Réžia:
Casey AffleckScenár:
Casey AffleckKamera:
Adam ArkapawHudba:
Daniel HartHrajú:
Casey Affleck, Anna Pniowsky, Elisabeth Moss, Thelonius Serrell-Freed, Patrick Keating, Tom Bower, Timothy Webber, Hrothgar Mathews, Dee Jay Jackson (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Dívka (Anna Pniowsky) a její otec (Casey Affleck) putují ve snímku zasazeném do dystopické společnosti neutěšenou krajinou deset let poté, co následkem neznámé choroby vymřely téměř všechny ženy. Zatímco otec bedlivě střeží nevinnost své dcery, kterou se snaží uchránit před novými hrozbami, jejich vztah i lidská podstata procházejí zkouškou. (HBO Europe)
(viac)Videá (1)
Recenzie (121)
Těch pár problesků na postavu Elisabeth Moss vyloženě vybízí k tomu, aby člověk použil přirovnání k Příběhu služebnice. Styčné plochy s ním Affleckův film skutečně má, ale náladou je to úplně jinde. Světlo mého života je ryzí americké indíčko, krásně nasnímané, kde se místo akce hlavně typicky dlouze a lidsky rozmlouvá, jindy zas zadumaně mlčí. Ve středu zájmu je vztah otce a dcerky, a všechny ty postapokalyptické rekvizity jsou jen (chutným) kořením. #KVIFF2019 ()
Světlo mého života je komorní, postapokalyptické drama, z valné části prakticky jen o dvou postavách, otci a dceři, kteří spolu na svých cestách vedou spousty a spousty rozjímavých a oduševnělých dialogů, postupně odhalujících příčiny jak oné apokalypsy, tak jejich dané situace, ve které se ocitli a důvod, proč dělají to, co zrovna dělají. Co tuto podívanou každopádně nejvýstižněji charakterizuje, je skutečně velmi pozvolné tempo, syrová atmosféra a v podstatě i bezvýchodnost, kdy je divák vlastně jen svědkem bezcílného putování odnikud nikam, přičemž se něčeho výraznějšího, či vážně působivějšího nedočká po celou dobu a nic na tom nezmění ani závěrečné miniakčnější finále, které toho stejně ve výsledku moc nezmění, tedy až na to, že se nakonec vydají tam, kam předtím nechtěli, což je upřímně pointa o ničem. Hodně zde ovšem před úplným průšvihem zachraňuje ústřední herecká dvojice, kdy především alespoň pro mě čím dál výraznější Casey Affleck odvádí opravdu přesvědčivý výkon, a zahanbit se jistě vedle něj nenechala ani mladičká představitelka jeho dcery, ignorovat ovšem nemohu ani poměrně působivou atmosféru a těch pár napínavých scén lze též považovat za docela osvěžující a hlavně funkční příspěvek. Celkově se ale rozhodně jedná o vyloženě klubovou záležitost, která jistě má své nepopiratelné kvality, že by na druhou stranu ale jakýmkoliv způsobem dokázala opravdu čímkoliv zaujmout či vyčnít, tak to bych také fakt netvrdil. ()
Parádní, realistický, pomalu odkapávající survival s uvěřitelnou psychologií a stavbou dramatických scén. Vlastně mi nedělá žádný problém porovnat to s poněkud přeceňovanou The Road a vyhlásit to za vítěze. The Road možná není laciné indie, ale Light of my life staví zlověstnou paranoiu okolo prostého faktu, že ústřední dvojici, procházející (odnikud nikam) vrstevnatějším a složitějším světem, tvoří otec a dcera(!). .. Je to překvapivě kvalitně napsané. Má to cool kameru. Affleckovi z pod svetru leze kvalitní svalovina. Snad jen ten úplný začátek byl příliš dlouhý.. ()
[KVIFF 2019] Cesta s dotekem koukatelnosti a bez doteku demence. Affleck vsadil opět na Vary a vyšlo mu to. V rámci diváků docela ano. Když se člověk dívá na prvních deset minut docela začne ztrácet naději, že by to mohlo nějak dobře dopadnout. Protože po oněch asi deseti minutách ani neví divák o čem film je a na jaké notě se bude pohybovat. Poté vak přijde mlha, les, nebezpečí a ono to začne fungovat jako normální film. Co více, začne to fungovat jako velmi dobrý film. Takhle si vás film získává do té doby dokud už tak nějak podvědomě nezačnete soucítit, chápat a bát se. Nejde asi o něco extra originálního, ani bych neřekl, že to Affleck povýšil na nový level, ale posunul to trochu stranou jinak, kdy je to stále originální, stále tak nějak známé a jednoduše to funguje. A to i vlastně stačí. Bohatě. ()
Vztah otce a dcery, kterému postapokalyptická společnost bez žen, putování opuštěnou krajinou a nejistota, kdo je dobrý a kdo ne, dodavá pocit ohrožení a stísněnosti. Otec se snaží vychovat dceru co nejnormálněji, což se ale ne vždy daří, jak by si představoval. V monologu, který večer vede na téma vývoje ženského těla, docela selhává (dítě je po něm v ještě větší depresi, než bylo), na konci je ale náznak naděje, že se mu vychovat samostatnou ženu podařilo (v průběhu filmu je dobře vidět, jak se myšlenky perou dítěti v hlavě a snaží si je srovnat). Bez ohledu na žánr dost intimní film, výborně zahraný. ■ Trailer https://m.youtube.com/watch?v=PoHADU7Oe-g ()
Galéria (123)
Zaujímavosti (2)
- Natáčelo se od 8. února do 31. března 2017 v kanadské provincii Britská Kolumbie (Okanagan, Vancouver). (Jirka_Šč)
- Casey Affleck prozradil v Noční show Davida Lettermana (od r. 1993), že úvodní dvanáctiminutová scéna bez střihu se ve skutečnosti točila osm hodin. Text vždy pokazil Casey, na rozdíl od Anny Pniowsky, která uměla texty obou. (Punisher)
Reklama