Case for a Rookie Hangman
Réžia:
Pavel JuráčekScenár:
Pavel JuráčekKamera:
Jan KališHudba:
Luboš FišerHrajú:
Lubomír Kostelka, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Milena Zahrynowská, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Radovan Lukavský, Nataša Gollová, Jiří Hálek (viac)Obsahy(1)
Případ pro začínajícího kata je originální směsí absurdity, černého humoru, symbolů, satiry, ironie a grotesknosti. Lemuel Gulliver se dostane do tajemného kraje Balnibarbi, jehož hlavní město Laputa se odedávna vznáší ve vzduchu, aniž by to Balnibarbané věděli. Gulliver se do Laputy dostane dlouhým komínem a vrací se do Balnibarbi zvěstovat všem pravdu. Jeho odhalení však bere lidem ideály. Nechtějí pravdu poznat; nesnesou pomyšlení, že žijí v trapném klamu, v ubohé lži, v poddanství falešného mýtu, v žalostné nevědomosti a temnotě, v nešťastné a zapomenuté končině světa. Poslední Gulliverova slova ve filmu jsou "Řekl jsem: Poslouchej, Vyskoči, jdou ty hodiny nazpět, anebo se mi to jen zdá? Ale on namítne, co stále máte, copak vám nestačí, že je slyšíte tikat?" Tento poslední film vynikajícího, předčasně zesnulého filmaře narazil po svém uvedení na nepochopení normalizátorů a skončil v trezoru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (187)
Po prvom zhliadnutí 8/10, no film si pravdepodobne pustím ešte niekoľkokrát, pretože mám pocit, že som ho neuchopila tak komplexne, ako bol zamýšľaný. Každopádne ide o výbornú alegóriu so surreálnymi prvkami, vyšperkovanú niekoľkými skvostnými monológmi a podmanivou atmosférou. Podobnosť s Postavou k podpíraní do očí bijúca, no Postava sa mi zdala ešte o kúsok výraznejšia a prepracovanejšia. Človeku sa až natíska otázka, kde udělali soudrozi z NDR chybu, že kedysi sa u nás točili sofistikované diela, ktoré svojich divákov učili a nútili napraviť si optiku, ak chceli filmu rozumieť. No a teraz...teraz máme tri diely Babovřeskov. ()
„Copak vám nestačí, že je slyšíte tikat?“ Vrchol Juráčkovy (režisérské i scenáristické) tvorby i československé nové vlny. Přes brzký zákaz mne překvapuje, že takto komplexně zašifrované, Kafkou a Swiftem poučené zprostředkování pocitů jedince neakceptovaného společností vůbec bylo dokončeno. Je to film plně autorský (mužem s kočkou odkazující na Postavu k podpírání), absurdní, satirický, zneklidňující, ale hlavně filozofický. Klade (si) otázky, nedává odpovědi. Ideje, s nimiž je Gulliver v různých podobách konfrontován, jsou pro Juráčka důležitější než ucelený příběh. Také rozdělení do dvanácti dosti odlišných kapitol, z nichž první dvě slouží k jakémusi úvodnímu „zasvěcení“, vylučuje souvislé vyprávění, jakkoli jde o film s důmyslně vymyšlenou strukturou (teprve ve druhé polovině se film trochu zklidní a mnohé matoucí fragmenty začnou dávat smysl). Proč ostatně žádat striktně logickou strukturu od filmu vzniklého ve světě, v němž zákony logiky pozbyly platnosti? Atmosférou intenzivně pochmurné, analýzou rozmanitých lidských povah velmi pronikavé „otevřené dílo“ (směr vaší interpretace se do velké míry bude odvíjet od toho, zda se zaměříte spíše na individuální, nebo na společenskou rovinu), které lze pro jeho stylistickou originalitu (jump cuty, symetrické kompozice, prvky grotesky, neustále rozbíjení časoprostorových vztahů) obdivovat i v momentech, kdy vůbec nebudete chápat, co vlastně sledujete (tj. často). 95% Zajímavé komentáře: sinp, honajz, Aug, dikobrasson ()
Mnohem víc než u jiných filmů lituji toho, že jsem nečetl "předlohu", totiž Swiftova Gulivera - to by mi asi pro náležité docenění filmu hodně pomohlo. Znám z knihy jen nepatrné úryvky, které mě ale ohromně překvapily geniálním satirickým ostrovtipem a neuvěřitelnou nadčasovostí tohoto díla ze (jestli se nepletu) 17. století. K filmu samotnému: svým způsobem unikátní, scénicky moc hezky udělané dílo. Ohromně se mi líbil začátek, dokud je Guliver ještě v tom domě a mluví k divákovi jako vypravěč. Pak už jsem se poněkud ztrácel v rozbitém sledu metaforických, absurdisticky laděných scén. Jednotlivě jsem si je vychutnával, ale postupně jsem upadal do stále větší únavy, pokud jde o postižení celku. Ne že by společensko-politická výpověď nebyla zřetelná, ale prvoplánové politikum mi tady nestačí. Takhle vnímám Juráčkovo opus magnum jako vcelku méně zdařilé než Postava k podpírání, ačkoli závada může být "v mém přijímači". Rozhodně to stojí o několik pater výše než Každý mladý muž. Zvláštní je, že jakási topornost Juráčkova vyjadřování, kterou vnímám u všech těchto tří filmů, mi u Každého mladého muže připadá jako ryzí neumětelství vyrábějící paskvil, kdežto tady jako osobitý rys díla, u Postavy k podpírání dokonce jako "to pravé". Mimochodem, zaregistrovali jste v Případu pro začínajícího kata muže s kočkou v aktovce? Jo, je to on. PS: Děkuji Augovi za mimořádně přínosný komentář - referát. ()
Ach, já už pomalu nevím, co k takovým podobným filmům ze šedesátých let psát. Ony jsou všechny v podstatě... stejné, tak tíživé, a přece jedinečné, když se podívám kupříkladu na Starce na chmelu, působí jako dlouho očekávaný zázrak. Poučka, kterou stále opakovala moje maminka, je zkrátka universální a dá se aplikovat i na film: "Je to hřích v době Beatles a Rolling Stones blbnout lidem hlavy písněmi o kotěti v botě." ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (8)
- Natáčelo se mimo jiné v Praze, v Českém Krumlově, na zámcích Dobříš a Bratronice, na hradech Šelmberk a Pernštejn, u hradu Kokořín, v Duchcově, v klášteře Teplá a ve Starém Mostě, který byl později zbořen kvůli těžbě uhlí. (skudiblik)
- Juráčkův film měl premiéru 3. 7. 1970, promítali ho asi dva týdny v pražském kině Hvězda, pak to zarazili a film na dvacet let zmizel. (raininface)
- Postava muže s kočkou v kabele, která se objevujena popravišti, odkazuje na film Postava k podpírání (1963). (Panfilmex)
(3x) ,,Víte, já celý život čekám, že se mi přihodí něco, co se ještě nikomu nestalo." Člověk z času na čas mívá ve spanku podivné vidiny, které můžou být napínavé a zaujat ho natolik, že ho po probuzení přinutí i k zamyšlení přesto, že jsou mnohdy nelogické a jejich "děj" a následnost okamžiků odporují realitě... a právě takový je tenhle film: snový, fantazijný, magický, absurdní, někdy také nelogický... a není důležité, proč a jak se hlavní hrdina dostal a ocitl tam a tam a jak se proměňují podivné motivy konání postav, ze kterých tu mnohé přicházejí, odcházejí a znovu se zjevují v jiné podobě nebo pod jinými jmény. Tomuto nádhernému podobenství předcházelo několik let tvůrčí činnosti Pavla Juráčka k vytvoření filmové látky na motivy světoznámého fantazijného románu Jonathana Swifta, ale také na řadě dalších scénářů k řadě originálních filmů v 60.letech. Zde natočil v Případu jedno z vrcholních děl nové vlny čs.filmu, velmi zajímavý artový snímek, který až kontrastně kombinuje celou plejádů žánrů od prosté fantazijní komedie až po silnou politickou statiru. Snímek má v sobě navíc jedinečnou hudbu Luboše Fišera s nádherným ústředním motivem hry na flétnu a kytaru i chytlavým šlágrem Gloria Aleluja zpívaným dětským sborem. Tolik krásně vykřeslených postaviček ač na menším prostoru v neméně zajímavém hereckém obsazením, mou pozornost získává zejména profesor Bayel v podání skvělého Radovana Lukavského, pak opět geniální Miroslav Macháček jako záhadní kníže Munodi nebo krásná Klára Jerneková nesoucí v sobě motiv poezie a zamilovanosti. Pak ta umělecká kamera snímající jeden šíleně absurdní moment za druhým!! Samo ujížděcí auťák po klikatých serpentýnách, následně jeho přeběhnutí, slávnostní mlčící den sloužící pro ušetření vzduchu, otvírání šampusu zámkovou kladkou, výroba myslícího stroje na ruční pohon,... V hloubce pak tu jako bonus pro pokročilého diváka úspěšně funguje řada jinotajů a narážek na tehdejší dobu snad v každé druhé replice nebo scéně, zacházející až do drsného připomenutí vykonstruovaných procesů 50.let (viz. hodina kriminalistiky s cvičným výslechem a student, který hned srazí vyslýchaného cizince ze židle a přidávající se laborant s pendrekem, následně na to o mísnost dále násilné přidělení nového jména dotyčnému) nebo kritiky zamlčování pravdy a šíření nových faktů (,,To neříkejte, to nesmíte říkat...") i přísné cenzury (viz. rozsudek smrti pro básníka za absurdní báseň o oblečeném zajíci... ,,Víte, co mi řekli? Že je cizí našemu duchu. Proboha co je na tom protistátního?!"), napokon vyhrocené do naprosté absurdity v podobě soudního procesu (,,Já si myslím, že pokud nebudeme vědět, proč on se přiznává, že nemá se ho žádný smysl ptát, chce-li se k něčemu přiznat."). Geniální film, který mě dostává a líbí se mi každým zhlédnutím čím dál víc. Film pro pokročilé, rozhodně nikoliv případ pro začátečníka :o) 95% () (menej) (viac)