Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (viac)Obsahy(1)
Tragikomické podobenstvo o nemožnosti kompromisu so zlom, o slabosti, strachu, nevedomosti a hlúposti ako živnej pôde pre hlásateľov násilia. Komorný príbeh jednoduchého stolára, ktorému jeho švagor, miestny veliteľ Hlinkovej gardy, prihrá skrachovanú židovskú galantériu, aby mu nenarúšal kádrový profil. Jednoduchý stolár Tóno Brtko sa ocitá medzi dvoma svetmi – čistým, nedotknuteľným svetom starej nahluchlej Židovky a svetom reality, symbolizovanej nezmyselnou drevenou Babylonskou vežou na námestí, oslavujúcou vládnuci režim. Brtko svoje previnenie zastiera, uteká pred ním. Neodolal naivnej vidine zbohatnutia, ale chce zostať poctivým človekom. Je ním až do chvíle, kedy v opojnom záchvate strachu z fašistov aj zo svojho svedomia nakoniec spôsobí tragédiu. (ASFK)
(viac)Recenzie (518)
Tragédie malého člověka v soukolí velkých dějin jako svazek dvou lidí, kteří si vzájemně nerozumí. Tedy, Idě Kamińské jsem občas nerozuměl ani já, a ne jen když si mumlala něco v jidiš. Famózní výkon předvádí zejména Jozef Króner a byl zato se svojí hereckou partnerkou po právu oceněn zvláštní cenou na MFF v Cannes. A jak už to tak u nás bývá, po velkém úspěchu skončil film na dalších dvacet let v trezoru... ()
Malý člověk sám sobě menším, nejlépe za slunného dne, v sobotu, kdy náměstí obsypané trhovci radostně ševelí. Protože lepší se zdá obelhat rozum, hltaje až ke dnu lahve; kdy lepší je hrát si, že jsem hluchý. Šlapat po ostatních a šlapat po sobě. V hovnech z vlastního strachu, sebelítosti a chamtivé zloby se brodit a žrát to a rypákem v tom slastně rýt a plakat pro neštěstí své i celého vesmíru, která mi leží na ramenou, mně, chudákovi dobou vláčeném. A lhát si, že mi to chutná a užívat si tu texturu a strukturu a vůni; a kopat a nenávidět sebe i tebe; a vědět, že je všechno špatně a neudělat s tím nic, protože ta hovna žerou beztak všichni; a hovna jsme a v hovna se obrátíme; a je tak snadné říct, že se mě to netýká; a je tak snadné říct, že jsem nevinný; a je tak snadné říct, že jsem slabý a malý; a je tak snadné říct, že jsem to tak nechtěl; a je tak snadné říct, že nakonec všechno bude dobrý, uvidíš; a je tak snadné být vinen; a je tak snadné být ve vleku dějin, ach, jak jsou mocné a svůdné a moje; a je tak nesnesitelné si to všechno do zblbnutí opakovat a předstírat, že tomu věřím; a je tak snadné prosit, abych konečně zapomněl přemýšlet a byl klid. A klid. A sen. A smrt. Nás všech. ()
Pokud je tento snímek, společně s Markétou Lazarovou, považován za úplnou špičku československé kinematografie, pak jednoznačně zvedám ruku pro Obchod na korze. Mrazivý, tragikomický snímek odehrávající se během druhé světové války, v době, kdy sílila nacistická agrese, natočený podle skutečného příběhu. Jozef Kroner a Ida Kamińská, kteří zde předvádí naprosto dokonalé herecké výkony (neuvěřitelná přesvědčivost a naléhavost), mi pod taktovkou Elmara Klose a Jána Kadára a za doprovodu hudby Zdeňka Lišky - připravili dvě dobře (i když trošku těžce) strávené hodiny u skutečně mistrovského filmu, který si svá ocenění určitě zaslouží. ()
S akceptací Obchodu na korze bojuju už dlouhé roky a stále je to jako na moři, jednou dole, jednou nahoře. Ostatně tvorba dua Kadár/Klos bude vždycky problémová, protože konečně už ten jejich společný nástup v 50. letech, to je jedna úchylnost za druhou. Nejdříve posílají Dohnala budovat socialismus do Západního Německa v Únosu, pak tahají humor z předválečných ikon v Hudbě z Marsu tak, že je z toho spíše teskno než veselo, v Tam na konečné a ve Třech přáních už se zase pro změnu tváří jako umělci, kteří pochopili a stali se vedoucími osobnostmi tání. Není to s nimi snadné a pokud tedy vrcholí jejich tandem příběhem z neoblíbených dějin Slovenského štátu, koledují si o hysterické přijetí plné ovací či případně o pravý opak. Obchod na korze má námět srovnatelný s apelem Zinnemannova The Search, což je sice pěkné, ale tragika uzavřená v postavě Idy Kamińské je příliš komplikovaná na to, aby jí tak jednoduše zastínil Kronerův tradiční občan v morální nouzi. A bohužel dnes už je i problematické vyznat se v těch dialozích, které suverénně kombinují slovenštinu, němčinu a jidiš. Čili atypičtější film pro čs. kinematografii být nemůže, presto je to právě on, který reprezentoval ve své době 20 let Státního filmu a dnes je ocejchován Cenou akademie jako věčný a božský. ()
„Za účelom invent-arizácie zatvorené!!“ Lidská povaha se pod tíhou okolností mění, stejně tak prodělává Obchod na korze proměnu z tragikomedie v drama o otázkách z těch nejzávažnějších. Odlišné náladě počátečních a závěrečných minut filmu se plně přizpůsobuje kamera Vladimíra Novotného: od nekonfliktního procházení mezi korzujícími zástupy lidí k velmi naléhavému pohybu stísněnými pokoji titulního obchodu (v závěru kamera dokonce přebírá úlohu Tónova svědomí, když neustále vyhledává jeho tvář, nedává mu pokoj). Úzce vymezený prostor, do něhož jsou protagonisté proti své vůli vytlačeni, má zřejmou spojitost s bezvýchodnou situací mnohých lidí za války. Zůstat znamená riskovat smrt, odejít znamená zemřít. Alternativa neexistuje. Jediné východisko paradoxně představuje nacisty zaštítěná stavba „Babylónské věže“, přesněji víra, že projev podobné nabubřelosti musí být potrestán. Jedno kým, ale musí. A jak popsat výkony Kronera a Kamińské? Jednoduše si vybavte adjektivum, které používáte pro vystihnutí té nejprvotřídnější kvality… a umocněte jej nějakým hodně vysokým číslem. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Radek99, Jordan, sportovec, Terminus, curunir, MartinX. ()
Galéria (27)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (47)
- Pomocný režisér Juraj Herz se ve filmu objevil přibližně na vteřinu coby člověk, který odháněl dítě od výlohy obchodu. (kriplozoik)
- Po tom čo Obchod na korze získal Oscara v kategórii najlepší cudzojazyčný film sa začali ozývať hlasy konzervatívnych komunistov. Tí chceli sošku vrátiť späť Američanom, lebo je vraj nanajvýš podozrivé, keď nás chváli nepriateľ. Malo byť za tým čosi nekalé. (Raccoon.city)
- V roku 2000 mala v bratislavskom divadle Korzo ’90 premiéru rovnomenná inscenácia Jara Riháka s Mariánom Zednikovičom a Zitou Furkovou. (bergCA)
Reklama