Misia

Smutna drama s prekrasnou a velmi silne emotivnou hudbou Ennia Morriconeho. Tuzim mat soundtrack :-) Mozno sa tu najde par nudnych chvil, ale z mojho pohladu natocil Roland Joffé kvalitny film, ktory si kludne zasluzi aj 5 hviezdiciek, pretoze MESTO RADOSTI (1992) s Patrickom Swayzem mu az tak nevysiel, ako tento film, za to sa mi o nieco viac pacila drama SARLATOVE PISMENO (1995). Zaver filmu je dost emotivny, proste na zamyslenie, coho sme my ludia schopni... 05.12.2008 _____ Robert De Niro - (Rodrigo Mendoza) +++ Jeremy Irons - (otec Gabriel) +++ Aidan Quinn (Felipe Mendoza) +++ Liam Neeson - (Fielding) +++ Ray McAnally - (Altamirano) +++ Hudba: Ennio Morricone +++ (05.12.2008)

Od prvních okamžiků můj zrak upoutaly nádherné záběry jihoamerické přírody zachycené kamerou Chrise Mengese, která společně s hypnotizující hudbou Ennia Morriconeho „maluje“ celý film. Roland Joffé ve vyprávění nijak nespěchá, dává nám čas pro vžití do doby a situace, ale ani chvilku nenudí. Mise je víc než jenom filmem o krutém podmaňování Jižní Ameriky, je to prosba o odpuštění, sama si vědoma, že přichází pozdě. 95% Zajímavé komentáře: kleopatra, Aidan, sportovec, Loom777, packa (04.08.2006)

Emociálně hrocený snímek, který má svou největší sílu při pohledu na De Nirovu ztýranou tvář za doprovodu Morriconeho sborových skladeb nebo i v jednoduchých scénách jako zlomení flétny od vrchního Indiána. „Slavné“ vlečení zbroje je jen malým viditelným střípkem souboje, který se v člověku odehrává; je to cesta za odpuštěním a hledáním duševní rovnováhy, kterou Mendeza záhy nalézá v jezuitství. Jak by asi ale jednal na místě církevního představitele, kdyby jej Indiáni nevzali za svého a on s nimi i nadále obchodoval? Přikázal by zničit veškeré misie a jejich obyvatele vyhnal, nebo by se slitoval nad těmi, které celé roky lovil? Snímek nabízí mnoho mezi-kulturních i náboženských otázek a nedává jednoznačné řešení, zda-li je lepší bojovat proti zlu vírou nebo násilím... (03.06.2006)

De Niro a Irons předvádějí úžasnou hereckou extratřídu při krásné Morriconeho hudbě. Ta je opravdu skvostná (a po letech musím říct, že její živá varianta, v rámci koncertní šňůry mistra, je ještě působivější). Režii Rolanda Joffého se v jeho mistrovském kousku nedá nic vytknout a působivá kamera předkládá pohledy na skutečnou přírodu. Pohled na náboženství, který si celou dobu okatě říká o svojí nadčasovost, ale daří se mu to. Škoda, že jde o tolik zapomenuté dílo... (28.06.2005)

Když se v poutavém příběhu nešťastného osudu z nedobré doby sejdou úžasně hrající De Niro s Ironsem, kamera zabírá dokonalé scenérie a do toho zní titán Morricone, stačí jen krůček, aby vznikl jedinečný film. Vyznění totiž není tak jednoznačné, jak se může na první pohled zdát a vícevrstevnatý příběh nechává otevřené mnohé názorové otázky. (14.08.2007)