The Florida Project

Asi není každý den chuť sledovat takovýto film. Film o bezútěšném životě bílé spodiny kdesi na Floridě. Den co den je stejný a den co den hledají hlavně děti způsoby, jak se zabavit. Takováto ubytovna alias penzion, no potěš. Hlavně dětské role ve filmu jsou zahrány moc pěkně, malá Brooklynn je opravdový talent. Hodnotím lehce nadprůměrně, protože mi film sedl do nálady. (07.03.2018)

Dost podobný zážitek jako z Fish Tanku. Když si totiž už po pár úvodních minutách přejete, aby hlavní postavy zahynuly co možná nejbolestivější smrtí, je těžké se jakkoliv s filmem emočně prolnout. Režisér navíc zvolil čistě observační záběrování, kdy hlavní postavy v podstatě nejsou klasickými hlavními postavami filmového vyprávění, ale pouhými náhodnými vzorky společnosti (samozřejmě chápu, proč tento přístup Baker zvolil a zvolil ho s ohledem na téma a zpracování správně), které divák pozoruje. Florida Project je tedy ten druh filmu, kdy naprosto uznávám jeho objektivní kvality, ale subjektivní odpor k hlavním hrdinkám je natolik silný, že mi brání v tom si ten snímek bez zábran po filmové stránce užít. 6/10 (08.03.2018)

Musím říct, že tento film mě neskutečně pobavil. Čekal jsme nějakou lehčí dramatickou komedii a vylezlo z toho fantasticky napsané drama, s neherci a dětmi v hlavních rolích, vizuální atraktivitou, plné barev a skvělého stylu točení. Jedna nominace na Oscara? Vážně? Rozhodně to je dost málo. Měli být minimálně tři nominace, za vedlejší mužskou roli pro Willema Dafoea plně souhlasím a ani moc nevím, jestli bych si vybral jeho nebo Sama Rockwella za Tři billboardy. Oba by si cenu zasloužili a Dafoe přeci jen už dvě šance ztratil. Dále měl být nominován za původní scénář a hlavní herečku pro dětskou ne-herečku, herečku Brooklynn Prince za roli Moonee. Stejně tak vynikající výkony předvedla Bria Vinaite v roli matky Halley a samozřejmě ostatní děti a herci. Willem Dafoe v roli Bobbyho to patřičně osladil. Tak lidské ztvárnění postavy jsme už dlouho neviděl. Sean Baker ještě natočí filmy, to se budeme divit a musím říct, že sem i líbí i styl jeho režie. Umístit film do prostředí Floridy, Disneylandu, fialového motelu a dětí z asociálních rodin je fantastická kombinace, která pod jeho vedením skvěle funguje a vzájemně ladí. Výprava a kostýmy byli moc hezké. Líbí se mi, že se točilo přímo v tomto motelu, který opravdu na Floridě stojí. Příběh dětí, které si rodinné trable řeší po svém, chudé matky shánějící peníze všemi způsoby a dobrosrdečného správce motelu možná jednou vejde do dějin kinematografie. I výběr hudby byl krásný. Píseň ze začátku byla moc hezká. Ze všech scén je pro mě nejlepší scéna, kdy do pokoje přijede sociálka s policií, Moonee uteče k Jancey a záběr se mění na záběr z Iphonu, začne hrát akční hudba, holky se chytí za ruce a běží do Disneylandu. U mě to nejlepší hodnocení. 85%. Pro mě jeden z nejlepších filmů uplynulého roku. (22.03.2018)

Tvůrci svým hrdinům sakra rozumí a festivaloví diváci se mohou radovat. Dětští představitelé totiž hrají jako o život, chemie mezi nimi funguje náramně. Poklonu si zaslouží i dospělí neherci, kteří divákům rovněž dělají radost. Samotný příběh už tak veselý není. Všichni mluví jak dlaždiči, žijí na pár metrech čtverečních, týden co týden odkládají na nájem, protože v tomhle křiklavém motelu poblíž orlandského Disneylandu vládne pevná (ovšem starostlivá) ruka výborného Willema Defoea. Ač je pohádkový Disney za rohem, realita je úplně někde jinde. Vše se točí okolo nevyzrálé nezaměstnané matky a její energické dcery, které v rutinních cyklech škemrají u cizích lidí o peníze, prodávají kosmetické atrapy, krkají u jídla, čumí na bednu, čvachtají se v bazénu a hlavně nikam nesměřují. Tvůrci vše podrobně a trpělivě mapují, ujíždějí na stereotypu, nikam nespěchají a moc dobře se na to kouká. Přesto ona nedějovost je paradoxně i největší slabinou snímku. Režisér nepotřebuje efektní scény, nepříjemnosti umně obchází – víme, co se děje vedle v pokoji, když se malá dcerka koupe, ale nepodíváme se tam, důsledek dětské nerozvážnosti vidíme pouze z dálky (hustý kouř)... Výsledek přesto nabízí velké množství improvizace, výtečné herecké výkony, intenzivní emoce a (ač vnímaný mnohdy dětskýma očima) příběh, který stojí za to si poslechnout. (30.05.2018)

Poznal som také vylízané pizdy. Arogantné pipiny s dobrými telami, ale nulovým charakterom a ako bonus s deckami, ktoré by sa mali lepšie v detskom domove, než pri nich. Rok mi robili zo života peklo a keď som s nimi absolvoval krátky, ale účinný rozhovor, ráno som zistil, že bol účinný ozaj až moc - našiel som si auto s prerezanými štyrmi gumami. Pipiny to moc nedomysleli do konca, pretože sme so ženou mali dobrú havarijnú poistku a poisťovňa nám komplet preplatila čisto nové gumy. Čiže, ak to mám povedať diplomaticky, vysoké IQ tam nebolo. Každopádne to, že mi ich tento film pripomenul ešte neznamená, že nie je psychologicky hodnoverne prepracovaný. Práveže je. A to je na ňom vlastne dosť smutné a strašidelné, pretože atmosféra Floridy (obvykle vo filmoch prezentovanej mimoriadne veselo a bezstarostne) je neuveriteľne depresívna a plná dezilúzie. Dospeláci, ktorí tu žijú, stratili všetky svoje životné sny. Tínedžeri sa potulujú ulicami a robia blbosti. A menšie decká tiež robia blbosti a vrcholom ich kultúrneho podujatia je večer sedieť pred televízorom, džgať do seba pizzu, zapíjať ju skvelým Dr. Pepperom a ísť spať. A Willem Dafoe? Ten nikdy nebol lepší. Sam Rockwell bol v tom roku výborný a právom získal Oscara za Tri billboardy kúsok za Ebbingom, ale aj tak som sošku viac prial - tiež nominovanému – Dafoeovi. Pripomenul mi viacerých chlapov, s ktorými som sa stretol v rôznych prácach, ktoré som v živote vykonával. Boli to dobrí, nenápadní, statoční a múdri muži a chcem veriť, že ma aspoň niečo naučili. (07.03.2018)