Dokonalá lúpež

Absolutně neoriginální film s velmi slušnou akcí a s nesnesitelně namachrovaným Gerardem Butlerem, jehož "Big Nick" O´Brian si ve chvílích, kdy zrovna nepronáší děsně chlapské hlášky, nebo děsně chlapsky negestikuluje, vyrábí žvýkačky z přebytečného testosteronu. To, že příběh není zrovna originální, bych v klidu vydýchal, problém jsem měl spíše s tím, že mi tvůrci neumožnili, abych si vytvořil jakýkoli vztah k jednotlivým postavám. Jejich osudy mi tak byly víceméně ukradené, a tím pádem jsem nemohl pocítit žádné napětí. A akční film bez napětí, to na mě prostě nefunguje. (24.06.2018)

Gudegast má echt slabost pro duo krimi klasik z pětadevadesátého. A ani se to nesnaží skrývat čili je napodobuje seč mu síly stačí; od stylizace přes průběh až po jednotlivé zvraty. Ano, je to tedy "wannabe" hold dvěma klasikám od rutinéra bez vlastní invence více než co jiného, ale i takováto druhořadá neoriginální žánrovka může potěšit. A této se to daří perfektně, protože přesně trefila čistou esenci nekompromisních macho drsných krminálek. Akorát je tak otrocky scénu od scény okopírovaná od svých předobrazů, že vždy víte "na čem jste a co očekávat". Měla být o chlup kratší a odpustit si rodinné peripetie Nicka (nejsou zlé, ale otravně klišoidní a zbytečné, jelikož z nich nic nevzejde), protože jsou na překážku jinak veskrze sympaticky přímočaré podívané. Jde o typ chlapského bijáku, pro jaké se chodilo v devadesátkách do videopůjčoven. Tento je navíc tak dobrý, že by s přimhouřením oka obstál i v tehdejší konkurenci. (06.01.2019)

Gudegast se bezskrupulózně vydal na lup a oběť si vybral vskutku směle. Ono totiž vyloupit Nelítostný souboj, jeden z nejlepších žánrových počinů všech dob, přičemž se neobávat, že skončím prošpikovaný vlastníma kulkama a poplivaný roztomilou sadou žalostných vulgarismů na verbalově pranýři, to se dá kvalifikovat minimálně jako pokus o společenskou sebevraždu. Musím však konstatovat, že to frajer k mému velkému přeqapení vcelku důstojně přežil. DzHýt to sice není, tam huhňavý slizák nehonil partičku bukanýrů ze speciálních homojednotek a chybí tomu větší dějová rozmanitost a zkušenější režie, nicméně uplácané je to velkoryse, baví to, odsejpá a v žádném případě neuráží. Žérár Řiťler je mačističtější než MačuPikču, při tom skupinovém honění si šlape zaníceně na jazyk ještě důsledněji, než když hnal bojůvku polonahých fparťanských buverantů do termopylfké foutěfky na kopí roftoužených Perfanů, a jeho nesympatickému testosteronovému kokotovi v kundě z boženky a s umaštěným plnovousem k dokonalosti chybělo snad jen to, kdyby ještě ležérně žvýkal střepy a zastřihoval si bradku hasičskou sekyrou. Nicméně i tak se jedná o dosud nejsugestivnější výkon v jeho panoptiku hormonálně nevyvážených maskulinních megadrsoňů, u kterých si nejedna otylá hospodyňka s gustem mne slimáka jen při představě, že by ji takový krutopřísný ultrabouchač určitě zvládl i úplně sám přetočit na břicho. Ne jako ten proplešlý zženštilý vychrtlý chcípák, co si ho v pominutí míchy před patnácti lety omylem vzala. Prostě solidní, zábavný a dobře zahraný rymejk, kterému slušně rozptýlený verbal odpustil i další, téměř neodpustitelnou do pekla volající čorkařinu, a sice Verbala Negrokinta! (21.04.2018)

Dost promyšlený heist movie. Obsazení sice kromě Butlera není příliš známé, ale to ani nevadí. Celé je to o popichování mezi zločinci a policií. Kdo koho přechytračí a kdo a nakonec vyhraje? Je to jeden z těch filmů. kde člověk fandí spíš policii. Tenhle gang se s tím vážně neštve a jde opravdu přes mrtvoly. Na konci dojde i k velké přestřelce na ulicích LA. Konec mě trochu překvapil. "Nedělej to." (24.07.2019)

„Vypadáme snad jako týpci, co tě zatknou? Nasaděj ti klepeta a odvezou tě na stanici? Na něco jsem se tě kurva zeptal!“ - „Ne.“ - „Správně. Přesně. Prostě tě zastřelíme. Je to míň papírování.“ Tvrdí chlápci na obou stranách, všichni sehraní profesionálové, kdo však koho nakonec trumfne (nebo spíš „přechčije“)? Hned úvodní (ne)podařená loupež měla říz a navnadila. Pak sice tempo polevilo, ale za prvé měl divák za úkol trochu poznat postavy (v případě Velkého Nicka i soukromí…bez čehož bych se výměnou za kratší stopáž klidně obešel, to „zlidšťování“ jistě nemuselo být tak dlouhé), za druhé se vše připravovalo na hlavní chod. A ten byl opravdu chutný, i když si na něj člověk musí nějakou tu chvíli počkat. Zinscenované „představení“ na odvedení pozornosti a pak hlavní akce. Pořádný kus filmařiny a napínavé k tomu. A přestože samotný konec se snaží být možná až příliš „chytrý“ a na efekt, čím víc o něm přemýšlím, tím jsem vlastně radši, že to nedopadlo jinak (jakože jsem se obával dávky patosu). Slušné 4* jsou pro Dokonalou loupež tak akorát. (22.09.2018)