myšlenka samotná stojí za povšimnutí. Ve skutečnosti toho tu je ale mnohem víc. ()
Tenhle typ filmů mě moc nebere. Ať už to byl třeba Norimberský proces (tam taky hrál hlavní roli Spencer Tracy a režíroval to Stanley Kramer) nebo Jako zabít ptáčka, dost jsem se rozcházel v hodnocení s ostatníma. Tady mě ale lákalo téma. Jelikož jsem ateista a o pánbíčkářích si myslim svoje, tak jsem si chtěl vychutnat vítězství Darwina nad biblí. Toho jsem se sice dočkal, ale jenom kvůli tomu, že to dobře dopadlo (pro pánbíčkáře to teda moc dobře nedopadlo :-), nedám automaticky 5 hvězdiček... ()
Tento film jsem si vždy nesmírně přál spatřit a konečně jsem se dočkal. Nadčasové téma filmu o svobodě myšlení je podáno brilantně ve formě soudního dramatu podle skutečné události "Opičího procesu" z roku 1925. Spencer Tracey v roli racionálního právníka Henryho Drummonda hájí středoškolského učitele J. T. Scopese (tedy to bylo skutečné jméno Bertrama Catese), který studenty učí o Darwinově evoluční teorii. Jeho famózní výkon podtrhuje vynikající a skutečně inteligentní scénář se skvělými dialogy (ostatně film je adaptací divadelní hry), kdy slovo nepadne zbytečně. Zvláště tím vyniká ve srovnání s mnoha současnými "díly" plnými plytkých frází a trivialit pronášených jako velké pravdy. O tom, že téma zdaleka není minulostí, svědčí neustálá snaha kreacionistů buď výuku evoluce zakázat nebo učit též kreacionismus (či dnes, po soudním zákazu, tzv. Intelligent Design, ID - dveřmi je vyhodí, oknem se vrátí). Tvůrci navíc věděli, že svoboda myslet neznamená pohrdat vším a každou hloupost povznášet na pravdu, tedy varování před postmoderním marasmem, jehož jsme dnes svědky (poslední scéna se Tracym a Kellym). Jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl, a nesmírně aktuální i dnes, hlavou státu za mořem je totiž muž přesvědčený o tom, že koná vůli boží stejně jako o tom byl přesvědčen žalobce Brady. Update: Dnes je 20.10.2015, 90 let od skutečného opičího procesu a já mám pocit, že se doba nepohnula. V Americe jsou na veřejných místech stále stejní fundamentalisté, kteří mají moc, ne však rozum, abych parafrázoval jednu z vět Spencera Tracyho. A do Evropy se valí bandy nevzdělaných ignorantů, pro které existuje jen jediný zdroj poznání a tím je Alláh (aniž by o jeho slovu měli větší povědomí). Rozum čelí velké zkoušce a nejsem si jistý, jestli zvítězí. Blbost je velmi těžké porazit za situace, kdy jí přiznáváme stejné postavení a úlohu jako rozumu. Update: S ohledem na dnešní opakování v televizi jsem si pročetl pár zdejších nenávistných komentářů od potrefených hus, kterým vadí, že věřící líčí převážně jako "naprosto tupé, nenávistivé blby." Na což zbývá jen dodat: Jestli vás tohle trápí, tak jste se o sobě konečně něco dozvěděli. ()
Stvořil Bůh člověka, nebo člověk Boha? Kdo ví, když se i slepice přetahuje o prvenství s vejcem aneb kterak se agnostický vlk nažral a koza kreacionismu zůstala celá. Drobátko vypelichaná, ale celá.. Střet modernismu a fundamentalismu v soudní síni za přítomnosti věřícího ateisty S.Tracyho, štiplavého glosátora G.Kellyho, bohabojného F.Marche a jednoho plukovníka z MASHe, co už evidentně trénoval na rozsuzování půtek mezi Frankem Burnsem a klikou Hawkeyho Pierce. To je dramatizace slavného „Opičího procesu“, jenž i s ohledem na svůj divadelní původ disponuje vycizelovanými dialogy, poměrnou objektivitou, brilantní scénou „rozporování Bible“ a tucty podnětů k zamyšlení. Vypíchnul bych dva. Myšlenka je větší monument než katedrála a žádné vítězství není naprosté.. ()
Že je značná část americké populace tupá jak rezavá břitva už nějakou dobu vím, ale že to byli před sto lety takoví pošahaní pánbíčkáři, to jsem fakt nevěděl. A přesně o tomto je tento film. Odehrává se v malém vidláckém městečku Hillsboro na americkém Jihu. Mladý a oblíbený profesor Bertram Cates se rozhodne ve třídě učit o Darwinově teorii o evoluci druhů, když třídu navštíví čtyři strážci náboženské indoktrinace, výuku násilně přeruší a obviní jej z porušení státního zákona. Je odsouzen městskou radou a především reverendem Jeremiahem Brownem za to, že si dovoluje zpochybňovat Bibli, konkrétně knihu Genesis. Městečko je nadšené z toho, že žalobcem proti Catesovi se stane proslulý a úspěšný právník Brady, který je zarytým kreacionistou. Žalobcem se stane jistý Tom Davenport a soudcem je jistý Coffey. Naštěstí je zde novinář E.K.Hornbeck, který zaplatí Catesovi obhájce Henryho Drummonda, který je Bradyho dlouholetým přítelem ale rovněž soupeřem. Noviny a rozhlas budou po celou dobu o procesu informovat. Reverend Brown poštve celé město proti profesorovi a Henrym, a proti profesorovi se také snaží poštvat svou dceru, která je s ním zasnoubená. Všechny, kdo by podporovali Catese odsoudí k pobytu v pekle, včetně své vlastní krve. Ta se mu snaží rozumně vysvětlit, že Cates nic špatného neudělal, a její fanatický panbíčkářský otec se začne zoufalecky modlit k Bohu za její hříchy. Poté řekne Brady Brownovi citát z Bible: "Ten, kdo zasévá ve svém domě problémy, sklidí vítr". Začíná tedy soud, který se rychle zvrhne ve frašku. Po celou dobu je neskutečné vedro a některým bude horko ještě více. Všichni mají vějíře. Je zde také přítomno místní obyvatelstvo, které stojí stoprocentně na straně Bradyho a jeho teorie "zlovoluce". Dojde k problémům s výběrem poroty, protože Henry odmítá hloupého vidláka, který věří pouze Bibli a pohrdá vědou. Pokaždé, když Henry Drummond povolá jako svědka vědce typu archeologa nebo zoologa, tak Brady protestuje a soudce mu vždy vyhoví. Z toho začne být Henry celkem zoufalý, prohlásí celý soud za zmanipulovaný a místní občany za hlupáky, takže je nařčen z pohrdání soudu a musí zaplatit kauci nebo jít do vazby. Kauci zaplatí jistý bohatý farmář, který dá do zástavy svou farmu proto, že jeho syn byl Catesovým kamarádem a kdysi se utopil a Brown prohlásil, že půjde do pekla, jelikož nebyl pokřtěn. Proto také Cates odešel z církve. Po prvním soudním dni pochoduje místní vidlácká lůza po městě, zpívá náboženskou píseň (Glory glory glory Halelůja) s přidanými větami o tom, že Henry a Cates budou viset za krk na větvi a nesou jejich hořící figuríny. Henry mezitím na hotelu musí přemýšlet o tom, na čem postaví obhajobu, když nemůže použít vědu, a Hornbeck na něj hodí Bibli, což mu vnukne skvělý nápad - postaví ji na Bibli! Další den si Henry předvolá jako svědka samotného Bradyho a rozhodne se jej zkoušet z jeho dokonalých znalostí z Bible. Postupně začne rozebírat různé zázraky, které jsou v Bibli uvedeny a ptát se Bradyho na jejich logickou podstatu, čímž jej docela dost nachytá a dostane do úzkých. Dokonce udělá z Bradyho něco jako samozvaného mluvčího za Boha. Tím je Brady zcela ponížen a ztrácí svou neochvějnou pozici. Porota následně shledá Catese vinným, ale soudce mu uloží pokutu pouze 100$, kterou ale stejně platit nebude. Brady je z toho tak rozhozen, že chce pronést svůj závěrečný proslov a pokračovat v soudu, ale všichni jej už vesměs ignorují. V zápalu náboženského šílenství a hysterického projevu mu praskne břicho a zemře. Na konci sledujeme ještě rozhovor mezi Henrym a Hornbeckem o Bradym, Hornbeck jej absolutně nelituje, na rozdíl od Henryho. Také je zde zmíněn ten citát o tom "kdo seje vítr", které použil reverend Brown, protože tím chtěl poslat svou dceru do pekla. Henry označí Hornbecka osamělým a cynickým člověkem, na jehož pohřeb nikdo nepřijde, protože nemá přátele, jelikož se všemu vysmívá a nic nebere vážně. No, aspoň tedy vím, proč sám mám v poslední době problém s udržováním a navazováním vztahů. Bylo to dost zajímavé soudní drama, tentokrát točící se kolem svobodného myšlení, logického uvažování a souboje vědy versus víry a zaznělo v něm dost podnětných a silných myšlenek. Určitě to bude stát za opětovné zhlédnutí. A to staré dobré náboženství si už prosím strčte do prdele, věda vše vysvětluje mnohem lépe a svět opravdu nevzniknul za sedm dní, ale během několika miliard let. Raději Darwin než Bible. () (menej) (viac)