20 miliónov míľ od Zeme

Chudáka ho unesou z jeho rodné Venuše a u nás se k němu chovají takto. Až mi ho bylo líto. Souboj se slonem byl super, ale jak už tu napsalo několik lidí přede mnou nějak se mi nezdály ty měřítka. Neustálé řvaní monstra se skoro nedalo poslouchat a strašně mě rušilo. A také jsem poprve viděl zbourané Koloseum. 50% (29.10.2008)

Jako veliký fanoušek práce trikového mága Raye Harryhausena ( SOUBOJ TITÁNů , ZLATÁ SINDIBÁDOVA CESTA , MYSTERIOUS ISLAND , ÚDOLÍ GWANGI ) nemohu říct, že bych byl zklamán, ale o nadšení také nemůže být ani řeč. Jak už to u něho bývá, některé trikové sekvence byly skvělé, některé slabší, některé dost naivní. Samotné monstrum vypadalo velmi pěkně a jeho interakce s herci v některých sekvencích byla perfektní (např. rvačka s farmářem), ale ty nadužívané zadní projekce byly až příliš okaté a některé opravdu nevypadaly dobře. Souboj se slonem byl vynikající, ale tady zase hodně haprovaly proporce. Zatímco monstrum bylo v tu dobu přibližně desetkrát vyšší než člověk, když se pralo se slonem, byli na tom velikostně zhruba stejně. Tak velikýho slona jsem opravdu ještě nikdy neviděl :o) A nelze nezmínit jednu zajímavost. Zatímco drtivá většina monster-filmů se odehrává na území USA, tady tvůrci zabrousili do Itálie. Snad kvůli tomu závěrečnému vyvrcholení v opticky dobře vypadajícím Colosseu, které se ale stejně moc nepovedlo :o) V rámci žánru průměr, v rámci Harryhausenovy práce taktéž. (10.10.2004)

Vzhledem k Harryhausenově práci asi nepřekvapuje, že monstrum z Venuše nejen podobou, ale i pohyby tolik připomíná Caliba ze Souboje Titánů poté, co Zeus změnil v netvora. Hloupé je, že navzdory okouzlující animaci tu je víc trikových nedostatků než pozitiv: nejen výška příšery kolísá, ale i dálka jejího ocasu je značně nestálá; zadní projekce je skoro v každém záběru, takže žádná iluze, že by monstrum skutečně pustošilo Řím, se nekonala, pár mizerných herců prostě pobíhalo před plátnem, kam byly promítány záběry z italské metropole. A k tomu hapruje logika - víc než jen trošku. Ale to všechno vám může být fuk. Klíčem ke sledování tohoto bijáku je ten malý italský kluk, co donese rosolovité příšeří vejce doktorovi: na podobné filmy je třeba dívat se jeho optikou. Stačí jen sedět, hltat ty nádherné obrázky, třást se napětím nad osudy lidí kolem demolovaného Kolosea a bavit se. Čistá akce, hodně vzrušení, minimum zbytečných dialogů a maximální porce zábavy. Potom nelze být nespokojený. (29.04.2014)

Na Zemi s posádkou rakety dorazí vesmírný šmejd, šmejd z Venuše. Protože se raketa při návratu domů poškodila během srážky s meteoritem, zřítí se do moře nedaleko jedné sicilské rybářské vesnice. Přežije pouze jeden astronaut, bohužel organický vzorek z Venuše se dostane do nesprávných rukou. Postupně z něj vyroste obří kreatura připomínající dinosaury. Příběhově nic výjimečného, film má ale jiné kvality zjm. pro fanoušky starých sci-fi filmů. Kreaturu totiž rozpohyboval trikový mág R. Harryhausen (Souboj titánů, Sindibádova sedmá a následně zlatá cesta ad.). Zadní projekce sice působí mnohde rušivě, pokud však dojde na akci, dá se odpustit. Zúčtování se psem, napadení farmáře, souboj se slonem a následný lov v ulicích, který připomíná kompinaci Godzilly a King Konga, jsou zábavné. Pozorný divák si všimne i detailů, kdy zdánlivě mrtvý ležící slon ještě dýchá. Snímek nenudí, má atmosféru i napětí a nechybí sentimentální milostná vložka, která je na místě. Milovník současných fantastických filmů zřejmě tenhle počin příliš neocení... (12.03.2018)

,,TIE AMERICKÉ FILMY." __ 20 miliónov míľ od Zeme, aj keď vo svojej dobe béčkový produkt dnes patrí medzi najväčšiu klasiku a v žánri monster filmov mu patrí jedna z popredných priečok. Vďačí zato, hlavne na daný žáner, celkom zaujímavému námetu, kde má všetko výborný spád a čakaním na ,,príšeru" neprejde polovica filmov (ako to často býva), ale ,,toho" podstatného sa tu dočkáme už po pár minútach. Uznanie si zaslúži výber lokácií, kde sa výnimočne dostane ku slovu starý kontinent, aj keď si tvorcovia neodpustili aby svoju krajinu všemožne proklamovali (otravný krpáň Pepe a jeho posadnutosť banditami a Texasom). Osobitnú pozornosť si zaslúžia samotné triky. Harryhausen sa tu až toľko nenamakal tak ako v iných filmoch, vytvoril tu vlastne len postavu príšery a slona, kde hlavne prvý menovaný pôsobí aj na rok vzniku stále pomerne dobre. Pravdou je ako už Lima napísal, že na tom zväčšovaní a zmenšovaní si mohol dať viacej záležať aj keď pravdou tiež ostáva, že samotný slon tu pri samostatných záberoch v porovnaní s ľudmi dosahuje minimálne veľkosti mamuta. Inak je takmer počas celej svojej dĺžky poriadne pritiahnutý za vlasy a logika silne škrípe (obrovitánska raketa by ľahko stiahla rybársky člnok kúsok od nej - tu sa dá v jednotlivých záberoch tiež všimnúť že žiadny austronauti v člne nie sú a aj to, že pobrežie je v nedohľadne. Netvor nemá pľúca ale aj tak dýcha a pod.) začo v mnohom môže réžia a celková lacnota. Takisto dialógy sú trocha ošemetné (,,Je mŕtvy." ,,Viem."), ale také už scenáre k týmto filmom bývajú a vlastne veď v nich ide úplne o niečo iné... (7. komentár k filmu) (26.10.2008)