Réžia:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Po adaptaci Kunderova románu "Žert" se Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i k rozdílnému způsobu vyjadřování. Ve snivém výtvarně dekorativním vyprávění vylíčil osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným "tchořím upírem"... Na vizuální podobě surreálné fantazie Vítězslava Nezvala se podílela Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků i lyrické básnivosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (258)
Čekal jsem vizuálně skvostný film s mírně erotickým a hororvým nádechem a příslovečnou nesrozumitelností 60. let, ale výsledek všechny představy překonal. E. Krumbachová vytvořila tak nádherný a snový svět plný přepychových obrazů a obrazových narážek, které s ostatními prvky dělají z filmu výtečně ucelené dílo, což tak zpočátku vůbec nevypadalo. Spolu s lahodnou hudbou a éterickou Schallerovou je tento snímek doslova skvostem naší kinema- tografie, který svou jedinečností nenachází konkurenta. Jireš ve svém posledním výrazně nadprůměrném opusu dokázal tak výstižně a originálně ztvárnit svět dospívající dívky (s pomocí nezvalovy předlohy), na kterou působí depresivní prostředí samoty a upjaté výchovy, která jen čeká na konečné vysvobození, kdy se její temně laděné okolí rozzáří do jasných barev a nekonečného tance. A ty neherecké výkony pro mě výrazně pomohly celkové atmosféře a působily mnohdy až příjemně mrazivě. ()
Zvláštní to situace. Měl jsem za to, že Jirešova adaptace Nezvalova "černého románu" bude skrz svou osobitou poetičnost jedním z těch filmů, jejž divák přijme buď s absolutním nadšením, anebo totálním rozhořčením, že bude Valériiným fantaskním týdnem buďto ubít, nebo stržen. Leč já z projekce odcházel celkem netknut. Na to, abych odcházel rozhořčen je "Valerie" nejen na naší tvorbu mile jiná, k nadšení mně chybí... A to je právě to! Netuším, z čeho konkrétně by mělo mé srdce plesat. Tchoř to z šedě průměrnosti nevytrhne. ()
Jedna nudná surreálná scéna střídá druhou, postava Orlíka na facku, otravné přeskakování v prostoru. Zkrátka nevidím nic uchvacujícího na kapičkách krve na sedmikrásce nebo na sklepních interiérech potažených pavučinami, případně extrémně namaskovaných hercích. A závěreční odhalování vzájemných vztahů je směšné. Utrpení. ()
Hodně zvláštní film, který jsem měl možnost vidět poprvé teprve nedávno, když ho dávali v TV. Dle mého názoru se tvůrci nechali inspirovat italskou tvorbou, která se v podobných filmech v průběhu 60-70 let doslova vyžívala. Jsem rád, že se do podobného experimentu pustili i u nás a stvořili tuhle bláznivou, fantasy/ poetickou podívanou, do které přimíchali i kus hororové atmosféry. Každopádně měl tenhle film asi ve své době jisté problémy s přístupem dospělých diváků, kteří v té době měli naprosto odlišné morální hodnoty než dnes. Téhdy čtrnáctiletá Jaroslava Schallerová jistě v mnohých vzbuzovala nejdivočejší erotické fantasie a celkové pojetí filmu, kdy se každý prostě musí líbat s touhle dívkou a ani lesbické hrátky nezůstali bez povšimnutí. Docela jsem čekal, že se konec změní v nějaké nezpoutané orgie, protože celkový průběh filmu k tomu doslova nabádal. Ve finální fázi je to opravdu skvost československé kinematografie. Plný počet tomu ovšem nedám, protože místy se mi zdály některé scény naprosto zbytečné a totálně chaotické. Kameraman by si však zasloužil nějaké pořádné ocenění, protože jeho práce byla geniální pastvou pro oči. ()
Nesnadný úkol čekal Jaromila Jireše při zpracování Nezvalovy surrealisticko-poetické novely, ve které se klíží fantastika spadající až k jakémusi lacinému kýči a temná hororová linka podtržená (skoro) deviantní atmosférou. Dnes již můžeme být rádi, že to byl právě Jireš, který zadaptoval toto ojedinělé dílo do filmové řeči. Valerie a týden divů nevybočuje jen po stránce dějové, ale tolik ojedinělou atmosférou se diametrálně odlišuje od ostatní české produkce. Podíl na tom nemá jenom režisér, ale i Ester Krumbachová, jež se na snímku podílela jako výtvarnice. Spolu s režisérem vtiskli filmové podobě mystiku literární předlohy. Kostýmy, aranžování jednotlivých scén, odvážná práce s kamerou (za kterou stál Jan Čuřík) zprostředkovávají lehkou snivost, která je cítit při četbě Nezvalova díla. Pochvalu si režisér zaslouží i co se týče herců. V hlavní roli by nikdo nepůsobil tak něžně žensky (eroticky) jako mladičká Jaroslava Schallerová. Detailní záběry na její tvář, nevinný výraz a celková dětskost jen utužuje celkový výsledek, po kterém se zasníte i nadlouho poté. ()
Galéria (74)
Zaujímavosti (20)
- Velké karnevalové shromáždění v závěru tohoto filmu inspirovalo Tima Burtona k finále jeho filmu Velká ryba. (prkalil)
- Na uvádění tohoto filmu v kinech si u představitelů Filmového studia Barrandov osobně stěžoval ideologický tajemník ÚV KSČ Jan Fojtík. (raininface)
- Drobnou roli chlapce s bubínkem si ve filmu zahrál Robert Nezval, syn autora knižní předlohy Vítězslava Nezvala. (skudiblik)
Reklama