Ako básnici prichádzajú o ilúzie

Asi můj nejoblínenější český film vůbec, což pří mé oblibě česk(oslovensk)é kinematografie asi moc neznamená, ale tohle je vážně celkem srdcovka. Navíc se to snad nikdy neokouká a to umí jen málo filmů. Skvěle vystihnutí vysokoškolské prostředí, atmosféra Prahy z očí dojížděcího studenta je stále stejná :) (19.10.2009)

Keď som sa v týchto dňoch ku filmom tejto série vrátil ( v dôsledku toho, že sa ma to začína týkať ) pomädlil som si ruky a začal som sa na vysokú školu skutočne tešiť. Okolie vnímané básnickým rojkom , ktorý si všetko uľahčuje svojou pestrou predstavivosťou a túžbou po ženách. Tých sa okolo neho zopár premelie, ale stále túži po svojej "vyvolenej" ktorá ho bude mať skutočne rada. Študentský život taký ako má byť. Kto si na túto sériu nájde čas, nenechá ho na seba zabudnúť. To garantujem. (31.08.2011)

Málo platné, básníci stojí na prahu dospělosti ... nebo se alespoň o dospělost (či výsadu lelkovat na jejím prahu) se střídavým úspěchem pokoušejí, když se snaživě noří do bahna velkoměsta. A na jejich vizáži je to přece jenom maličko znát (stejně jako kdysi na obrazu Doriana Graye) - přes všechny nesmrtelné hlášky jejich svět už zdaleka není tak čistý a průzračný jako v prvním filmu ... počínají si pragmatičtěji a začínají kalkulovat se stranami "má dáti / dal", třebaže je nikdo nevyučuje účetnictví ... snad i proto pár momentek vyznívá maličko nuceně či křečovitě. Přesto je jejich tah na branku téměř nezastavitelný a jejich čestné místo na českém filmovém nebi nezpochybnitelné. (21.01.2021)

Druhý díl BÁSNÍKŮ je dnes komediálním historickým filmem o skutečné podobě vysokoškolského studia pozdního komunismu. Hravost a nadhled, které ho provázejí, nezmizely, dospělost a vážnost, kterým se při nejlepší vůli nemohl vyhnout, nepřevládají. Výhody, nabízené tehdejším režimem, musejí na jedné straně dnešním studentům připadat jako sen, na straně druhé však dnes musí stejně zákonitě šokovat úzkost obzorů, příznačných pro předlistopadovou dobu. Příběh o dospívání, který mi ve své komediální podobě připadá jako varianta obdobně komponované a postupně vznikající Truffautovy pentalogie, si pohrává s variantností budoucího života: tou slušnou a nezištnou a tou rvavě konzumistickou. Bezradnost, kterou vyzařuje, není v žádném případě autorským selháním; naopak skvěle postihuje skutečný ráz doby karikatur rezavějících ideálů. Nenápadnost kvality je nápadným rysem poctivého Kleinova i Pecháčkova umění. Tuto formu nenápadnosti jim lze jen upřímně závidět. (02.01.2008)

Ak niekto spomenie túto filmovú sériu, tak mne vždy a jedine napadne Jak básníci přicházejí o iluze. Prostredie vysokej školy, rôznorodí noví kamaráti, Svěrák a jeho efektívne využite pracovnej plochy. Nikdy sa to neradilo medzi moje obľúbené pecky, ale v rámci večerných TV jázd, v časoch minimálneho programového výberu, svoj účel splnilo. (04.02.2024)