Konec básníků v Čechách

Hlavním kladem čtvrtého pokračování Básniků je zachycení začátků kapitalismu v Čechách. Bylo zajímavé sledovat osudy postav známé z již tří filmů volné série i v nové době, osobně pak pro mne cenné vidět, jak vypadal svět pouhých pár let před tím, než jsem se narodil. Lidé nadšeni z velkých společenských změn se hrnuli do podnikání, ale nebyli připraveni na novou dobu, s níž přišel problém nezaměstnanosti. Ještě nedávno oslavovanou manuální práci vystřídává propagace schopností "know-how", do popředí se dostává všudy přítomný fenomén reklamy, kde se nejednou stane, že autor krátkého sloganu nebo dobrovolník vystupující v reklamě obdrží za svůj podíl větší finanční odměnu, než doktor za záchranu lidského života (dnes bohužel aktuální snad ještě víc než před 25ti lety). . . . V tomto filmu se i popři hořkém příběhu párkrát zasmějeme, bohužel už nejde o tak skvěle propracovanou komedii, jak tomu bylo v předchozích dílů z roku 1984 a 1987. Šílenosti z reklamních vstupů, kde rytíř v středověkém kostýmu propaguje na náměstí kondomy, jsem schopen rozchodit, ale celkově dokumentární hodnota převážila humor a další diváckou atraktivitu, což považuju za výraznou slabinu tohoto filmu. A ubylo nejen humoru, ale i výrazných hereckých osobností jako Hrušínský, Suchařípa, Filipovský,... Jana Hlaváčová si už v roli svérázné sestřičky už jen štěkla, zůstal zde pak prakticky jenom Josef Somr, který to coby profesor "básniků" z gympla dotáhl i do dvou pokračování z dalších desiletí. Takže díky, ale s dovolením se do sledování zbylých dílů Kleinovy a Pecháčkovy série se zatím nedávám. (65%) (22.10.2018)

Tvůrci básníků se tak nějak utrhli z tvůrčího řetězu a napěchovali sem snad všechno, co po pádu bolševika bylo "moderní". Návštěva bordelu, reklamy, typická podnikatelská móda počátku devadesátých let a samozřejmě největší prostor je věnován husté vlně podnikání všeho druhu a ve všech dostupných oborech. Hodně filmům se to v té době nevyhnulo, stihlo to i básníky. Jenže všechno je to zoufale křečovité, fádní a nepříliš humorné. Tedy příjemný humor nahradily spíše hrubozrnné gagy nebo většinou dvojsmyslné narážky. Kříž a spol. podali v tom slepenci obstojné výkony. Kvalita však šla rapidně dolů. 40% (06.01.2012)

Nechápu to nízké hodnocení. Ale je pravda, že na to koukám s odstupem 27 let a proto mě to vede k hodnocení jaké dávám. Pan doktor Štěpán Šafránek, zbaven iluzí, překročil třicítku a jak už to s příchodem dospělosti občas bývá, padnul na držku a musí si všechno pěkně vyžrat ode dna. A k tomu je svědkem nástupu kapitalismu v Čechách. A to je téma velmi nosné. Nejvíc totiž oceňuju Kleinovu kritiku počátků českého kapitalismu. On totiž satiruje skoro vše, co je na kapitalismu (a nejenom českém) špatně. (A nemyslím tím jen přejmenovávání ulic podle doby), ale ty ostatní nešvary. Pryč je krásné přehledné náměstí, všude reklamní poutače, snaživí podnikatelé a neony. Chcete si zajít na pivo? Pryč je hospůdka se štamgasty, kde Filipovský vyhrával na harmoniku. Mísot ní zaplivaný pajzl plný pochybných existencí a k poslechu vám hrají výherní automaty. Zlodějíčci, podvodníčci a nýmandi bez know how mají pré, a slušní lidi aby lezli kanálama. A v tomto rozpoležení se musí Štěpánek probít existenciální nejistotou a hledáním té pravé. Naštěstí zůstane svůj, a musí to zvládnout sám, protože nepodlehne tomu šílenství a zachová si mravní integritu. Ač bych příběhově snesl, i kdyby se naučil splynout s davem a šel do podnikání v soukromé praxi. Mimochodem první díl, kde si moc nelíbila animace a už vůbec titulní písnička. (23.03.2020)

Básníci a porevoluční fantasmagorie... ach jo, i Dušan Klein se nechal zlákat k hloupé, laciné tzv. satiře tzv. pseudokapitalismu u nás, trapné filmy točené na toto téma, za všechny např. Trhala fialky dynamitem, Hotýlek v srdci Evropy či Playgirls velmi rychle zapadly do archivu a odsud je vytáhne jedině tak Nova na Vánoce, Konec básníků je přece jen o stupínek lepší než tyto stupidity a sem tam i vtipný a tak a nakonec i z lásky k Básníkům za *** (08.09.2004)

Pánové Kleine a Pecháčku, proč jste po třetím příběhu o básnících nenaslouchali slovům básníkovým: "Sbohem a kdybychom se více neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost?" Proč to vypadá, že samet ohladil hrany vašemu humoru, zabalil slova Štěpána a Kendyho do nicneříkající vaty a proměnil zlatovlasé múzy v tklivé černé madony? Zábava se tu nekoná, tohle je vážně pohroma... a mé dvě hvězdičky na tklivě temném nebi spíš než co jiného jen smutně připomínají, že noc nadešla a poetická hravost odešla. (14.02.2011)