Fany

Ani nepravděpodobně pojatý oligofrenik Jiřiny Bohdalové nedokáže film vymanit z jeho podprůměrnosti. Postrádal jsem vybroušenou "osudovost", tolik příznačnou pro většinu Kachyňových filmů. Zde nebyla ani naznačena, a pokud ano, bylo to jen tlačení do citového vydírání diváka, kterému se ovšem klidně dalo podlehnout. Herecky totiž film celkem obstál. Vedle přehrávající Bohdalové, je Jiřina Jirásková jako její sestra velmi ucházející, anebo Martin Huba ve vedlejší roli zahrál svého lékaře správně nesympaticky. Vedle toho se film svým zpracováním blíží spíše televiznímu formátu a na plátně se ničím výrazně obrazovým neblýskne. Téma mentálně postiženého jedince zapracujícího se do běžného života je z pohledu české kinematografie dost neprobádané a skýtá nejedno úskalí, se kterým se ani mistr režisér nedokázal dost dobře popasovat. Až příliš podlehl svodům mít z filmu citově opírající se drama namísto, aby film natočil nezkresleně a více uvěřitelně. Vybral dobré herce, ale nedokázal filmu vtisknout autentickou osudovost, jakou ve svých filmech nezlomně vládl. Fany navzdory všemu působí až příliš fádně, mnohdy zcela rutině, dokonce někdy až sklesle utahaně. 40% (11.07.2012)

Příběh mentálně zaostalé Fanynky s veselou něžnou duší na mě silně zapůsobil a dolehl až k mému srdci. On Jiří Hubač snad pokaždé uměl napsat výborný scénář pro tyhle čistě lidské, dojemné filmy, které dodnes plně upoutávají nejednu generaci diváků u obrazovek. Hlavní postavy dvou rozdílných sester mi zde sice připadaly napsané poněkud stereotypně (a ty vedlejší ještě schematičtější), ale tohle potenciální minus spolehlivě vyváží pozoruhodné výkony Jiřin Jiráskové a Bohdalové. Pro obě herečky znamenala Fany opravdu výjimečné setkání před filmovou kamerou a dámy se naplno chopily svých rolích s velkou profesionalitou sobě vlastní. Jistým zklamáním pro mě ale zůstává režie, která je na Karla Kachyňu až nebývale rutinní a zcela postrádá typickou „kachyňovskou“ poezii, jež by dodala filmu i další uměleckou devizi navíc. Žel, Kachyňovi se úplně nepodařilo ani ukočírovat Donutila tak, aby v jeho podání nespadla postava farníka až do fraškovité karikatury. Navzdory výkonům hlavních hereček se nemohu ubránit dojmu, že jde o nejslabší Kachyňovu režijní práci. [75%] (23.05.2021)

Takový slušný film, ale žádné veledílo - rozhodně Kachyňa umí líp. Bohdalová opravdu hraje skvěle - navíc se skvělou maskou, připomenul bych ovšem i Jiřinu Jiráskovou, která vytváří k Bohdalové skvělý protipól a navíc neměla tak vděčnou roli. Bohdalová získala České lva, nominován byl film a scénář - což ovšem po zásluze proměněno nebylo. (17.07.2003)

Ak to bol televízny film, tak je to za štyri, ak kino film, tak za silné tri. Áno, je to herecký koncert Bohdalovej a Jiráskovej, žiadnu lepšiu formulku som momentálne nebol schopný pre charakteristiku tohto filmu vymyslieť. Videl som v dobe svojho vzniku a odvtedy som na tento film v tv ešte nenarazil. Je to škoda. (26.09.2012)

Stejně jako někteří ostatní komentující jsem si během sledování vzpomněl na Rain Mana, ke kterému se Fany určitě dá přirovnat, ale samozřejmě se oba filmy nedají srovnávat a ani bych se o to nepokoušel. Ať už Fany vznikla jako inspirace Rain Manem nebo ne, takové téma v české kinematografii (pokud se hrubě nemylím) mockrát nebylo. Nevznikla úplně přelomová pecka, ale příměřeně pěkný film, ano. Jen mi přišlo, že mu trochu podkopává nohy (a nepíše se mi to úplně snadno) překvapivě právě režie Karla Kachyni. Některé Hubačovy scénáře (Ikarův pád, Mapa zámořských objevů) v minulosti ani nějaké výpravnější zpracování nepotřebovali. Ale u Karla Kachyni, vzhledem k tomu jaký byl bezpochyby mistr ve svém oboru a velký filmový poetik mě trochu překvapilo, že u tak emotivního příběhu se spokojil pouze s poměrně rutinním (takřka televizním) zpracováním a nevystřískal z toho více poezie, která se by tam hodila. Alespoň se mu velmi povedlo obsazení hlavních rolí. Jiřina Bohdalová nepatří k mým favorikátkám, ale zde u Fany předvědla další z důkazů že v ni vždycky skýtala (a možná ještě skýtá) dobrá herečka a podala opravdu pěkný výkon stejně jako její protipól Jiřina Jirásková. U Jiřího Hubače mě vlastně dobrý scénář ani nepřekvapí, mám pro jeho neobyčejně obyčejné lidské příběhy a dialogy slabost. Takže musím říct, že jsem od něj už viděl i sofistikovanější kousky, zatímco zde se možná občas nevyhl jisté schématičnosti (hlavně u vedlejších postav), ale příběh o Fany, její sestře a všech příhodách, co jejích soužítí přineslo se mi i tak zdál celkem hezký a dolehl až k mému srdci. Fany byla totiž hlavně milá čistá duše, kterou si snad ani nešlo neolíbit a i když je závěr párkát nařčen z citového vydíraní, tak i na mě docela zapůsobil. Váhal jsem nad hodnocením, ale nakonec si dovolím i trochu nadhodnocovat. (05.05.2021)