Hádaj, kto príde na večeru

Tyhle snímky mi v současnosti chybí. Je sice pravda, že dnes to v USA s tím rasizmem snad není zase tak horké, jak to bývalo převážnou část minulého století, ale po podobně kvalitních a sociálně procítěných konverzačkách se zkrátka slehla zem, což je prostě špatně. Pokud totiž nejsme slepí i hluší k té bezbřehé laskavosti, s jakou i všichni rádoby křesťané dříve k černošskému obyvatelstvu přistupovali, musí nás těch 100 minutek ve znamení chytrých dialogů a působivých hereckých exhibicí bezpochyby zaujmout. Díkybohu, že v poslední době alespoň lidumil Tarantino převedl danou problematiku do čistě moderního pojetí... (04.02.2014)

Zvláštne, že som tento film videl po mnohých rokoch až dnes. Zvláštne, ako staromódne, divadelne, nerealisticky a moralisticky dnes pôsobí. Že získal Oscara a patrí medzi vychytené filmy nepričítam jeho kvalitám, ale skôr tomu, že zapadol do dobovej potreby. Do doby, keď vo viacerých štátoch Ameriky bolo zmiešané manželstvo trestné, doby keď vrcholili rasové nepokoje a keď sa iba nabíjala zbraň určená Martinovi Lutherovi Kingovi. Film je možné označiť ako jeden zo začiatkov idiotského projektu pozitívnej diskriminácie. Krajšieho, vzdelanejšieho a uhladenejšieho černocha než bol Sidney Poitier by ste v Amerike ťažko hľadali. Som zvedavý, ako by sa film vyvíjal, keby si tá rozmaznaná slečinka po 20 min. + 10 dňovej známosti domov doviedla nezamestnaného Sammyho Davisa jr., ktorý by namiesto diplomu z prestížnej univerzity doniesol preplnený výpis z registra trestov. Vo filme nie je prakticky ani jedna postava zo života, počnúc tancujúcim nosičom steakov a končiac Spencerom Tracym. Pripomínal mi nejaký laboratórny pokus pri ktorom sa vezmú typové figúrky, navodí sa situácia a potom sa už iba sledujú interakcie medzi nimi. Medzi jednoznačné pozitíva radím herecké výkony. A to nielen dôstojnú derniéru Spencera Tracyho, ale aj rovnako citlivý prejav Katharine Hepburn. Sidney Poitier je sympaťák, takže hrať nemusí a Katharine Houghton by prospelo menej pátosu a prehrávania. Pre mňa má tento film v súčasnosti význam najmä v tom, že ukazuje, aké jednoduché je byť tolerantným liberálom v teoretickej rovine a ako sa to zmení po priamom dotyku s realitou. Lebo opatrnosť pri miešaní rás a kultúr vychádza z atavistickej potreby zachovania identity. Buďte si istí, že všetky vaše multi-kulti ideály zažijú otras, keď sa vo vašich dverách objaví vaša dcéra s Cigánom, moslimom alebo trebárs s Jamajčanom. A tiež proti nim nemusíte nič mať, ale ... (23.02.2015)

Poměrně přeceňované romantické drama o jednom velkém otřesu ve dvou amerických rodinách, když si černoch přivede bílou holku a naopak. Jo, téma zajímavé, ale přes takové herce jsem necítil vůbec nic a bylo tak nějak docela jedno, jestli se vezmou a jaký bude "rozsudek soudce" Tracyho. Poitier ať hrál kohokoliv nebo cokoliv, měl svůj styl sice vymakanej, ale hrál chladně a úplně bez emocí, alespoň na mě to tak působí. Ta mladá kočenka trošku přehráva. Tak trošičku větší nuda, no. Hlavně prvních třicet minut se mi zdálo jako polovina dne. (05.10.2008)

Přivést si domů černého ženicha jako bílá dívka by vyvolalo kontroverzi ve většině rodin dneška, natož potom před 40 lety. Navíc rodiče obou snoubenců mají jen jeden den, aby se s tím smířili, přijali "jiného" partnera mezi sebe a souhlasili se svatbou svých dětí... Je to moralita, ale dobře napsaná. Spencer Tracy, Sidney Poitier a Katharine Hepburn podávají skvělý výkon, zbytek ansámblu je buď průměrný nebo na můj vkus příšerně přehrává (zejména dcera v podání Katharine Houghton) a některá místa vyznívají po těch letech docela trapně. Jinak ale jde o velmi příjemný "ukecaný" film, jehož poselství má co říct i dneska. (28.10.2007)

Tak trochu úsmevne pôsobí úvod, kde tá čierna farba pleti je v silnom kontraste s ostatnými cestujúcimi. Určite to bol zámer, pretože je nemožné, aby v tak multikultúrnej krajine bol S. Poitier jediný muž tmavej pleti, ktorý prechádza letiskom. Z veľkej časti konverzačný film, ktorý ponúka v prvom rade protirasistické dialógy. Nutno povedať, že v dobe vzniku mal film iste väčšiu výpovednú hodnotu. Dnes je doba inde, hlavne v Amerike, my Čechoslováci sme stále konzervatívny, teda aspoň ja...80%. (31.03.2013)