Réžia:
Jaromil JirešScenár:
Jiří HubačKamera:
Jan MalířHudba:
Miroslav KořínekHrajú:
Martin Dejdar, Gabriela Wilhelmová, Kamil Halbich, Michaela Kuklová, Barbora Kodetová, Jana Hlaváčová, Vilma Cibulková, Zuzana Bydžovská, Zlata Adamovská (viac)Obsahy(1)
Zvláštní příběh o lásce, tanci a neumírání se odehrává koncem čtyřicátých let. Do plicního sanatoria přichází mladý muž, taneční mistr Mayer. Jeho diagnóza je vážná - tuberkulóza. Své nemoci se však nepodává a začne proti ní aktivně bojovat tancem i optimismem. Postupně získává další pacienty, kteří se dosud trpně poddávali svému údělu. Zanedlouho však jeho nemoc propukne v plné síle a záludnosti. Tváří tvář smrti je zosobněním lidské odvahy a pozitivního přístupu k životu. Film režiséra J. Jireše podle scénáře J. Hubače získal ceny Český lev 1995 za hlavní herecký výkon Martinu Dejdarovi a za nejlepší zvuk. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (128)
Další z hold poměrně malého výčtu opravdu výborných porevolučních filmů. Nechápu proč nemá minimálně 85% (hold to je ten vkus v ČR, hlavně co se českých filmů týče jako takových). Vyníkající herecký výkon Martina Dejdara a společně s Amerikou jeho životní role. Kvalitní věc po všech stránkách - děj, hudba, atmosféra, režie, herecké výkony... 90% ()
Výborný citlivý český film. Martin Dejdar exceluje ve své asi nejlepší filmové roli, možná trošku na zvážení jestli by tento herec neměl dostávát více příležitostí v podobných projektech. Při sledování filmu mi vytanuly na povrch myšlenky na Přelet nad kukaččím hnízdem (sbor pacientů ústavu) a také na film Pozor, Vizita. PS: Jana Hlaváčová jako česká odpověď na slečnu Ratchedovou není špatná. ()
Martin Dejdar je podle mě jediný z mladých herců (tady ještě mladý byl), kdo se mohl rovnat staré gardě. Komika i tragika, blbnutí, vypravěčství, všechno mu jde na jedničku. Škoda, že tak zapadl a vynořil se ne jako vynikající herec, ale jako figura Ozák. Nic proti Ozákovi, Comeback docela ujde, ale Dejdar by si určitě zasloužil pořádnou roli. Snad jednou.... ()
Jde o povedenou a silnou věc... Scénář Jiřího Hubače je z velké části autobiografický zážitek, kdy on sám onemocněl po válce smrtelnou tuberkulózou a rok byl upoután na lůžko v nemocnici na Bulovce. V podstatě čekal na smrt, protože léčba tenkrát nebyla a mladý Hubač se denně setkával se smrtí..Do té doby byl velký sportovec a literatura či psaní jej v podstatě míjela.Nemoc ho však nasměřoval ke změně hodnot a objevuje psaní a čtení, protože nic jiného dělat nemohl. Jiří Hubač nejdříve napsal divadelní hru "Modrý pavilon" ,která byla hrána na Malé scéně ND, a až později převedl stejné téma pro televizi. ()
Pro mě jeden z nejlepších českých filmů. Už když jsem ho viděl poprvé kdysi jako malý kluk, přišel mi něčím zvláštní a jedinečný, ač jsem bohužel viděl jen jeho část (ani začátek ani konec). Ani jsem nevěděl, jak se ten film jmenuje až asi po 10ti letech jsem jej spatřil znovu, zase náhodou a zase né celý ale hned na to jsem si ho sehnal a už v klidu vychutnal od začátku až do konce. Film se natáčel v sanatoriu v Jevíčku, kam jsem zrovna v tech dnech, kdy jsem jej viděl celý, jezdil navštěvovat babičku, a tak možná i proto se mi tento film tolik zavrtal do paměti a nejen tam. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (9)
- Ve filmu se v malé roli objeví i Petr Introvič, lídr hudební skupiny Bluesberry. (J.A.K.)
- Děj se odehrává v roce 1947, tedy chvíli po druhé světové válce. (Leopard105)
- Natáčení probíhalo za plného a nepřerušeného provozu Kojeneckého ústavu při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. V té době tam bylo asi 80 dětí a personál musel dbát na to, aby např. neplakaly a nerušily tak natáčení, navíc byla k dispozici 1 chůva, která rozdávala dětem dudlíky. I přesto se mnoho záběrů muselo právě kvůli pláči dětí opakovat. Na uspávání dětí se v případě potřeby podílely i dámské členky štábu. [Zdroj: Lidovky.cz] (alonsanfan)
Reklama