Réžia:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Zdeněk PololáníkHrajú:
Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Milan Švrčina, Miloš Rejchrt, Evald Schorm, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík (viac)Obsahy(1)
Univerzitní posluchač Ludvík Jahn pošle z jakéhosi školení své dívce a zároveň kolegyni pohlednici, na níž mimo jiné napsal: Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! A protože se píší léta padesátá, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Dívka, jatá posvátným citem stranické povinnosti, předá pohlednici fakultní organizaci, Jahn je vyloučen ze strany, vyhozen z fakulty a jako obyčejný voják poslán do trestního pracovního útvaru nazývaného Černý prapor a pověstného mimořádně surovým zacházením... Jeden z nejproslulejších filmů 60. let se opírá o stejnojmenný román Milana Kundery, soustředěn cele na důležité poznání - totiž že nová křivda neodstraní ani nezahluší křivdu starou. K takové mravní kocovině zákonitě dospěje hlavní hrdina, těžce postižený stalinistickými represemi, když se po letech pokusí aspoň zprostředkovaně se pomstít původci svého pádu. Režisér Jaromil Jireš postihl jak kruté poměry v pracovní vojenské jednotce na začátku 50. let, tak uvolňující se společenské ovzduší o patnáct let později. Prolíná někdejší události s nynějším děním na základě náhodného podnětu, na základě podobnosti, i ve zvukové rovině vrství asociativní spoje. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (285)
Z těch agitačnîch pracovníků se chce zvracet. ()
Fanatické svazáky a komunisty film zobrazuje přesně (hádejte, za co stejné typy lidí agitují dnes). Celá první půlka filmu je svělá, druhá už méně. Nikde jsem se ale nedozvěděl, proč byl rok ve vojenském kriminálu a proč byl potom přinucen nastoupit do dolů. A hlavně, jak se potom stal vědeckým pracovníkem? Kdy vystudoval? ()
Moc, moc spokojený. Nádherná adaptace předlohy, asi jedna z mála věci, kde se mi velmi pěkně setkala vizualizace knižní předlohy s filmovým pojetím. Výborné herecké výkony Somra a Dítětové, to dávkování emocí, zpracování vypjatých scén. Plus body za prolínání současných scén s flashbacky a jak si u toho režisér vyhrál se zvukem a také za samotný závěr, který byl jiný než v knize, ale naprosto dokonalý. ()
nepovedená pomsta na pozadí osobní životní tragédie v socialismu a scenérie slováckých lidových slavností v Uherském Hradišti a jeho proměnách v čase.. stopáž 80min je skvělá, Schorm je skvělej a Munzar se sborem taktéž.. ale, že bych z toho byl paf, ikdyž ho chápu, to asi ne.. knihu jsem nečetl.. ()