Ten dvanásty

Den 12. mann ma ani nemohol sklamať, kombinácia tématiky, kedy nezlomný jedinec čelí drsnej prírode, obdobia vojny a s tým súvisiacich problémov a navyše to všetko v severskom prevedení a presne tak to aj dopadlo, výborne. Tu som už od samotného začiatku vedel, že ma to bude veľmi baviť, prekvapilo ma, že aj pri tejto výrazne nadpriemernej dĺžke tu vôbec netreba na nič čakať, hlavný hrdina po chvíli zostáva sám, čelí nespočtu problémom a tak je divák rovno vtiahnutý do deja. Film sa vôbec nevenuje žiadnym odbočkám a dokonca vlastne ani výraznejším flashbackom, práve naopak, neustále sa drží len jednej línie, tej hlavnej a tá je zvládnutá výborne. Film ani na chvíľu neupadne do stereotypu, hlavná hrdina behom svojho putovania prejde veľkú vzdialenosť, musí čeliť množstvu problémov, ktoré mu robí príroda a samozrejme aj nemci na čele s vytrvalým dôstojníkom, ktorý sa nikdy nevzdá a chce ho dostať za každú cenu a tak mi to po celý čas prišlo nadmieru atraktívne, pestré a napínavé, že by som tu nemenil snáď vôbec nič, každú chvíľu sa objaví nejaká vydarená situácia a veľmi sa mi páči, keď sa človek nikdy nevzdá a bojuje o prežitie a tohto som si tu užil do sýtosti a až na pár situácií aj v uveriteľnej podobe. Film podporia aj postavy, hlavný hrdina je perfektný, neustále som sa o neho obával a fandil mu, ale nejde len o postavu, ale aj samotný herec, ktorý to zahral skvelo a nechýba mu charizma. K tomu Jonathan Rhys Meyers ako nemecký dôstojník a dostatok sympatických vedľajších postáv, hlavne spomedzi tých, ktorí hlavnému hrdinovi pomáhajú. Kvalitných dobrodružných scén je tiež plno, príroda tu dáva zabrať a napríklad taký útok lietadla v kombinácii s lavínou sa teda mimoriadne vydaril. Režijne tu nemám absolútne žiadnych výhrad, skvelo natočené, nádherné prostredie, tu sa dá len chváliť. Takže filmu nedávam plno hodnotenie len preto, lebo som pri ňom nepociťoval až také nadšenie, aké bežne pri tých najlepších filmoch mávam, ale inak ma nenapadá vôbec nič, čo by som tu mohol vytknúť, prvotriedne zvládnutá žánrovka. 80% (26.05.2018)

Strategické cíle v Norsku skupina sabotérů nezničila.  Přesto se přeživší dvanáctý muž z celé družiny vydává na neuvěřitelnou a strastiplnou cestu do neutrálního Švédska, protože jinak by dle jeho vlastních slov bylo všechno zbytečné. Všechno co a proč nebylo možné se prostě  schovat?  Manuál jak se stát symbolem odporu vůči zlovůli, jsem tedy trochu nepochopil, ale to je tak vždycky, když se snažím přijít na něco, čemu moc nerozumím.  Fantastická cesta Jana Baalsruda, srovnatelná s tou páně Gumpa, který se stal při svém přeběhu Ameriky našíř symbolem úplně všeho,  tak sice kapku postrádala  smysl, ale já opravdu nemám midichloriany hrdinů a se strachem si stříhám i nehty, natož pak prsty.   Nicméně potřebu hrdinů ani jejich existenci nijak nezpochybňuji celá tahle vyprávěnka funguje jako dobrodružný film vcelku bezvadně, byť se místy docela táhne. Sob v závěru pak dodal přesně ten pohádkový přívlastek, jaký si podobný patetický hrdinský epos zaslouží. Akorát tak na tři prsty... (13.08.2021)

Jasný, úplná skutečná skutečnost.. A nějakou o karkulce byste tam neměli? Podvyživenej týpek s hnijící nohou leží 4 dny u vrcholku zasněžené hory, bez jídla a pití, v asi -30°C, přikrytej jen prochcanou dekou.. a jako Ok?.. A to je asi jen 1/10 jeho zaručeně "pravdivé" story .... Tady prostě filmaři na základní true story kostru nabalili tak moc dramatických kudrlinek, zveličeností a básnické licence, že mě to ve výsledku vlastně otravovalo... Rezignovaně jsem pak čekal kdy na tohodle terminátora spadne mimozemský vesmírný koráb, nebo ho oprcá banda zfetovaných sobů (uctívajících satana) do prdele(což se skoro stalo).. (28.11.2018)

Tohle se přece nemohlo stát! Napadne určitě každého, kdo film uvidí. Přesto: stalo. Tvůrci vyprávějí neskutečný příběh přežití a touze po životě velice sugestivně a naturalisticky. Nejsme ušetřeni bolesti, chladu ani pochybností, které zakouší hlavní hrdina. A ano, povedlo se, jak by si asi přál, zobrazit ne hrdinství jednotlivce, ale mnoha a mnoha bezejmenných lidí, bez kterých by tohle nebylo možné. SHRNUTÍ: Když se rozhodneš přežít bez ohledu na osud. (25.10.2020)

Válečný survival Den 12. mann vypráví pravdivý, byť jen těžko uvěřitelný příběh Jana Baalsruda, symbolu norského odboje. Hlavním zdrojem Baalsrudových útrap však nejsou nacisté, nýbrž nesmlouvavá severská příroda, která decimuje jeho tělo. Dramatizace se vydařila takřka na výbornou a i přes 135 minutovou stopáž bych zde marně hledal hluché místo. Při pohledu na gangrenozní běs v hotelu Savoy dokonce zaplesalo i mé hororové srdce. Škoda místy dosti náznakovité psychologie postav a vágní vnitřní motivace hlavního hrdiny. Baalsrudova nezdolná touha přežít je jistě obdivuhodná, ale co ji takovou měrou pohání? A proč postavy nacistů připomínají jednorozměrné padouchy z marvelovských komiksáren? Uděluji čtyři silnější hvězdy. (09.05.2018)