Zlatá Sinbadova cesta

Sindibádovo fantastické dobrodružství stojí především na speciálních efektech mistra Raye Harryhausena. Jako dítěti v kině se mi nejvíce líbila oživlá dřevěná socha na lodi, přišla mi nejstrašidelnější. Samozřejmě šavlovaná s šesti rukou Kálí je lahůdka a souboj monster potěší. S pozdějším sledováním se k mým oceněním stále více přidávala půvabná, ba přímo krásná Caroline Munrová. Nostalgie funguje, ale po znovu zhlédnutí bych raději hvězdu ubral. Přesto ji nakonec ponechám, jelikož příběh má tajemství i spád a fantasie tady propuká naplno. Napadá mě, jestli se zde neinspiroval Spielberg, když natáčel Indiana Jonese a chrám zkázy.... (20.12.2019)

Jo Sindibád to byl frajer. Kdo jiný by konečně přistoupil k dlouho odkládanému polibku se slovy: ,,Miluju svobodu." ,aby bylo dámě hned jasné, že jí vysadí v nejbližším přístavu. Tenhle předek Sadáma Hussaina z Bagdádu měl prostě styl. Stejně jako Ray Harryhausen, který tady vysloveně září. Jeho skvěle udělaná oživlá lodní socha je teprve zahřívací kolo, protože pak přijde souboj námořníků se šestirukou sochou bohyně Kálí, či bitka jednookého kentaura s něčím, co hodně připomíná hypogryfa a to opravdu stojí za to. Škoda jen, že příběh je docela naivně rozvíjen a některé zvraty a činy některých postav jsou na facku scénáristovi. V momentě, kdy se hlavní záporák pokusí pohřbít Sindibáda v jeskyni i se dvěma zlatými tabulkami, které padouch tak nutně potřebuje, jsem si málem obtiskl celou dlaň na čele. Filmu také moc nepomáhá lehce nevýrazný John Phillip Law. Patrik Wayne z Tygřího oka se mi líbil víc. Přesto dávám 4*, i když v tom má prsty (no spíš jinou část těla) ta nádherná otrokyně:-) (21.04.2008)

Nejhorší "Harryhausenův" Sindibád. Ze 105 minut délky zabírá tak hodinu a půl nuda. Neskutečná, prázdná, otravná a nečekaná nuda. Nebýt triků výše zmíněného RH, zejména oživlé dřevěné sochy (jeden z mistrových vrcholů, podívejte se, jak realisticky vypadá) a šavlovačky s šestirukou bohyní Kali (že by inspirace pro hochy z ILM a jejich generála Grievouse ve třetích Star Wars?), nenabídl by tenhle film nic moc extra. Závěrečný souboj monster už mi do snímku vůbec nepasoval a Sindibádova potyčka s neviditelným záporákem sice nebyla špatná, ale popravdě jsem na ni po tom všem ani nebyl příliš zvědavý. Dvě hvězdy dávám jen za triky a Rózsovu hudbu (ačkoliv na Herrmanna nemá). (02.07.2011)

Princezna Parisa od posledních zaznamenaných peripetií Sindibádova života stačila po šťastném manželství zemřít (aspoň v to optimisticky doufám), Sindibád stačil patřičně zestárnout (vlastně nepatřičně, protože striktně vzato o tři roky), zošklivět a především mu za tu dobu zmodraly oči. I když osobně u mužů světlé, pokud možno modré, oči beru jako příjemný bonus, u Sindibáda (a dalších postav z Orientu) to poněkud ruší. Hned na počátku Sindibád projeví pozoruhodnou zdobivost, když malému okřídlenému ďáblíkovi (který byl proti obloze tak o pět čísel větší, nějak jsem čekala draka, který křídly zakryje celou loď a on to takový čumáček zamračený) ukradne zlatou ozdobu a pověsí si ji na krk. V království Marabia potká jednoho padoucha a jedno maskované dobračisko. Zajímavé, že tady je zlo tak nevábné, to není typická vlastnost zla. Ale je to pohádka. Pak se Sindibád potká s vidinou, vyfasuje jednoho mladého závisláka a protože je duše ušlechtilá, zapracuje jen tak mimochodem na morální nápravě světa. Bytosti temnoty nejsou špatné, ale výskyt Kálí, kentaura a griffa během krátké doby, při současném výskytu jakýchsi Aboridžinců pro mě byl poměrně matoucí. Nemá Indie dost vlastních podivných bytostí, aby nemusela sahat po těch Řeckých? Chtěla jsem napsat něco ošklivého na adresu Margiany, ale ona byla jen dokonalým ztělesněním archetypu křehké ženy potřebující ochranu hrdinsky založeného muže, který jí statečně a neochvějně pomáhá z život ohrožujících lapálií, které by se jí bez něj nikdy nepřihodily, navíc je mimořádně hezká a vlastně mi proti mé vůli byla sympatická, potvora jedna. (14.01.2014)

Kde slabiny hledat? Tak do jisté míry v příběhu, který je vlastně celkem jednoduchý, i když pravda, alespoň takový mytologický, i když mám pocit, že s mytologií a její geografií si nikdo moc hlavu nelámal. Jsou zde řecké, arabské i indické prvky v jednom. A vypadá to dobře, to zase ne, že ne. Herecké výkony nejsou nijak závratné, ale potěší například přítomnost Martina Shawa, kterého jistě většina českých diváků zná ze seriálu "Profesionálové". Je to představitel Doyla. Ženská hrdinka je zde hlavně proto, že je to kočka, ale tak to přece k dobrodružstvím patří - krásné ženy. "Zlatá Sindibádova cesta" je tak v konečném důsledku další skvělou dobrodružnou podívanou, kde se budete těšit na každý další trikovou scénu, která má přijít. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/09/zlata-sindibadova-cesta-1973-80.html (22.09.2013)