Pozor, vizita!

Herecký koncert Mistra Hrušinského v roli životem otřískaného bohéma a bacilonosiče břišního tyfu pana Prepsla. I přes pokročilý věk si užívá života, laškuje se ženskýma a vytrvale utíká z nucené nemocniční karantény. Nakazit se žloutenkou od takového šoumena, to bych se snad ani na něho nezlobil :o) Tolik životního a hořce pravdivého moudra, co ze sebe Prepsl sype, v jiném českém filmu jen tak neuslyšíte. (03.05.2003)

Příběh světoběžníka, který je nucen žít v místnosti dva krát dva metry. No tak aspoň pomáhá lidem ;-) (10.05.2003)

Dnes vymírající druh filmu, bohužel . Tenhle další Skvělý počin Karla Kachyňi si pro sebe herecky "ukradl" Rudolf Hrušínský. Usmíval jsem se a to i přesto v jakém prostředí se film odehrává. Nakonec ,to není ani humor, ani slzičky co by měli vítězit jako pocit z tohoto filmu,ale naděje, že existuje obyčejný člověk . (04.08.2006)

Co k tomu více dodat. Rudolf Hrušinský rovná se záruka dobré zábavy. Příběh o lidském štěstí a neštěstí, který v sobě má hned řadu tak hlubokých pravd, že nejde se na konci zarazit a popřemýšlet nad tím, kdy se v této situaci objevím třeba já. Je to zvláštní, ale je to tak. Bohužel, a tento film to nádherně ukazuje v té pokud možno nejsvětlejší stránce, které Rudolf Hrušinský přidává co do vtipu snad nejvíce jak to jde. (09.12.2008)

Opet vyborny R. Hrusinsky v roli, ktera mu perfektne sedla. Nepamatuju se, ze by mi nejaky film z nemocnicnicniho prostredi ucaroval vice - hlavne proto, ze se nebere moc vazne. (24.07.2002)

Příslovečný herecký koncert Rudolfa Hrušínského, jehož postava se silně pábitelskými rozměry je středobodem dalšího vynikajícího filmu Karla Kachyni. Začátkem 80. let už mu zase režim dovolil, stejně jako Rudolfu Hrušínskému, točit i výrazně hlubší věci, vznikla tak řada výborných filmů postavených právě na této osvědčené umělecké spolupráci velkého režiséra a velkého herce. Postava starého Prepsla, symbolizujícího v sobě vnitřní i vnější lidskou svobodu, konfrontovaného s faktem jejího omezení a posléze i její úplné ztráty, je kompilátem životní moudrosti, vitality i vůle po životě a k němu neoddiskutovatelně přináležející svobodě, což se dá díky době natočení filmu interpretovat i víceméně symbolicky. Prepsl se jí nevzdá, i když mu je výměnou za nejistotu a materiální nedostatek nabídnuta, byť represívně, soustavná péče a zázemí, pěkná metafora k ,,materiálně laskavé" době normalizace. Pozor, vizita! coby komorní drama obstálo ve zkoušce časem a i dnes jeho sledování přináší zjevné obohacení, minimálně umně navozenou atmosférou doby počínajících 60. let, kdy bylo ještě normálním územ v nemocnicích kouřit...vůně tabáku tak zvěrohodňuje onen civilizační skok, jaký naše společnost od té doby urazila... (04.12.2010)

Tohle je mozna nejmilejsi film z nemocnicniho prostredi. Ale tech 5* v podstate neni ani tak za film, protoze co si budem namlouvat, pribeh to ma vcelku nulovej a celej se skoro furt odehrava na stejnym miste s neco malo hercema. Takove hodnoceni davam ciste za Rudolfa Hrusinskyho, kterej je tady naprosto uchvatnej. Samozrejme, ze musi jit pochvala i scenaristovi, ale nikdo jinej by ty historiky nevypravel tak skvele jako Hrusinsky. Takze i kdyz je film vlastne takovy smutny drama, diky nemu je to spis komicky. Na tenhle film se vzdy rad mrknu. (12.09.2007)

Komorní film, který by mohl být melodramatem, ale naštěstí je to vpodstatě komedie a jeden z vůbec nejlepších filmů Karla Kachyni. Rudolf Hrušínský je tady výborný, ale to ani nemusím dodávat. (20.02.2003)

Výborný, místy trochu humorný ale jinak neuvěřitelně lidský film. Charaktery jednotlivých postav jsou vykresleny a posléze zahrány do puntíku skvěle. A co jsem nevěděl světoběžník Rudolf Hrušínský byl také pěkný proutník ! O čemž se mohli přesvědčit téměř všechny ženy na interně ! Jinak nás (vás) tento film okouzlí nejen jeho životní moudrostí (někdy i vytahováním), ale i rozšafnou bezprostředností, smutkem a upřímností, zejména v osobě L'udovíta Grešša (dědek Bartůněk), který se o tom přesvědčil sám a to s jeho jen na sebe myslící rodinou. Bezesporu téměř to nejlepší od Karla Kachyni společně s Láskami mezi kapkami deště, se Srnci a se Zlatými úhoři. Když opomenu takové ty jeho první filmy s převážně vojenského prostředí. (26.12.2006)

"Zachovalý bacilonosič v důchodu hledá dámu v nejlepších letech s třípokojovým bytem a chatou, značka - hygiena ve dvou." Až jednou budu mít protekční doživotní lůžko na infekčním oddělení, tak budu postupovat dle návodu pana Prepsla - vtípky s personálem, karty s pacienty a nápadité útěky s mnohem mladší slečnou. Samozřejmě kecám, protože infekci bych nikdy neroznášel, ale rozhodně umím ocenit, když někdo dokáže natočit takto inspirativní a zábavný film z depresivního prostředí. (02.02.2017)

„Někdo roznáší mikroby, jinej blbost. Těch druhejch bohužel přibejvá.“ Počáteční titulky a Fišerova hudba naznačují, že půjde o pořádně husté drama, ale po Prepslově nástupu na scénu je divák této iluze rychle zbaven. Jistě, ve filmu je mnoho vážnějších pasáží a míst, především těch s několikanásobným vystřízlivěním hlavního hrdiny či „chtěným“, naivním Bartůňkem („Vidíš? Sou to hodný děti.“) a jeho vykutálenými potomky (přičemž mi ale přišlo nadbytečné ukazovat publiku jejich trávení Vánoc, stejně jako mně moc nesedlo to klišé ohledně jedné příbuzné). Avšak především je to hořká komedie, plná různých trefných a odzbrojujících životních mouder a frků pronášených světoběžníkem Prepslem, lidovým to vypravěčem (někdy může vzdáleně připomínat Švejka) a člověkem s velmi osobitým pohledem na lidské bytí a smyslem pro humor (Rudolf Hrušínský exceluje). A sem tam se objeví i trochu nenápadného rýpání, třeba do poměrů („Jak na vás začnou bejt lidi nápadně hodný, tak je to dycky podezřelý.“), systému („A patří naše zdravotnictví pracujícím? Patří.“), pobaví i narážka na jiného hereckého barda („Teda pane Prepsl vy to dovedete podat, jako ten Höger, když vypráví v rádiu ty pohádky.“). Překvapí i docela odvážná oslava svátku se striptýzem (čekal bych, že ji Kachyňa „včas“ nechá střihnout), a ani další scény či humor v tomto duchu zde nechybí (dokonalý „Vůdcův stan“). A na závěr otevřený konec, který si divák může lehce domyslet. Když pominu poněkud naivní poměry v nemocnici (především to neustále kouření), jsem velmi spokojen, hodnotím silnými 4* a rád se k filmu zase někdy vrátím. „Máte rád děti?“ – „Ale joo, takhle na dálku.“ (23.01.2014)

Pikareskní pohled z nemocničního prostředí, z jeho asi nejvíce atypické stránky, ze sekce pro bacilonosiče, nabídl velkou hereckou příležitost hned několika hereckým individualitám. Jednoznačně mezi nimi vede Rudolf Hrušínský II., který se tehdy po určitém hereckém úhoru sedmdesátých let znovu začal vracet k silným tématům a velkým rolím. Život z této téměř vězeňské perspektivy, perzekuce v zájmu obecného dobra, volnost, která je i není klecí. Úděl, který je takto vymezen, je neopakovatelný a obtížně se chápe. Asi nejméně zvladatelný je pro ty, kdo jím jsou postiženi. Že i z tohoto uniformujícího prostředí, v mnoha ohledech připomínajícího dnes už historickou vojnu, lze doslova vykovat celistvý charakter a vytěžit zajímavý, napětím nabitý příběh, není určitě jen zásluhou Branaldovy literární předlohy, ale mnohem spíše všestranného uměleckého Kachyňova záběru. DVD nosiče volají, DVD nosiče pláčí, DVD nosiče se dočkají!? (27.01.2008)

Film, ktorý svojou zamatovou hebkosťou dokáže pohladiť dušu diváka ako máloktorý iný film. Jednoducho a prirodzene. Tematicky sa jedná neskutočne hodnotný film s krásne vypovedateľnou hodnotou ľudskej ľudskosti, založený na úplne jednoduchom princípe, ktorý však zaručene funguje. Krásny film, hrejivý. A dokonalý Hrušínský. 95%. (12.05.2006)

Hořkosladké. (29.03.2009)

Další brilantní film Karla Kachyni. Přesně vyvážená porce komiky a tragiky, bezvadné proklesení postav a hluboce lidský příběh. Na celé čáře kraluje výtečný Rudolf Hrušínský v úloze světáka Prepsla a ostatní herecký osaz mu zdatně nahrává. Nejlepší pasáž filmu, je, jak se stará o svého spolubydlícího "dědka" Bartůňka, o kterého rodina nemá moc zájem. V této pasáži je opravdu tenká hranice mezi smíchem a smutkem. Zdá se divné, že by mohlo spojení psychologického dramatu a komedie fungovat. A funguje. Bezchybně. (26.07.2006)

Jeden z nej-výkonů Rudolfa Hrušíského, dvojnásob při jeho vyprávění pravdivých příběhů ze života světáka Prepsla, uvězněného v izolaci na infekčním oddělení. (12.01.2007)

Velikost rolí nedělá herce, ty dělá její zpracování jimi samotnými, zde předvádí Mistr Hrušínský jeden ze svých nejdramatičtějších a nejlépe sehraných koncertů před kamerou. Odlehčené nemocniční drama s lidskou tváří, na onu dobu velmi slušné. (28.07.2008)

Ďalší z našich výborných filmov, tentokrát z nemocničného prostredia s Rudolfom Hrušínským. Jeho vôľa nikdy sa nevzdať, žiť stále naplno, povzbudzovať druhých a nakoniec jeho neopakovateľný humor musel upútať každého náročného diváka. Neviem či sa mi film páčil vďaka skvelým hereckým výkonom, alebo že mi to nepríjemné nemocničné prostredie nieje cudzie. Najviac zažiaril skvelý slovenský herec Ľudovít Greššo. Čo viac dodať. Ak máte radi naše staré filmy, nenechajte si tento snímok ujsť. Jediné čo mi tak veľmi vadilo, bolo ako česi vyslovovali "otecko" s tvrdým "t". To pílilo uši. (17.02.2015)

Tohle by se mělo jmenovat spíše Sólo pro Rudolfa Hrušínského. Předvedl tu prostě excelentní výkon psaný mu přímo na tělo. Branald měl skvělé knihy a Karel Kachyňa to skvěle převedl na plátno. Ale Hrušínský, to byl PAN HEREC, tučněji to nejde napsat. Je až s podivem jak občas dokonalé záležitosti vznikly během těch sračkoidních normalizačních časů. Vůbec celé to obsazení filmu... Skvělý Navrátil v roli primáře, vrchní sestra Švormová a jako vždy skvělý pan Somr ... Kořínkovou jsem nikdy nemusel, ale tohle je ejdiný film, kde mi naprosto nevadí, naopak! Naprosto skvostná a úžasná záležitost, která se dá vidět opakovaně. Dávám za 5 cigaret podaných přes plůtek balkonu. * * * * * (02.03.2023)

Jeden z nenápadných vrcholů českého filmu. Po každém dalším shlédnutí se mi zdá, že je to ještě lepší, než jsem si myslel. I dnes přidávám další, už poslední hvězdui. (09.06.2012)