Případ pro začínajícího kata

Po prvom zhliadnutí 8/10, no film si pravdepodobne pustím ešte niekoľkokrát, pretože mám pocit, že som ho neuchopila tak komplexne, ako bol zamýšľaný. Každopádne ide o výbornú alegóriu so surreálnymi prvkami, vyšperkovanú niekoľkými skvostnými monológmi a podmanivou atmosférou. Podobnosť s Postavou k podpíraní do očí bijúca, no Postava sa mi zdala ešte o kúsok výraznejšia a prepracovanejšia. Človeku sa až natíska otázka, kde udělali soudrozi z NDR chybu, že kedysi sa u nás točili sofistikované diela, ktoré svojich divákov učili a nútili napraviť si optiku, ak chceli filmu rozumieť. No a teraz...teraz máme tri diely Babovřeskov. (13.03.2016)

No, filmy pred lety uzavrene v trezoru maji vzdy vyssi hodnoceni. Pouze spekulace, jak moc objektivne to je hodnoceno... Pripad pro zacinajiciho kata je urcite remeslne velice dobre zvladnuty film a pro Lubomira Kostelku se jedna o jeho zivotni roli. Scenar je vsak hodne nudny a divny, malokdy na sebe uplne navazujici. Oproti nametu, ktery je si myslim dany jasne. Trosku mi film pripomina nektere absurdni dila z dilny Bunuela, pokud se vsak nevyhnu nejakemu srovnani, tak tento film skonci hodne pozadu... (29.10.2011)

Slabé čtyři nakonec dávám. Proč? Popíšu. Všudypřítomné absurdity jsou tady pro mě velké plus. Jenže absurdity nedokážou utvořit celý film, takže to tady někdy pokulhává, a to hlavně v prostředku filmu, kde jsem si i začal nudit. Prvních a posledních 20 minut se mi na filmu zamlouvali nejvíce a prostředek byl stále s tím vším na střídačku. Každopádně je film dobře zvládnutý a rozhodně není špatný. (20.01.2018)

Převedení Platónovy teorie do propracovaného aktualizovaného podobenství:duše světa je nemocná a ztratila krále (boha), což se odráží v nemocné duši, která ztratila lásku a nahradila jí sexem a kapavkou, a to vše se odráží v uspořádání nemocné polis. Jenže když si duše uvědomí nemoc, stává se případem pro začínajícího kata (začínající katy). Na začátku jsem si sice říkal s Cimrmanem "vy tu máte postav jak na orloji", ale Juráček dokazal každou z nich i na malém prostoru charakterizovat a dát ji hloubku i pozadí. Tak propracované splétání rozličných rovin se vidí málokdy. (08.10.2010)

Vizionářské absurdní satirické podobenství Pavla Juráčka nemá v československé kinematografii konkurenci a i v trezorových filmech se jedná o zcela jedinečné unikátní dílo. Styl natočení a vyprávění je obdivuhodná groteska, která vykresluje nesmyslnost lidského počínání, což se samozřejmě nemohlo líbit soudruhům a proto film honem uklidili do trezoru. Ve snímku se objevuje neskutečná plejáda herců, byť i jen v sebemenších rolích (zejména je zde zastoupena většina tehdejšího Činoherního klubu). Na kolena mě dostal Jirka Hrzán - jeho role blázna byla geniální. Tahle symbolická kafkovská imaginace má co říci v každé době a v jakémkoliv režimu. Pavel Juráček natočil jedno z nejlepších československých děl. Málem bych zapoměl na jak jinak než výtečný hudební podklad Luboše Fišera a Smíšeného sboru (včetně dětského) Pavla Kuhna. Už úvodní výtvarná titulková sekvence má nehoráznou atmosféru a kouzlo. Zkrátka a dobře - Masterpiece!! A moc mě potěšilo, že byl film vyčištěn a převeden do nejlepší kvality (vysílala ČT Art ). Kéž by tak dopadalo více českých filmů z nenapodopitelných šedesátých let. Dvd obsahuje i vyčerpávající rozhovor o životě Pavla Juráčka z úst filmového historika Pavla Jirase. Je otřesné, jak Juráčkovi komunisti zničili život, protože tenhle jedinečný talentovaný umělec mohl natočit nenapodobitelná a svérázná unikátní díla. Obrovská škoda a hanba všem komoušům a dalším lidem, kteří se na tuhle osobnost vykašlali a odvrátili se od ní, včetně jeho kolegů. Velmi mě zajímá kniha Jana Lukeše, která se jmenuje Deník (1959 - 1974) a obsahuje deníkové zápisy tohoto vyjímečného scenáristy a režiséra Pavla Juráčka. Bohužel kniha už je všude nedostupná a nezbývá, než na ni narazit někde v antikvariátu. (17.10.2015)