Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Josef VanišHudba:
Jan NovákHrajú:
Hana Hegerová, Rudolf Hrušínský, František Peterka, Otto Šimánek, Václav Neužil st., Ladislav Kazda, Pavel Spálený, Josef Koza, Josef Vondráček (viac)Obsahy(1)
Syrový příběh líčí osudy dvou životních ztroskotanců, mravně nahlodaného alkoholika a prostitutky, kteří se po mnoha karambolech a ubližování sblíží... Pošmourné prostředí velkého průmyslového podniku, výborně souznějící s laděním příběhu, a vynikající herecké výkony činí z tohoto snínku pozoruhodnou výpověď i nyní. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (112)
Neuvěřitelně přesvědčivý záznam jednoho z nejstrašnějších pohybů po dně, ohraničovaném dvěma tmami (vždyť rámcující obraz ptáčků u krmítka je přeci podobnou snovou figurou (Magdaleninou) jako králíčci u králíkárny (Lucinův opakující se sen)). Úchvatní jsou oba hlavní hrdinové: Lucin (či Ignác) Rudolfa Hrušínského bezchybně zohledňuje melancholickou apatii i činnou agresi, obě jedovatě kořeněné moudrem pijanů, Hegerové Magdalena (Mařenka) fascinuje svou vůlí a naprostým nahrazením útočícího pathosu živelným životem. Oceňuji i věrohodnou konstrukci severního světa: jeho syrovost není podložena naturalismy, ale spíše symbolickými prvky, akcentujícími odcizenost celého toho kalného prostředí. ()
(2x) ,,Mně se nechce spát. Já mám vždycky sny... a zdají se mi všelijaké blbiny. O zelené trávě..." Komorní a o to ještě víc depresivní záležitost o zatrpklém alkoholikovi, do jehož života vstupuje povahově silná žena. Postupně se rodící vztah mezi nimi, který přežil i několik těžkých překážek, přichází coby poslední naděje na lepší život. Svět kolem se najednou zdá lepší (viz. třeba zajímavou souhru: několikrát svítící budovní nápis Restaurace s jedným vypadnutým písmenkem, pak k závěru v radostný den oprava technické závady). Ale pořád je to nikoliv istota, pouze naděje, která se může kdykoliv opět zhroutit... Což platí i o otevřeném závěru. Kachyňova umělecká sonda do problematiky alkoholismu, který ničí nejen lidi závislé na alkoholu, ale i spoustu lidí kolem něj, patří k nedoceněným filmům "zlatých 60-tých". Snímek oplývá do detailu propracovaným vizuálem, kombinující temné prostředí, černou a bílou barvu, působivou hudbou Jana Nováka a vynikající herecké výkony Rudolfa Hrušínského a Hany Hegerové. Hodně silné, jako ostatně snad všechny starší československé filmy na téma alkoholismu. 95% ()
Tradičně vynikající Hrušínský a skvěle sekundující Hegerová - - - realistický, autenticky působící zážitek v neprávem pozapomenutém českém filmu. Pro mě velké překvapení, Kachyňu jinak moc nemusím (snad až na Městem chodí Mikuláš a Kočár do Vídně). S hodnocením možná půjdu ještě i výš - zatím 8/10 ()
Byl jednou jeden alkoholik a ten se dal dohromady s kurvou a i když měli mezi sebou různý roztržky, pravděpodobně spolu nakonec žili až do smrti. Ono je to těžký natočit nějakej zábavnej film o alkoholikovi. Film se snaží ukázat, jak měly hlavní postavy šedivej život a to se povedlo a tim pádem je takovej šedivej (jinými slovy nudnej, nemastnej, neslanej) i celej film. Prostě se tam skoro nic zajímavýho neodehrává a mě to moc nebavilo. Možná je to i tim, že po přečtení komentářů bylo moje očekávání hodně velký a zdaleka se nenaplnilo. Když už nějakej film o alkáčích, tak radši třeba Dnes naposled. V každym případě sledovat Rudolfa Hrušínskýho je radost prakticky v každym filmu a v jakýkoliv roli. 55% ()
To Edison nemohl vědět, že když vymyslí žárovku, že se bude dělat i v noci. 1) 34letý Jan Procházka (scénář) a 39letý Karel Kachyňa (scénář, režie) vytvořili poetický film o alkoholikovi a prostitutce, snímek bez vulgarit. 2) 43letý vynikající Rudolf Hrušínský (alkoholik Lucin), 32letá Hana Hegerová s čertem v těle (Lucinova partnerka prostitutka Magda) a dobové reálie udělali své. 3) Snímek charakterizují vynikající zobrazení depresivního prostředí, psychologie postav, které si neumějí s životem poradit a skvělé herecké výkony. Ale stejně jako komentátor nascendi, ani já nemám rád filmy o loserech. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (9)
- Děj filmu, vyprávějící o dvou životních ztroskotancích, nebyl moc v souladu s tzv. socialistickou morálkou, ale cenzura už nebyla tak otevřená jako v 50. letech, a tak došlo jen k omezení distribuce filmu. Hrál se spíš na vesnicích a v menších městech, do hlavních a největších kin se nedostal. Ale diváci si film našli a už dlouho nezažila vesnická kina takové návaly, jako když se v nich promítala Naděje. (raininface)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) Noc nevěsty (1967) a nejznámější a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
- Hana Hegerová považovala tuto filmovou roli za svou nejoblíbenější. (natykarb)
Reklama