Glass

Nad Shyamalanem tímto lámu hůl. Po nápaditém a precizně filmařsky zvládnutém Split jsem věřil v jeho návrat do první ligy, ale Glass mě rychle s mými očekáváními vrátil na zem. Jediným plusem filmu jsou totiž herci, kteří odvádějí slušnou práci (je radost po tak dlouhé době vidět Willise na stříbrném plátně), ale k čemu to je, když je scénář tak šíleně hloupý a překombinovaný ve snaze nás překvapit různými dějovými twisty, čímž je ale naopak plný nelogických nesmyslů v každé druhé scéně. Nehledě na to, že je to naprostá nuda, jsem ochoten uznat, že Glass má pár výtečných nápadů a myšlenek, ale nejsem schopen překousnout, jak s nimi Shy tupě a bez respektu nakládá. Vizuál je laciná televizní trapnost a jen podtrhuje tento směšný pokus o sequel. Jako zakončení výtečně rozjeté trilogie to imho bolí jako pořádný kopanec do koulí. Kéž by se Unbreakable se Split nikdy neprovázal... 4/10 (Unbreakable series: Unbreakable 9/10 Split 7/10) (27.04.2019)

Místy to dost prudí. Mnohem méně než naprosto sračkovitá fantasmagorická otrava Vyholený, a o něco více než vcelku snesitelný Rozpolcený. Jako náhle se objevivší samostatný film by to patrně stálo za zevní genitál a já bych teď zhnuseně dštil síru podobně jako zdejší mongoloidní děti, které zjevně šly na Assvendžry, či jejich neméně nadaní spříznění rodiče, kteří sice oba předchozí filmy viděli, avšak jejich maximální kapacita končí u zfotosytézování Venoma. Já se tedy naštěstí u těch pár hemoroidohostilních momentů zabavil tím, že jsem napjatě čekal, kdy se oči Aničky Krejčího-Potěšení konečně přemístí až na její spánky nebo kdy Skřetu MekEvojovi z toho strašlivě urputného přehrávání prdne cévka, a tak jsem nakonec, pruda nepruda, naprosto padnul na prdel z toho, jak to všechno ten jindy povrchně prvoplánový pandžábský kočovník s ustálenou kadencí jeden slušný film na pět unylých sraček tentokrát opravdu naprosto geniálně spojil a brilantně vypointoval. A to prostě musím docenit, a tak mu hned nejen pošlu do Losích Andělic nějaký ten hliník a měď, ale rovněž mu to tu zaslouženě opuchýřuju, a dokonce i jednu navíc přihodím už jen proto, abych tomu zvednul homixovými dyslektiky blahoslaveně pokurvený rejtynk. Ne právě nejzábavnější, ovšem rozhodně nejchytřejší, nejzajímavější a ve všech detailech hodinářsky dotažený vočmensky laděný opus magnum Nočního Šamalajna, kterému se ale bez zhlédnutí výše zmíněných počinů vyhýbejte jako katolická panna felaci, jinak budete za kokoty.. (18.01.2019)

// Kreativní proces u psaní scénáře k tomuhle filmu si představuji asi tak, že Shyamalan po nečekaném úspěchu Split začal radostně mlátit hlavou o klávesnici dokud mu někdo neřekl dost, na víc stránek stejně nemáme rozpočet. Druhá polovina filmu je v podstatě tak špatná, až začnete chvíli pochybovat nad tím, jestli jste se sami náhodou neocitli v nějaké pochybné cvokárně. 2/10 (16.01.2019)

Největší problém třetího filmu je v tom, že hodně připomíná ten první, variuje jej a dokonce přijdou na řadu nepoužité scény z něj. A přílišná délka. Vše se zde, včetně hodnocení, pohybuje ode zdi ke zdi. Já osobně absolutně netuším, kdy tenhle snímek vstřebám, ale rozhodně to nebude jednoduché a budu potřebovat druhé zhlédnutí. Mě, člověka nefascinovaného komiksem, narážky na něj bavily, různé připomínky (záběrování, téměř hodina řečí o poslání superhrdinů), jsem si užíval, ne, že bych film žral, ale docela obyčejně jsem byl zvědavý, jak to celé dopadne. Dočkal jsem se dvou konců a skloubení prvního a třetího snímku do sebe, samozřejmě, ne vždy se to povede (Nolanovi s Batmanem ano, třeba takový Matrix II a III na tom je o dost průserověji, než Skleněný). Předpokládám, že Shyamalan to natočil záměrně částečně jako brak, vše je přehnané schválně, akční film to není, takže na "akční" scény několika soubojů se, prosím vás, nesoustřeďte a to, jestli je režisér velikášský, tyhle amatérské psychosondy, si taky nechte od cesty, to pode snímku nepoznáte. Taky je možný, že celý ten film je prdel, opravdu je možností spousta. Omluvte tenhle můj překotný komentář, chápejte, jsem velký Shyamalanův fanda a připadá mi, že když on natočí něco nepovedeného, dávají mu to diváci sežrat víc, než jiným tvůrcům. Chvíli jsem přemýšlel, že dám i čtyři, ale bylo by to nefér vůči mě i ostatním, abych nevypadal, že si dělám prdel já. Zatím tedy dávám prvotních vykulených 70%. (21.01.2019)

Stručně řečeno, SKLENĚNÝ v řadě ohledů pokračuje v tom, v čem před dvaceti lety začal VYVOLENÝ. Nabízí se reinterpretace komiksových mýtů v souvislostech norem skutečného světa, která je na jedné straně stylisticky excentrická a na druhé strasně nepřináší očekávaná vyústění a potěšení, ba naopak staví na zklamávání a dekonstrukci. Tato zklamání jsou o to palčivější, že nejde o zklamání čtenářů komiksových sešitů jako v roce 2000, nýbrž o zklamání filmových diváků, kteří již mají superhrdinská schémata dokonale zažitá, aniž by kdy museli nějaký komiksový sešit otevřít. K filmu SKLENĚNÝ jsem se s bezmála ročním odstupem rozsáhleji rozepsal v poslední části své cinefilní bilance za uplynulým rokem. Dobře rozumím tomu, proč SKLENĚNÝ tolik lidí naštval, ale jsem M. Night Shyamalanovi hluboce vděčen za to, že měl tu odvahu (či si zachoval stabilní míru narcistní zaslepenosti), aby jej v této podobě realizoval, notabene v roce premiéry AVENGERS: ENDGAME. :) (01.01.2020)