Malá mořská víla

Když pominu skvělé Kachyňovo řemeslo a genius loci Prachovských skal, které tomuto filmu dodávají zvláštní magii, co si na téhle adaptaci cením nejvíce, je jedinečná hudba Zdeňka Lišky. Místama mohutně burácivá, místama krutě osudová a pak náhle přechází do citlivých niterných pasáží, kdy prim hraje půvabný nevinný hlas Miroslavy Šafránkové. Liška nejen že byl geniální skladatel, ale svým géniem ovlivňoval i výsledný tvar samotného filmu, jak ostatně vzpomínají mnozí režiséři. Je známo, že často sám přestříhával jednotlivé filmové pasáže, aby jeho muzika, jeho hudební a zvukový záměr perfektně pasoval do příběhu a sledu filmových okének, experimentoval se zvuky, ruchy, dokonce i s elektronikou ranné doby, prostě vytvářel takové sofistikované koláže složené z nádherných harmonií, které záměrně narušoval disharmonickými prvky. A z jeho muziky fakt mrazí, tím příjemným způsobem a pro mě byl Liška nejen nejlepší tuzemský skladatel filmové hudby, jakého jsme kdy měli, ale i jeden z největších hudebních tvůrců 20.století, ač to zní možná troufale. Dokonce to byla tak velká osobnost, že mohl i okatě srát na komunisty a ti na něho byli krátcí, protože s Liškou chtěli pracovat všichni čeští filmoví tvůrci do jednoho. __ PS: Jako obvykle se k našim velikánům co se týče ediční práce v českých končinách chováme macešsky (viz. např. Jiří Trnka, nebo dlouhá léta i Karel Zeman), takže hudba k Malé mořské víle vyšla na vinylu až v Americe. Rozhodně doporučuju si na Spotify najít jeho profil, celý soundtrack k Malé mořské víle je tam k poslechu. (06.04.2023)

Jak trefně napsal Jean Cocteau: „Dno mořské má svá roční období. Jako na zemi jest i zde je jaro jedním z nejkrásnějších. Korál pučí a houby vdechují modrou vodu z plných plic…“ A v příběhu o malé mořské víle se jaro najednou protne s podzimem a splynou v opojném a unavujícím kaleidoskopu nových barev, a známé cesty se ztratí, což se této filmové adaptaci podařilo výborně vyjádřit. Díky citlivě pojatým dialogům, skvělé Liškově hudbě a také díky kostýmům, sbližujícím mořské bytosti se zemí natolik, že to až navozuje představu, že tady miluje a trpí ta tichá podmořská vegetace a že by to všechno do sebe mohlo skrýt to krásné ruské slovo vodorosly. (27.12.2008)

Velmi kvalitní pohádkové drama o mlaďoučké mořské víle (Miroslava Šafránková), která zatoužila po jiném životě, než po tom, který jí byl předurčen. Z mladické nerozvážnosti, zvědavosti a touze po citu se zamiloval do prince Jižní říše (Petr Svojtka), který neváhal obětovat životy všech na lodi jen proto, aby uviděl tu, která tak nádherně zpívala. A i když byl zachráněn malou mořskou vílou, zamiloval se do princezny Sargasové říše (Libuše Šafránková), kterou jako první uviděl po svém probuzení z mdlob. Byl to rozmazlený floutek, který malou mořskou vílu vnímal jen jako náhražku, i když ta obětoval vše, aby s ním mohla být. Král všech moří (dobrý Radovan Lukavský) byl tvrdý a cynický mocný muž, který lidmi pohrdal. Když ho malá mořská víla poprosila o něco, čímž by zabránila nevyhnutelnému, dal jí mečík, aby oba zabila, až k nevyhnutelnému dojde. Ale ta nakonec obětovala svůj život, aby princ mohl žít se svojí pravou láskou. Je to nádherná ukázka pravého opaku, jak se láska většinou projevuje, a to majetnickými sklony na toho druhého. Musím také ocenit nádherné vlasy mořských obyvatel, Prachovské skály a zámek Veltrusy. Je to nádherně smutný příběh o neuvěřitelné sebeoběti a touze po skutečné lásce. (14.08.2010)

Jedna z nejkrásnějších a nejlépe zpracovaných pohádek jaké kdy byly u nás natočeny. Naprosto nezapomenutelná podívaná, silný, osudový příběh, který člověka strhne od začátku až do konce. Dokonalá hudba, skvělé herecké výkony a překrásná Miroslava Šafránková činí tento film nezapomenutelným a nestárnoucím skvostem naší kinematografie. (08.05.2006)

Pohádka o vítězství nesobecké lásky s tísnivou až bolestně existencionální atmosférou. Musím přiznat, že se mi vždycky líbilo její zvláští poetické zpracování, které nechává prostor fantazii a obrovské palbě emocí. Bez jakékoli pompy, hysterie, pitvoření a popisnosti. Jedna z mála, kde všem hercům věřím každé slovo... každé zachvění víčka... I po výtvarné stránce si ji náramně užívám. Klobouk dolů, jak na dnešní dobu jednoduché filmové triky fungují - a stačí (miluju třeba řešení, jak moře vyvrhuje Malou mořskou vílu po zásahu čarodějnice). Některé záběry kamery jsou samy o sobě hotové obrazy! A přitom žádný z nich není samolibý... Nádherná hudba... Výborně vyřešené kostýmy... A uvážlivě používané exteriéry z černomořského pobřeží, které tak akorát evokují sílu, všudypřítomnost a proměnlivost živlů jako je moře (a láska)...Co ještě dodat? Pro mne dokonalá harmonie. (25.03.2009)