Stíny v ráji
Varjoja paratiisissa
Shadows in Paradise
Réžia:
Aki KaurismäkiScenár:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrajú:
Matti Pellonpää, Kati Outinen, Sakari Kuosmanen, Esko Nikkari, Kylli Köngäs, Pekka Laiho, Jukka-Pekka Palo, Svante Korkiakoski, Safka Pekkonen (viac)Obsahy(1)
Nikander pracuje v Helsinkách ako smetiar. Býva v nie príliš ideálnom byte, jazdí na staršom aute. Ilona je predavačka, životom ubitá žena, ktorá vie nájsť východisko z každej situácie. Takým sú napríklad aj city, ktoré jej začne Nikander prejavovať. Každodenné radosti aj starosti zamilovaných ľudí sa odohrávajú a drsných a chladných obrazových kulisách. (ASFK)
(viac)Recenzie (55)
Popelářská romance po finsku a otázkou zůstává, zda prostá pokladní pochopí, jaký poklad v popeláři má.. ()
Film, u kterého si můžete být jisti tím, že Kaurismaki skutečně nerad píše dialogy, a proto místo toho nechává hrdiny sedět a kouřit. Předlouhý film o looserech v jejcih looserovském světě, který na vás nejprve nafluše všechnu depresi a konečně až vyjdete z kina, můžete si všimnout, jak je váš svět krásný. Antidepresiva depresivní metodou. ()
Co mě na tomhle filmu nejvíc dostalo? To, že se Kati Outinen dokáže také usmát, to jsem ještě neviděl :)) ()
filmy z ranné éry Kaurismäkiho mi přijdou hrozně syrové a jeho typický absurdní humor je teprve plenkách. I když věřím, že pro někoho je skvělé, jak jsou role zahrány apaticky a bez emocí - tak mně to u této "romance" vůbec nesedlo. Dávám jen slabé 3 hvězdičky a těším se spíš už jen na jeho filmy z devadesátých let. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Jsem čekal nějakou atypickou romanci a ona z toho vypadla celkem normální love story (která se ale liší prostředím a hlavními postavami). To ale není výtka - podle mě to byl záměr a Kaurismäki to opět natočil naprosto skvěle, má to tu jeho klasickou atmosféru, nudí to minimálně, je tu i pár vtipných scén a celkově je ten filmeček velmi příjemný. Líbilo se mi to, bylo to fajn a opět to mělo příjemnou stopáž (jako snad každý Kaurismäkiho film), akorát mi tam chybělo něco, kvůli čemu bych dal plný počet. Navíc mi chvílemi připadalo, že se to Kaurismäki v některých scénách snaží natáhnout na hodinu a 10 minut, přitom tam ty scény působily jakoby navíc. 4* ()
Taxom sa rozhodol napozerat filmy aj od Aki Kaurismakiho, a volba padla na film Varjoja Paratiisissa, po nasom Stiny v Raji. Kulisy su len priemerne, ale potesili exteriery finskych Helsink. Kaurismaki nevsadza na emocie alebo na strhujucu dejovu liniu, ne, ne. Jeho filmy idu dost do artu a hlavne su o pocitoch, bez vyraznejsich emocii, ale zato s vycibrenou reziou a slusnymi dialogmi. Zivot je tuna obycajny a film je podla mna dost aj akasi Kaurismakiho apoteoza robotnickej triedy beznych pracujucich Finov. Co som tym myslel ? No hlavne to, ze nezobrazuje vyssie vrstvy spolocnosti a sefov, manazerov ap. ale obycajneho smetiara, ktory jazdi na nakladaku a zamyluje sa do predavacky v obchode. Kaurismakiho zaujima hlavne komplikovanost kazdodenneho zivota a to, ze ziadny clovek nie je ostrov sam pre seba - ci chce alebo nie, vstupuje do interakcie s ostatnymi ludmi a taxa vlastne socializuje. 80 % ()
Romanca podľa Kaurismäkiho. Smetiar a predavačka vo fínskej realite, odchádzanie a prichádzanie, hľadanie radostí, zvládanie starostí. Dokonalý autentický kasting, poetika prostredia (nočných ulíc, krčiem, prístavov), výborný soundtrack a skvelé dialógy (-Si chorý? -Áno, duševne. -Urobím Ti kávu. -Dones mi chľast! -Ak nechceš ísť do práce, potrebuješ papier od lekára. -Lekár, ktorého potrebujem, neexistuje.). PS: v kine hrajú leonovku Dobrý, zlý, škaredý (1966). PPS: Aki sa k rýdzej romantike vrátil po dlhých rokoch v Karaoke Blues (2023) a tie paralely sú citeľné. ()
37. LFŠ ()
Podstata pribehu je jasna, zivotni peripetie obou hrdinu jsou misty natolik absurdni, ze si divak rekne, na jakou blbost vlastne kouka? Pak si ale uvedomi, ze vztah dvou lidi, kteri na sebe vicemene zbyli, je natoceny se vsi gracii. Proste tak, jak zivot muze psat... Dvojice Pellonpaa-Outinen bezchybna. ()
Nikander žije sám, pracuje jako popelář. Ilona pracuje jako pokladní v supermarketu. Občas se vídají, ale jejich rande dopadne katastrofálně: Nikander pozve Ilonu na bingo. Když Ilona přijde o práci, zajde za Nikanderem. Je v tom nějaký cit? ()
Popelářské blues. V Kaurismakiho filmech jsou jeho hrdinové většinou úplně v prdeli a snaží se nějakým činem vyplavat na povrch těch sraček. Nejinak je to i tady, kde popelář a prodavačka hledají svou cestu z kruhu. Ona ale tak trochu neví co chce, tak se jí to popelář snaží ulehčit. Opět mimnimum dialogů, výprava nulová, dlouhé pohledy do nikam, akce až na dva tři pěstní souboje taky pokulhává. Přesto se člověku uleví, dočká se konce, má pocit, že život smysl nakonec možná přece jen má. 75% P.S. Při čtení komentáře Rosany mne došlo, proč tolik lidí umírá na rakovinu plic- nemají slov... ()
Velmi zdařilý začátek spolupráce Akiho Kaurismäkiho s Kati Outinen, kterou jsem si v jeho filmech hodně oblíbila. Tady byla ještě mladinká a po většinu času její výraz napovídal, že má totálně všechno na háku. To se potom těžko dobývá něčí srdce, ani nemusí být ten vyvolený zrovna popelářem. Takovému milostnému příběhu prodchnutému strohými a úsečnými dialogy, který mi Aki Kaurismäki naservíroval s mistrnou nadsázkou, jsem prostě musela podlehnout. ()
...mlhy v máji...a milenci odplouvají. ()
„Buď v klidu. Dnes večer je všechno v pohodě. I když nevím, jak bude zítra. Třeba se změní počasí, nebo tak něco.“ Obyčajný príbeh obyčajných ľudí. Odohráva sa v šedej realite života, neprekvapí emóciami ani veľkým príbehom, ale aj tak sa dotkne priamo vašej duše. Na záver poteší emotívna pieseň o živote a láske. ()
Tak jsem si po letech zase zopakoval jeden z prvních Kaurismakiho filmů a žádnou hvězdičku neztratil. Pokud divák přijme mírně nestandardní způsob režisérova vyprávění založené dost často na postavy "outsiderů" i netradiční "šedé" prostředí, mají Kaurismakiho filmy dost co říci. Ono v životě je to někdy dost podobné, té šedi i jiných průšvihů se obvykle vyskytuje habaděj, ale to negativní se rychleji ať už podvědomě či vědomě zapomíná a vytěsňuje a člověk si raději pamatuje (a vzpomíná) na to lepší (i když je toho ve skutečnosi daleko méně) a asi je to tak i přirozené. A Kaurismaki se do té všední šedi a průšvihů snaží dávkovat to lepší či naději svým originálním způsobem, takže když nic jiného, tak těch podnětů k zamyšlení má divák "na podobné vlnové délce" docela dost. Hlavní přdstavitelé (obzvláště Kati Outinen) se objevují i v dalších režisérových filmech. ()
Bonnie a Clyde po fínsky? Ani nie. Skôr Akiho antiromantická predstava, ako všetky jeho filmy. Tradičné sú aj úsporné a trefné dialógy, trefné v tom, že sa vždy prednesie to, čo sa na romantický film hodí najmenej. Obaja hlavní hrdinovia sú vo filme dokonalí zjavom aj konaním, tak hor sa na svadobnú cestu smetiarskym autom do zasľúbenej zeme, Sovietskeho zväzu, presnejšie Estónska. –––– Dnes večer je všechno v pořádku. Co bude zítra, nevím. ()
Aki je můj oblíbenec, můj velkej oblíbenec a z řady jeho malých filmů jsem si odnesl velkej zážitek. O Stínech v ráji tohle ale říct nemůžu. Nechytlo mě to a jen se mi dělalo blbě z těch stovek cigaret, co při tom padly za vlast. ()
Psychologcké roadmovie po cestách a necestách myšlenkových pochodů a nepochodů finských dolních 10000. ()
[3,5*] "Chceš na držku?" "Od teba?" "Nie." "Myslel som si to." Čudesný príbeh z bizarného sveta, s podivnými postavami, vedúcimi prazvláštne rozhovory. V centre diania sa odohráva nevšedná romanca jednej podarenej dvojice - jednoduchšieho Nikandera (veľmi dobrý Matti Pellonpää), ktorý nemá práve vysnívané zamestnanie (smetiar) a pragmatickej Ilony (vskutku výborná Kati Outinen). Je veľmi zvláštne, že hoci ten film pôsobí na pohľad trochu depresívne, po jeho skončení som bol nabitý pozitívnou energiou, so širokým úsmevom na tvári. Je v ňom proste prítomný jedinečný humor s veľkou dávkou irónie, ktorý je, hlavne zo začiatku, dosť nenápadný. Pri tých dialógoch, vedených ležérnym spôsobom, často akoby nedávajúcich žiaden zmysel, som sa musel poriadne škeriť. Podmanivý film s akýmsi skrytým pôvabom a výbornou hudobnou kulisou. "Tak dobre. Kam pôjdeme?" "Pár lodí odtiaľto jazdí do Tallinu." ()
Jeden z najstarších Aki-ho filmov, ale rozhodnie jeden s najlepších (aj keď ja si myslím že sú všetky najlepšie). Nikander (Matti Pellonpää - hral taxikára v Noc na zemi - príbeh z Helsínk od Jarmusha) dá výpoveď ako smetiar a sám si založí firmu na odvážanie odpadu, zoznámi sa s predavačkou Ilon-ou (Kati Outinen) a dá si s ňou pár krát rande. Nedopadne to ale nikako dobre a ona odchádza a necháva to tak bez slov. Nikander je zlomený ale nejako prežíva ďalej. Iionu vyrazia z práce a ona ukradne pokladničku, ide za Nikanderom a ten ju s tohto problému vyseká. Vyzerá to najprv že ho len využíva ale asi to bude predsa láska. Niečo som asi vynechal ale taký je asi dej. Film sa mi páčil fakt bombasticky (toto bol prvý, ktorý som videl od Akiho a hneď som zháňal ďalšie). Ak už nie pozrieť všetky Aki-ho filmy, tak aspoň tento by som odporučil ako dobrý náhľad ako Aki filmy robí (prostredie, postavy a vzťahy medzi nimi sú si dosť blízke aj v ďalších). ()
Súvisiace novinky
Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově
Únorové a březnové pondělky budou v kině Dlabačov ve znamení filmů od finského režiséra, jednoho z nejvýznamnějších evropských filmových tvůrců Akiho Kaurismäkiho. Těšit se můžete na jeho režijní… (viac)